Stavba rodinného domu ve svahovitém terénu

Stavba rodiny Finkových a architekta Juri Troye v rakouské obci Sulzberg je architektonickým skvostem. Do každičkého detailu pečlivě zpracovaný projekt rodinného domu a oddělených letních bytů splňuje vysoké požadavky různorodé povahy a přináší obyvatelům domu nezvykle pohodlné bydlení.

Rodina se dvěma dětmi si chtěla postavit rodinný dům a v další řadě i oddělené prázdninové byty. Vybraný pozemek byl extrémní výzvou: jde o svahovou hranu (výškový rozdíl šest metrů) mezi dvěma příjezdovými komunikacemi. Nachází se ale v oáze absolutního klidu a nabízí krásný výhled na pitoreskní svět hor hřebene hory Pfänder. Cílem architekta Juri Troye bylo postavit dům citlivě začleněný do krajiny s co možná nejnižšími emisemi CO₂ a energetickou náročností.

Architektonický koncept

Architekt navrhl čtyřpodlažní budovu převážně ze dřeva. Ve výšce horní příjezdové komunikace se nachází přízemí s vchodem do dvoupodlažní obytné zóny rodiny Finkových. Dolní příjezdová komunikace tvoří vchod pro prázdninové byty přímo nad ním. Privátní obytná zóna rodiny a prázdninové byty jsou tak spojeny, a přesto odděleny. Velikost, tvar střechy a použitý materiál se inspirují vzorem tradičního multifunkčního lesního domu.

Orientace na denní světlo a silný vztah k exteriéru tvořily při návrhu budovy zásadní parametry. Juri Troy zvolil vhodně sladěnou kombinaci z vertikálních okenních prvků a světla proudícího shora k osvětlení prostoru do hloubky, aby pobytové místnosti byly dobře zásobeny denním světlem. Světlo prochází obytným prostorem ze tří světových stran a navíc precizně vsazenými střešními okny. Toto strategické využití zenitového světla (= světlo shora, které je při zamračeném počasí 3× intenzivnější než postranní světlo) vytváří vysokou kvalitu denního světla.

Sowftarová evaluace denního světla

Vyhodnocení podílu denního světla udává průměrnou hodnotu 5,6 % v obytné zóně. Průměrně činí podíl denního světla pozoruhodných 5,4 %. I spací zóna, dětské pokoje a koupelna jsou s průměrným podílem denního světla o hodnotě 2 %, příp. 4 % perfektně zásobeny přírodním světlem. Je to podíl velmi vysoký: rakouská norma DIN 5034-4 doporučuje podíl o hodnotě min. 0,95 % ve středu místnosti. Pozoruhodná je u tohoto projektu rovnoměrnost osvětlení, díky níž se prostor zdá subjektivně ještě světlejší.

Koncept větrání

Letní byty jsou vybaveny mechanickou ventilací, pro privátní zónu se Finkovi rozhodli pro přirozené větrání okny. Okna využívají tzv. „komínového efektu” a zajišťují rychlou výměnu vzduchu.

V topném období čidla koncentrace CO₂ signalizují oknům, kdy se mají otevřít. V létě se čidla koncentrace CO₂ vypínají a větrání se přepíná do režimu chlazení přirozenou ventilací („Natural Ventilative Cooling”). Využívá se nočního chlazení; okna se večer sama pomocí integrovaného časovače otevřou a zůstanou otevřená do brzkých ranních hodin. Díly zahřáté během dne se tak v nočních hodinách ochladí. Toto cílené větrání okny je prakticky bez energetických nákladů. Natural Ventilative Cooling je perfektní strategií k zajištění příjemné teploty během léta.

„Čokoládový“ dům ze skla, dřeva a hliníku

Architektura, která poutá pozornost, ale nepatří k výstředním, je spíše výjimkou. Autorovi rodinného domu v Marienbergu v rakouském Linci, architektu Reinholdu Hammererovi, se…

Zdroje energie

Pokrytí spotřeby energie zajišťují obnovitelné zdroje. Díky vysoce tepelně izolačnímu plášti budovy, kompaktnímu stavebnímu objektu a využití solárních zisků okny je spotřeba minimální. Teplo rozvádí nízkoteplotní podlahový systém (možné je dodatečné vytápění dřevem). Ohřev užitkové vody je pokryt převážně termálními kolektory, místnosti jsou vytápěny pomocí dálkového tepla z místní výtopny na biomasu v Sulzbergu. Díky optimální orientaci zajišťují plochá střešní okna pasivní solární zisky; mezi nimi jsou uspořádány solární kolektory pro ohřev vody a kolem dokola jsou fotovoltaické moduly k výrobě elektřiny.

Závěrem

Popsaný dům je důmyslným projektem zohledňujícím požadavky na energetickou náročnost, pohodlí bydlení a celkové provedení. A v neposlední řadě: dřevo pro stavbu si přivezli místní stavebníci z vlastního lesního hospodářství – projekt je tak i praktickou ukázkou, jak se lze vědomě zasadit o sociální udržitelnost při zvelebování regionu.

Fotogalerie