Efektivnímu využití robotů ve stavebnictví brání nekompatibilní technologie

Robotizace stavebnictví by mohla významně pomoci v urychlení výstavby, ale také by mohla kompenzovat nedostatek pracovníků, kterým stavební společnosti čelí. Celý proces je ovšem stále v plenkách. Jedním z hlavních předpokladů robotizace je funkční a využívaný BIM, ale také jistá úroveň technologického vybavení, kterou stavební společnosti zatím nedisponují. I přesto je velká část společností ochotna do robotizace investovat, a to až 15 % ze svého zisku.

Digitální fotogrammetrie a drony ve stavebnictví

Fotogrammetrie je obor zabývající se zpracováním informací na fotografiích (dnes převážně digitálních). Snímky jsou pořizovány jak ze země, tak družicemi a letecky, včetně dronů.…

V souvislosti s často skloňovanými termíny, jako je BIM či digitalizace stavebnictví, se můžeme setkat také s pojmem Stavebnictví 4.0. Co si pod tímto pojmem představit? Podle 49 % dotázaných ředitelů stavebních společností se jedná o komplexní přístup k výstavbě s využitím informačních technologií, a to za předpokladu, že je stavebnictví již plně digitalizováno a je zavedena a plně využívána metoda BIM. Dalších 21 % ředitelů stavebních společností se s pojmem Stavebnictví 4.0 ještě nesetkalo a 16 % dotázaných si pod tímto pojmem představuje pouze využití metody BIM v praxi. Již menší část dotázaných si pod tímto pojmem představí automatizovanou tovární výrobu dílců a komponentů staveb nebo robotickou výstavbu (3 %, respektive 4 %), popř. něco jiného než výše uvedené (7 %).

Co se využívaných technologií týče, potom v současné chvíli při přípravě a realizaci zakázek na staveništi, popř. ve výrobně, využívá nejvíce dotázaných stavebních společností přenosná zařízení, jako jsou tablety nebo notebooky (82 %). Čtvrtina dotázaných potom využívá metodu BIM (21 %) a dálkově ovládané stroje (20 %). Drony a technologie digitální fabrikace jsou využívány 15 % dotázaných. Již menší část dotázaných využívá 3D skener nebo digitální fotogrammetrii (7 %), RFID štítky (6 %) nebo virtuální realitu (3 %). Více jak desetina dotázaných pak nevyužívá žádnou z uvedených digitálních technologií (12 %).

Změna vzdělávacího systému

Největší potenciál robotizace ve stavebnictví vidí ředitelé stavebních společností v provádění konstrukcí (37 %) a při pracích ve výkopech (23 %). Shodných 12 % dotázaných vidí potenciál robotizace také při řízení kvality nebo v jiných oblastech, než jsou výše uvedené, jako je práce v rizikovém prostředí nebo výroba stavebních materiálů a hmot. Již menší podíl dotázaných spatřuje potenciál robotizace v údržbě dokončených staveb a konstrukcí (10 %), při výškových pracích (4 %) nebo při zajištění BOZP (2 %). Robotizace může v budoucnu také pomoci při udržení přijatelné ceny stavebních prací, jak popisuje Jiří Kozel, jednatel společnosti SWIETELSKY stavební: „Robotizace ve stavebnictví bude v budoucnu nezbytnou podmínkou pro možnost výstavby za přijatelné ceny. Poslední řemeslníci s kvalitním výučním listem se pomalu blíží k důchodovému věku, ta práce je velmi namáhavá, nelze tedy očekávat pokračování přes důchodový věk. Na druhé straně to opět naráží na systém našeho vzdělávání. Jsou tu silně nadprůměrní odborníci, kteří dokáží vymyslet v oblasti moderních technologií úžasné věci. Avšak na straně uživatele to naráží na nedostatek dostatečně kvalifikovaných techniků, kteří by nové technologie dokázali efektivně využívat. Ale to jsme zase u systému vzdělávání, který už desítky let produkuje absolventy, které potřebuje jen málokdo. Pokud tedy chceme v budoucnu vidět na našich stavbách roboty, musí se zásadním způsobem změnit i naše školství ve prospěch technicky vybavených odborníků, ale to musí začít zcela od základů. Jinak si o robotizaci budeme zase jen povídat nebo pořádat konference, jako v případě BIM. Zatím se ty pověstné nůžky mezi špičkovými odborníky na straně vývoje a těmi na straně uživatele, rozevírají stále více.“

Dotázané společnosti by měly největší zájem o robotická výrobní zařízení, která by mohla nahradit část manuální práce (38 %). Čtvrtina by také uvítala systém pro sledování postupu výstavby v reálném čase ve vztahu k BIM modelu a HGM (25 %). Dále by stavební společnosti uvítaly systém pro sledování stavu a polohy strojů, lidí či materiálu v rámci staveniště v reálném čase (12 %), inteligentní stavební dílce či výrobky a systém pro vizuální zobrazení geometrie konstrukce (obojí shodně 9 %). Nejméně z dotázaných by uvítalo ochranné pomůcky v takzvané formě wearables (4 %). Dalších 5 % by mělo zájem o jiné technologie než výše uvedené. „Z důvodu omezeného počtu pracovní síly poroste tlak na využití robotizace ve stavebnictví. Jakmile budou předvedeny funkční roboty jako součást celého stavebního procesu včetně jim přizpůsobených technologií a logistiky, budou projektanti moci (muset), zohlednit využití robotů při výstavbě, a to se stane standardem při výstavbě zejména technologicky unifikovaných projektů.“ dodává Libor Libich z Generali České pojišťovny

Pokud by se stavební společnosti rozhodly využít robotických technologií, činily by tak z důvodu zvýšení produktivity (46 %) nebo z důvodu pokrytí nedostatku pracovních sil (36 %). Již menší část dotázaných by potenciál viděla také ve zvýšení kvality (7 %) nebo zvýšení bezpečnosti (6 %). Největší podíl z dotázaných mají společnosti, které by byly ochotny do těchto technologií investovat 5–10 % ze svého zisku (37 %), nebo do 5 % ze svého zisku (34 %). Vyšší část zisku, a to do 15 %, by investovalo 11 % dotázaných, do 20 % zisku by investovalo 7 % dotázaných a větší podíl by investovalo 11 % ze všech dotázaných.

Jako největší překážku pro využití robotů v českém stavebnictví vidí ředitelé stavebních společností konvenční povahu stávajících výrobních technologií a konstrukcí nekompatibilních s využitím robotů (35 %). Jako další překážku vnímají nízký zisk omezující investice do technologií a lidí (19 %) nebo nízkou informovanost o možnostech využití robotů ve stavebnictví (14 %). Překážkami jsou také neexistující nebo nedostupné strojní vybavení (12 %), nedostatek kvalifikovaných pracovníků (11 %), chybějící legislativa a normy (3 %) nebo jiné než výše uvedené (6 %).

Tak jde čas s vodoměry: Od rychlostních průtokoměrů až po dálkový odečet

První ucelené městské či průmyslové vodní systémy vznikaly na počátku 19. století. Už tehdy bylo proto zapotřebí spotřebu vody měřit, a tak se objevily první modely k tomu…