Dům u trati se neztratí. Stavba, která na první pohled vyzařuje pokoru ke svému okolí, zároveň však oslňuje

Eliminace hluku z železniční dopravy – tak znělo hlavní zadání pro architektku, která navrhovala rodinný dům v Českém Brodě. Právě akustická pohoda byla i primárním ukazatelem aktuálního kompozičního řešení stavby a výběru stavebních konstrukcí.

Dům manželů Štěpánových v historickém jádru Českého Brodu, který navrhla Ing. arch. Šárka Sodomková, stojí v bezprostřední blízkosti železnice. Jak střed města, tak i vlaky projíždějící okolo (frekventovaná trať Kolín–Praha) definovaly finální podobu domu. Autorka stavby se musela vypořádat s potenciální hrozbou akustické nepohody – a vyrovnala se s ní velmi umně. S výsledkem jsou spokojeni nejen majitelé, pozitivně ji hodnotí též sousedé a náhodní kolemjdoucí.

Jednání s památkáři

Nejprve proběhla diskuze s památkovým ústavem, který trval na realizaci sedlové střechy. Její klasický typ sestávající ze dvou totožných šikmých ploch by však z důvodu nutné eliminace hluku z železnice nevyhovoval základnímu požadavku majitelů – zajistit akustickou pohodu. Úředníci se však nechali obměkčit a nakonec povolili pultovou střešní konstrukci (směrem z ulice působí jako sedlová). Výjimka byla nakonec udělena i co se umístění domu na pozemku týče – stojí solitérně na severní hranici. Bylo tak vyloučeno riziko zastínění objektu v případě, že dojde k výstavbě na sousední parcele. Situování domu hrálo výraznou roli také z důvodu budoucího akustického komfortu. Nyní slouží hmota domu jako protihluková bariéra, jež významně tlumí hřmot, který vydávají vlaky, a umožňuje pohodlně využívat zahradu i terasu.

Dispozice

Dispozičně je dům rozdělen na dvě části. Směrem k trati jsou situovány obývací pokoj s kuchyní, předsíň a koupelny. Toto křídlo domu, kde se okna (orientovaná na sever) otevírají jen minimálně, přitom chrání před hlukem druhou, odpočinkovou část objektu (tři ložnice), jejíž okna vedou do zahrady a na terasu. Obývací část domu tvarem kopíruje pultovou střechu a prostor je proto otevřený. Sousedí přitom s menší patrovou galerií, do níž vede designové dřevěné schodiště z předsíně. Patro o rozloze téměř 45 m² by mělo sloužit jako herna či pracovna.

Obálka domu

Základy domu jsou vylity do bednicích dílců. Pro přizdívku byl vytvořen zvláštní základ, oddělený dilatační mezerou, do níž byl vložen extrudovaný polystyren. V materiálové skladbě obvodového pláště domu samozřejmě opět hraje roli akustika. Jde o stavbu zděnou z akustických keramických cihel Porotherm AKU 24 P+D, které v součinnosti s dvaceti centimetry minerální vlny, vzduchovou mezerou a obkladem z lícových cihel dosahují minimální akustické neprůzvučnosti R_w + Ctr 48 dB a 43 dB. Vzduchová kapsa v kombinaci s měkkou tepelnou izolací řeší akustické hledisko a zároveň slouží jako prevence proti ukládání nežádoucí vlhkosti a kondenzaci.

Fasáda byla obložena plnými režnými cihlami Klinker světle okrového odstínu. „Vybrané cihly jsem dle reference firmy Klinker naživo zhlédla na plotě jednoho domu v Praze. Hledala jsem cihly, které by se co nejvíce podobaly starým betonovým cihlám typickým pro stavby ze začátku minulého století. Důležitý byl také výběr spárovací hmoty. Činí ve výsledku asi patnáct procent plochy fasády, a významně tak ovlivňuje výsledný vzhled,” říká autorka návrhu Šárka Sodomková. Druhá, podstatně menší část fasády je obložena modřínovým dřevem českého původu. To je opatřeno ochranným lazurovacím nátěrem (antracitová olejová lazura).

Stanský mlýn, zelená stavba s duchem minulosti

Majitelé penzionu Stanský mlýn na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů jsou zastánci zelených řešení. Stavba jich proto obsahuje několik. Malou vodní elektrárnou s Francisovou…

Střecha

Dům je realizován jako dvojtrakt, přičemž každý z nich disponuje svou pultovou střechou s různým sklonem. Střecha nad obývacím pokojem, která je nejvíce zatížena hlukem ze železnice, má nosnou konstrukci z KLH panelů, jež svou kompaktností a vahou zajišťují velmi dobrý akustický útlum. Jako krytina je použita skládaná černá střešní krytina Terran Zenit (beton), odstín grafit, která také výrazně zvyšuje akustický útlum konstrukce. Jižní střecha (v zahradě) má nosnou konstrukci z dřevěných pohledových trámů a krytina sestává z ocelového pozinkovaného plechu (stejně jako veškeré klempířské prvky na objektu). Obě střechy jsou zatepleny samonosnou tepelnou izolací umístěnou nad nosnými prvky. Použit byl konkrétně systém TOPDEK S DEKPIR TOP 022 o tloušťce izolační desky 20 cm.

Pozn. red.: Donedávna užívanější mezikrokevní zateplovací systém střechy pomalu ustupuje způsobu nadkrokevnímu. Realizace je sice náročnější (jeho pokládka probíhá zejména z exteriérové strany a nesnadné je kupříkladu provedení střešních přesahů, během montáže je nutné stavbu důkladně chránit proti dešti) a cena je o něco vyšší, avšak pozitiva převažují. Patří mezi ně eliminace tepelných mostů a zvětšení podkrovního prostoru až o několik m³. Nemalou roli hraje také působivý vzhled v interiéru přiznaných krokví. Nadkrokevní izolaci se také připisují všeobecně lepší hodnoty akustické neprůzvučnosti. A jak probíhá instalace? Nadkrokevní izolace je pokládána na dřevěný záklop umístěný na krokvích, na parotěsnou vrstvu. Izolace z moderních PIR/PUR izolačních desek se vyznačuje lepšími tepelněizolačními vlastnostmi a stačí jí proto menší tloušťka. Následuje pojistná hydroizolace (fóliová, případně asfaltová). Posledním krokem před instalací střešní krytiny je montáž kontralatí a střešních latí, nebo celoplošného bednění (dle druhu krytiny) – kotveno přes izolaci do nosné konstrukce střechy dlouhými vruty.

Interiér

Stropy a některé příčky uvnitř domu sestávají z KLH dřevěných panelů s bílou lazurou na voskovo-olejové bázi. Jde o pohledovou úpravu, která efektně, avšak nevtíravě doplňuje celkový design interiéru. V koupelně bylo pro příčky zvoleno keramické zdivo, jež je před vlhkostí chráněno vodovzdorným nátěrem a keramickým obkladem. Komín, který tvoří výrazný architektonický prvek, je vyzděn z prefabrikovaných tvarovek Schiedel.

Podlahy v přízemí jsou z extrudovaného polystyrenu s roznášecí OSB deskou. Nášlapná vrstva sestává buď z dubové průmyslové mozaiky, či z keramiky. K jižní straně domu přiléhá prostorná terasa, jejíž podlaha je tvořena modřínovými fošnami 140/50 mm.

Pozn.: Velkoformátové desky z křížem vrstveného masivního dřeva, takzvané KLH desky (zkratka odvozená z německého výrazu „kreuzlagenholz”), jsou vyráběny z hoblovaných, vysušených smrkových lamel (o vlhkosti 8–12 %). Ty se na sebe ukládají kolmo a lepí se jednosložkovým PUR lepidlem, případně přírodním melaninem. Vysoké přilnavosti spojovacího materiálu je dosaženo lisováním při tlaku 6 kg/m². Výsledkem je masivní, tří-, pěti- či sedmivrstvá celodřevěná deska s perfektní tvarovou stabilitou, výbornou mechanickou odolností i mimořádnou statickou únosností. KLH panely jsou využívány v interiérech, ale též v exteriérech namáhaných povětrnostními vlivy. Vhodné jsou pro nosné zdi i stropnice, oblíbené jsou také u stavitelů nízkoenergetických objektů. Využívají se k výstavbě mostů, průmyslových hal i rodinných domů. Pro architekty hraje roli zejména fakt, že KLH panely disponují nízkou hmotností ve vztahu k pevnosti a dovolují případnou snadnou výměnu stavebních dílů v budoucnosti.

Nejzajímavějším prvkem interiéru je pravděpodobně atypické schodiště vedoucí do prvního patra, jehož zábradlí je tvořeno jakousi bezpečnostní sítí. Jde o soustavu nerezových lanek, vrutů do dřeva s oky a napínáků. Na instalaci se podíleli nejen truhlář a designérka Šárka Sodomková, ale také sami majitelé.

Ventilace a vytápění

Větrání objektu je zajištěno rekuperační jednotkou se zpětným ziskem tepla i přirozeným způsobem okny. Ta jsou dřevěná s izolačními trojskly. Na severní straně jsou z hlukových důvodů instalována pouze okna pevná. Okna jsou též opatřena předokenní stínicí technikou. Také vnější vstupní dveře jsou ze dřeva a zaskleny trojsklem (U = 0,7 W/(m²K)). Vnitřní dveře jsou v bezfalcové úpravě, se skrytými panty, vyrobeny jsou truhlářem na míru.

Otopná soustava domu je teplovodní s elektrickým přímotopným kotlem o výkonu 7,9 kW. Tepelná ztráta objektu je vypočtena na 6,8 kW. Krb slouží jako doplňkové, lokální topidlo.

Stavba v Českém Brodě získala díky všem materiálovým a kompozičním řešením energetický štítek B, který označuje velmi úsporné objekty. Celková užitná plocha činí 141 m². Materiálově a barevně dům navazuje na okolní architekturu.

Vyjádření majitelů, manželů Štěpánových

Jako majitelé jsme s domem maximálně spokojeni. Hluk od železnice prakticky nevnímáme, dokonce nás nebudí ani v noci. Nadmíru příjemný je i pobyt na zahradě. Nejsme rušeni okolím, pro budoucí soukromí je směrem do ulice vysázen (prozatím jen třiceticentimetrový) ibiškový plot. Také terasa, která po šest měsíců v roce představuje významné rozšíření obytného prostoru domu, je před hlukem z vlakového provozu chráněna masou domu. Velké francouzské okno, jež ji odděluje od interiéru, je po většinu času otevřené.

Skvělé je také umístění domu. Stojí téměř v centru obce a veškerá občanská vybavenost je díky tomu v okruhu do deseti minut chůze. Dům navíc budí u kolemjdoucích zasloužený obdiv; mnozí se zastavují a reakce jsou pozitivní. I většina projíždějících aut u domu alespoň přibrzdí (je pravda, že tomu notně napomáhá retardér v úrovni stavby). Většina komentářů chválí začlenění domu do městské krajiny, lidé vítají, že příliš „nevyčnívá”. Jako by zde dům stál odjakživa.

Co se tepelného komfortu v interiéru týče, teplota v obývacím pokoji – pokud jsme přes den nezapomněli stáhnout žaluzie – nikdy nepřesáhla 27 °C. V ložnicích to bylo o něco lepší. Pomáhá i rekuperace, která v noci funguje v režimu bypass, a žene tedy do domu chladnější noční vzduch.

Jediné, co bychom dnes přehodnotili, je topení v předsíni. Napojeno je na hlavní teplovodní okruh, který však využíváme jen sporadicky. Vzhledem k tepelné izolaci domu a cirkulaci vzduchu i do horního patra a zpět ke schodišti jsme celou minulou zimu topili pouze krbem, jenž dům prohřeje i během skutečně mrazivých dnů. Kotel je spouštěn pouze ze strachu, aby nezamrzlo topení právě v předsíni. Preferovali bychom zde proto elektrickou rohož, případně sálavý panel na stěně.

Redakce závěrem

Z vyjádření majitelů je zřejmé, že rodinný dům plní svou funkci se vším všudy. Architektka Šárka Sodomková navrhla stavbu, která na první pohled vyzařuje pokoru ke svému okolí, zároveň však oslňuje. Podařilo se jí přitom (ve spolupráci s úřady přístupnými ke kompromisům) vyrovnat se s příkořím v podobě přilehlé frekventované železniční trati. Pozemek, jenž mohl mnohým připadat jako nezpůsobilý k trvalému bydlení, nyní slouží jako spolehlivé a klidné útočiště manželskému páru s dětmi. Umístění masy domu na severní hranici pozemku, využití akusticky neprůzvučných materiálů v obálce domu, náležitý tvar objektu a zejména střechy..., to vše a mnohem více pomohlo naplnit touhu majitelů po poklidném rodinném sídle. Dům manželů Štěpánových je důkazem toho, že zahrádkářské kolonie u tratí nemusejí zůstat ležet ladem.

Související články

• Hlučnost venkovních jednotek tepelných čerpadel
• Stavební akustika
• Akustika z PET lahví