Energetický štítek pro domy Ytong. Stavební systém YTONG od firmy Xella Porobeton CZ s.r.o. ukazuje svoji sílu a konkurenci cestu.

Díky úsilí společnosti Xella Porobeton CZ a projektové firmě VYTISK se stavební systém YTONG zařadil do čela stavebních systémů, které se mohou prokázat energetickým štítkem u svých realizací. Energetický štítek informuje majitele či uživatele stavby, jestli jeho dům je lepší nebo horší ve srovnání s požadavky tepelně technické normy a potažmo i ve srovnání s jinými stavebními systémy. Energetický štítek vychází pro YTONG velmi příznivě.

Stavební systém YTONG, který pro trh v České republice vyrábí a distribuuje nadnárodní holding Xella, zastoupený u nás společností Xella Porobeton CZ s.r.o., se těší v Čechách i na Moravě trvale vysoké oblibě, kterou nezastiňují ani některé technicky méně korektní výroky z řad dodavatelů konkurenčních stavebních systémů na adresu YTONGu.

YTONG je stavební systém pro difúzně otevřené zdění, který se vyznačuje především vysokými hodnotami tepelné izolace. Lze jej tedy v klidu použít i bez vnější tepelně izolační vrstvy, aniž by při správném návrhu a realizaci tohoto zdiva (a samozřejmě i ostatních konstrukcí) hrozilo, že stavba nesplní požadované tepelně technické vlastnosti, které jsou specifikované v tepelně technické normě ČSN 73 0540 -2.

Tepelná ochrana vysoko nad požadavky normy

Jak dále ukážeme, stavba rodinného domu ze systému YTONG při správném návrhu a zhotovení výrazně předčí požadavky vyplývající ze zmíněné normy i bez tepelné izolace: Kdyby např. typový dům o stejném tvaru a umístění, jak je popsán níže, byl navržen a postaven z takových materiálů a tak, aby přesně vyhověl požadavkům normy - tzn. jeho měrná celoroční spotřeba tepla by byla 100 %, potom stejný dům z materiálu YTONG bez izolace podle návrhu projektové firmy VYTISK má ve skutečnosti měrnou celoroční spotřebu jen 77 % při regulované otopné soustavě. Tentýž typový dům s tepelně izolační vrstvou 10 cm pak již jen 64 %.

Snadná práce

Těchto výborných tepelně izolačních vlastností lze v případě stavebního systému YTONG docílit velice snadno a rychle. Skladebné tvárnice z pórobetonu YTONG, určené pro obvodové zdění, jsou velmi lehké (objemová hmotnost materiálu je 400 kg/m³), vlastní výstavba probíhá rychle a bez větší fyzické námahy. Totéž platí i pro stavbu stropů, osazování oken a dveří a konečně i pro montáž rozvodů vody, vytápění, elektřiny, plynu a datových rozvodů. YTONG je velice znám také tím, že jakékoliv vybrání drážek nebo prohlubní pro rozvody a instalační krabice zvládne - poněkud nadneseně - i děcko.

Při výstavbě se systémem hrubé výstavby YTONG není zhotovitel vytrháván z rytmické práce tím, že by musel provádět různé komplikované detaily, kterými se řeší např. nežádoucí toky vodní páry konstrukcí, jako je např. montáž různých fólií na vnitřní či vnější stranu. Také uživatel, což je v drtivé většině naprostý laik v oblasti výstavby, nemusí být upozorňován, že nesmí dodatečně zapouštět do stěn hluboké kotevní předměty nebo provrtávat otvory (např. pro anténní svod), nechce-li, aby mu zvlhla celá stěna.

Dobrá tepelná akumulace

Ač je materiál YTONG velmi lehký, přesto má dobrou akumulační schopnost. To vzala na vědomí také zmíněná tepelně technická norma, když u tohoto zdiva nepožaduje 15% přirážku k požadované hodnotě tepelného odporu tak, jak činí u staveb z lehkých stěn. Tepelná akumulace zajišťuje teplotní stabilitu vnitřního vytápěného prostředí při kolísání venkovní teploty nebo příkonu otopné soustavy.

Energetický štítek umožní porovnávat kvalitu staveb

Na doprovodné obrazové dokumentaci jsou prezentovány dva podobné domy vystavěné z materiálu YTONG, jeden bez izolace, druhý s tepelnou izolací tloušťky 10 cm z venkovní strany, které byly navrženy projektovou firmou Ing. Jaroslav VYTISK. K oběma domům jsou vyobrazeny energetické štítky, udávající jejich tzv. stupeň energetické náročnosti (SEN) a výňatky z protokolu „Tepelné ztráty objektu", ze kterého energetický štítek vyplývá (celý protokol, což je zhruba desetistránkový dokument, nelze z prostorových důvodů do tohoto článku umístit).

Energetický štítek je velký krok vpřed zejména z hlediska stavebníka a laického uživatele stavby. I podle starších předpisů se sice stavebník z projektové dokumentace dověděl, jaká je spotřeba energie na vytápění, resp. měrná tepelná ztráta budovy, ale tato čísla mu většinou nic neřekla, neboť mu chybělo srovnání s jinými stavbami.

Nový způsob posuzování energetické náročnosti budov má původ ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov, která byla v lednu tohoto roku převzata do českých národních předpisů. Metodu výpočtu a hodnocení energetické náročnosti stanoví novelizovaná vyhláška MPO č. 291/2001 Sb., která se odkazuje mj. na výpočtové nástroje v normách (z našich zejména v revidované ČSN 73 0450, harmonizovaných ČSN EN či ČSN EN ISO, z připravovaných pEN a pEN WI na podporu směrnice EPBD budou převzaty potřebné dokumenty jako pČSN).

Naplnění směrnice znamená naprosto odlišný pohled na energetickou spotřebu budov, která neuvažuje jen pasivní ztráty tepla šířeného obvodovými konstrukcemi, ale též celkové energeticky úsporné řešení budov včetně chlazení, větrání, ohřevu vody, ventilace (např. spojení ventilace, vytápění a chlazení apod.) a využití alternativních zdrojů energie. Dílčí kroky výpočtu (přes novost celkového přístupu k hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti) však nejsou zásadně nové a neznámé.

Stupeň energetické náročnosti

Jde o veličinu, která je uvedena v energetickém štítku, někdy pod zkratkou SEN. Dojde se k ní takto:

A. Nejprve se podle vyhlášky vypočítá celková potřeba energie posuzované budovy při započítání konkrétního řešení stavebních konstrukcí, orientace budovy, způsobu jejího zásobování energiemi na vytápění a chlazení (včetně větrání a klimatizace), osvětlení a ohřev teplé vody při standardizovaném užívání budovy.

B. Souběžně se provede stejnou výpočtovou metodou stejný výpočet pro referenční budovu, tj. modelovou budovu se stejnou geometrií jako má budova posuzovaná, za stejných klimatických podmínek a stejného standardizovaného užívání, avšak pro jednoznačnou (referenční) orientaci budovy a pro její určené (referenční) zásobování energií. Při výpočtu se přitom uvažují (platnými normami) požadované vlastnosti obálky budovy a požadované vlastnosti technického zařízení budovy na vytápění, větrání, chlazení, popř. klimatizaci, osvětlení a ohřev teplé vody. Získá se tak tzv. požadovaná energetická náročnost budovy.

Hodnocení energetické náročnosti (SEN) budovy je pak podíl hodnoty energetické náročnosti budovy podle bodu A ku hodnotě energetické náročnosti referenční budovy podle bodu B a vyjadřuje se v procentech. Hodnocení se tedy neprovádí přímým porovnáním se změřenou energetickou spotřebu domu (která ve skutečnosti velmi závisí na proměnném chování jeho obyvatel a proměnlivém počasí). Hodnocená budova musí být navržena a provedena či změněna tak, aby její energetická náročnost nebyla vyšší než požadovaná. Podrobný postup stanoví novelizovaná vyhláška MPO č. 291/2001 Sb.

Uživatel stavby skrze SEN ví nejen to, kolik spotřebuje energie při standardním užívání stavby, ale také jestli spotřebuje více či méně než požaduje současná norma, ale také, jestli spotřebuje více či méně než jiné stavby.

Závěr

Výstavba rodinných domů ze stavebního systému YTONG od firmy Xella Porobeton CZ s.r.o. poskytuje nejen pohodlí při výstavbě a užívání tak, jak je na ně tuzemský zhotovitel, stavebník a uživatel zvyklý. Navíc při správném návrhu a realizaci stavby a správném řešení regulované otopné soustavy nabízejí stavby z tohoto systému i výborné tepelně technické vlastnosti, které výrazně překračují požadavky současných předpisů.

Téma: Ytong