Systém Ytong Lambda YQ. Přátelský svépomocné výstavbě
V ČR ještě nikdo nevypsal soutěž o nejlepší stavební systém pro svépomocnou výstavbu, žhavý kandidát na prvenství je však uveden v titulku článku. „Vybrali jsme si Ytong, protože je lehký, snadno se opracovává a zdění s ním bylo rychlé a snadné,“ řekl svépomocný stavebník z Brněnska, který si z materiálů Ytong postavil rovnou pasivní rodinný dům.
Historie dnešního pórobetonového systému Lambda YQ sahá v Českých zemích hluboko do minulého století. Citovaný stavebník proto není zdaleka jediný, kdo se pustil s pórobetonem do výstavby nízkoenergetického nebo pasivního domu, i když ne vždy se tak děje svépomocí.
Lambda YQ
Jde o komplexní systém zdění, který je nyní na vrcholu svého druhu v České republice a možná i ve světě. Práce s ním je tak snadná, rychlá, přesná a takřka bezodpadová, že asi žádný jiný systém nenabídne svépomocnému staviteli víc.
Speciálně tepelněizolační tvárnice Lambda YQ o síle zdi 500 mm nabízí součinitel prostupu tepla U = 0,162 W/(m2K) a tatáž tvárnice o síle 550 mm pak U = 0,147 W/(m2K). To jsou lepší hodnoty, než je doporučení pro pasivní dům – U = 0,18 W/(m2K). Obvodové zdění je přitom skoro klasická „svépomocná” činnost, kterou po zaškolení zvládne pečlivý stavebník na profesionální úrovni. Zvládne i mnohem víc, jak ještě ukážeme.
Izotropie
Tato vlastnost je pro pórobeton Lambda YQ jedna z nepozoruhodnějších a hlavně potřebná. Znamená, že pórobeton má ve všech směrech stejné vlastnosti, speciálně pak součinitel tepelné vodivosti λ. Musíme-li zkrátka odřezat z tvárnice kus, abychom jím vyplnili mezeru ve zdivu nebo dokončili vodorovnou řadu zdiva (šár), je lhostejné, jak ji z původní tvárnice vyřežeme, jestli v jejím podélném, příčném nebo výškovém směru. Izotropie stojí mj. za tím, že odpad pórobetonu se při pečlivé výstavbě vejde i na pouhé jedno stavební kolečko.
Statika staveb z porobetonových zdicích materiálů. Minimum pro laiky
Každý dobře postavený dům by měl v sobě skloubit účel, pevnost a vzhled. Špatně či nedokonale řešená finální podoba domu není zásadní překážkou, ostatně často jde o věc vkusu. Bez…
Hlas z praxe
„Stavba pasivního domu nebyla finančně zdaleka tak náročná, jak se traduje. Užitná hodnota je mnohem větší a cena je srovnatelná s běžnou výstavbou. U vlastní výstavby záleží na pečlivosti provedení a dodržení postupů výstavby. A netřeba se obávat, stavbu jsme zvládli svépomocí. Volili jsme systém Ytong, protože je lehký, snadno se opracovává a zdění je rychlé a snadné,” říká opět stavebník z Brněnska ke svým zkušenostem s výstavbou „vlastníma rukama”.
Dotace Zelená úsporám
„Pro účely dotace nám veškeré výpočty provedla odborná firma, která se postarala i o dokumentaci. Pro nás to tedy nebyla příliš velká zátěž,” říká do třetice citovaný majitel. A náklady na provoz? „Jsou minimální, odhadovali jsme je mnohem výše. Topení a chlazení ročně spotřebuje od 3 400 do 4 000 Kč,” dovídáme se.
Téma: Ytong
Jak se staví bez zateplení
Jiní svépomocní stavebníci se rozhodli pro jednovrstvé zdění bez zateplování. Volba padla na tepelněizolační tvárnice o šířce 50 cm. „Bylo to jednoduché – proč volit řešení, kde musím lézt na lešení několikrát za sebou? To znamená postavit zdivo, nalepit polystyrén, navrtat a ukotvit polystyrén, lepidlem všechny hmoždinky zakrýt. Pak se dává perlinka a lepidlo, druhá vrstva lepidla a finální omítka. Přitom stačí postavit, dvakrát natáhnout stěrku s perlinkou a pak finální fasádu. Navíc zdivo z Ytongu dýchá a není zavřené polystyrénem jako skleník,” shrnuje výhody jednovrstvého zdění majitel.
Takto postavené zdi splňují normy i pro pasivní výstavbu. Jednovrstvé řešení je ohleduplné i k budoucnosti. Životnost materiálu je takřka neomezená a dům je připraven sloužit po generace bez nutnosti dalších oprav či doplňování zateplení.
Trvalo jen rok a rodinný dům byl hotový, včetně vnitřního zařízení a terénních úprav. Za volbou Ytongu byl ještě jeden důvod: „Je to jednoduchá a přesná práce, na stavbu domu stačí kbelík na lepidlo a míchadlo. Žádné nahazovaní „šprycu”, jádrové omítky a štuku. Nic zdlouhavého ani drahého – postačí stěrková hmota a finální štuková omítka. Veškeré drážky pro rozvody vody a elektrického vedení se dají vytvořit pomocí šroubováků,” dodávají majitelé.
Těžká střecha – lepší bydlení i v pasivním domě
Další pasivní RD stojí na Žďársku a je kompletně postaven ze systému Ytong. Celou výstavbu, včetně stropu, schodišť a střechy ze systému Ytong zvládli majitelé svépomocí. Finance zajistili z prodeje bytu a chaty. Dům získal dotaci a provozní náklady jsou necelých dvacet tisíc ročně pro čtyřčlennou rodinu.
Majitel znal YTONG už z minulosti a věděl o jeho přednostech (snadná opracovatelnost či tenkovrstvé zdění pomocí stavebního lepidla bez použití míchačky). Proto nechal zapracovat do projektu i nové systémové prvky (stropy, střecha a schody od Ytongu), které ještě neznal. Dnes říká: „Výhodou stropu není jenom snadná montáž bez nadbetonávky. Jednoduše jsme do nich umístili elektroinstalace, rozvody vody i tepla. Žádné sekání. Nezdrželo nás to ani při výstavbě patra – stropy byly hned pochozí.” Podobně probíhala i montáž schodiště: „Oproti železobetonovému schodišti odpadá bednění, výztuž, betonáž, hutnění, vlhčení betonu při zrání, odbedňování i likvidace odpadů z bednění. Schodiště bylo za 24 hodin pochozí,” říká majitel.
V nejteplejším dni roku 2016, což byl 20. červen, pohltí pultová pasivní střecha o ploše 100 m2 přes 3 kWh energie od slunce. Lehká střecha bez tepelné akumulace se rychle prohřívá a od ní interiér. Těžká střecha Ytong se díky velké akumulaci ohřeje sotva 0,7 °C na vnitřním povrchu za den. Až po 7 takových dnech po sobě stoupne teplota vnitřního povrchu střechy o 5 °C.
Těžká střecha Ytong má zásadní roli. Brání letnímu přehřívání v podkroví i bez klimatizace, je nehořlavá a poskytuje ochranu proti prachu i škůdcům. „Podobné zkušenosti jako s celým systémem máme i se střechou – odpadají tesařské práce. I montáž střechy jsme zvládli sami, já s jedním zedníkem,” říká majitel a dodává k letnímu přehří vání: „V bydlíme tu již třetí rok a mohu potvrdit, že teplota ani v podkroví a ve >dnech s tropickými teplotami nepřesáhne 25 °C.”
S odstupem času majitelé hodnotí fungování pasivního domu: „Návratnost investic urychlila dotace Zelená úsporám. Náklady jsou nyní přesně podle očekávání – při čtyřech dospělých lidech a spoustě spotřebičů, jako je sušička či dva mrazáky, jsme v loni zaplatili za provoz asi 19 500 Kč”, hodnotí nové bydlení majitel.
Téma: Rodinné domy a vily
Technická pomoc
Svépomocný stavebník získává nákupem systému Lambda YQ nejen technicky vyspělý a přitom přátelský stavební systém, ale také technickou pomoc. Ta se týká návrhu a realizace základů, založení první řady tvárnic, zdění nosného zdiva a příček, výztuží pod okenním otvorem, montáže schodiště atp. až po kladení překladů a zhotovení stropů nebo těžké střechy. Může si dále zakoupit nebo zapůjčit nářadí, které práci se systémem Lambda YQ ještě více zlehčí, zpřesní a urychlí.
Závěr
Chystáte-li se stavět, Lambda YQ nabízí rychlé, energeticky výtečné a snadné řešení s důležitou hodnotou – trvale příjemným vnitřním klimatem. Stavbu či její části můžete s technickou pomocí zvládnout sami. Ušetříte tak čas i peníze anebo doladíte stavbu k Vaší nejvyšší spokojenosti.
1) Zpracováno s využitím materiálů Xella CZ.