Environmentální hodnocení budov
Jde o relativně mladý, nepovinný nástroj, který hodnotí budovy z mnoha pohledů, zejména jejího vlivu na přírodu, kvalitu vnitřního prostředí a dalších od jejich „kolébky až po hrob“. Stejný název nesl i seminář, který uspořádal v polovině září Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o. Účastníci se mohli seznámit s fungováním tohoto nástroje ve světě a u nás.
Akce se konala 15. září 2011 a pořadatel v součinnosti s Českou radou pro šetrné budovy a ve spolupráci se Stavební fakultou ČVUT a společností Skanska a.s. připravili celodenní zajímavý program.
V mnoha vyspělých zemích je environmentální hodnocení budov (EHB) mnohem dál, než u nás, zejména v USA a západní Evropě. I tam je však počet ohodnocených budov, starých i nových, zatím malý. Nepřesahuje ani jedno promile. Naše zpoždění lze tedy při dobré vůli dohnat. Ovšem v posledním roce, zejména v Americe, se nárůst viditelně zrychluje.
Proč environmentální hodnocení budovy?
Podle stavebního zákona musí být splněno šest požadavků na bezpečnost a vlastnosti staveb, jejichž parametry se průběžně zpřísňují. Jsou to
1) mechanická odolnost a stabilita,
2) požární bezpečnost,
3) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí,
4) ochrana proti hluku,
5) bezpečnost při užívání,
6) úspora energie a tepelná ochrana.
Co má vlastně investory a majitel táhnout, aby podstoupili proceduru EHB a dobrovolně vložili do stavby další úsilí a peníze? Důvodů je více:
- EHB má mnohem více hodnocených kritérií, než jmenuje zákon. Např. evropský model SBTool, lokalizovaný díky úsilí Stavební fakulty ČVUT na české podmínky jako SBToolCZ, obsahuje 39 kritérií pro občanské stavby a 33 pro bytové stavby, vždy řazených do čtyř skupin:
- Kritéria EHB jdou do větší hloubky. Hodnotí vliv všech materiálových vstupů při výstavbě (kromě dopravy) pomocí metodiky LCA (Life cycle assessment). Vliv na životní prostředí má v modelech EHB největší váhu (v případě SBToolCZ 50 %), většinou ale nikoliv převažující. Kritéria týkající se lokality se v případě SBToolCZ vyhodnocují, ale nezapočítávají do výsledné známky.
- Výsledkem procesu hodnocení je udělení osvědčení – certifikátu, který potvrzuje dosaženou úroveň kvality budovy. Nejde tedy jen o konstatování vyhověl/nevyhověl. Model SBToolCZ zavádí pro snazší komunikaci s veřejností grafický symbol, kterým lze kvalitu budovy prezentovat samostatně a který je součástí Certifikátu kvality budovy.
- EHB zabíhá do velké hloubky při hodnocení kvality vnitřního prostředí. Tento parametr má druhou největší váhu a je pro mnohé investory velmi důležitý při rozhodování, jestli EHB ano či ne.
- Certifikát EHB lze využít jako významné sdělení veřejnosti, které prokazuje nadstandardní přednosti budovy a také snahu majitele o šetrnost vůči přírodě nebo úspory nákladů při výstavbě a užívání budovy.
– environmentální (E)
– sociální (S)
– ekonomika a řízení (C)
– lokalita (L)
Více obecných informací týkajících se environmentální certifikace budov najde čtenář v článcích [1] a [2].
Certifikační systémy
V České republice se uplatňují některé původně ryze národní certifikační systémy jako např. americký LEED nebo britský BREEAM, v posledním období i německý DGNB. Do našeho prostředí však nejlépe zapadá česká lokalizace metodiky SBTool nesoucí označení SBToolCZ.
Jak bylo zmíněno v [1], „...Přejímání nástrojů certifikace budov z jiných států či dokonce kontinentů bez důsledné lokalizace není vždy vhodné. Je třeba brát zřetel na rozdílné klimatické a geomorfologické podmínky v různých regionech, jinou technologickou a materiálovou základnu, jiné tradice a zvyklosti stavebnictví i jiné tradice ve způsobu bydlení. Proto probíhají v jednotlivých zemích tzv. lokalizace systémů do národních podmínek. ”
Například, jak zaznělo v jednom příspěvku na tomto semináři, americký LEED obsahuje ustanovení, že dřevo pro dřevostavby musí pocházet z (v Americe) certifikovaných lesů. Odmyslíme-li si spíše ochranářský než environmentální smysl ustanovení, pak by musel český dodavatel dovážet dřevo z Ameriky, což by bylo nejen drahé, ale i neekologické.
Vedle SBToolCz probíhají u nás i (časově poměrně náročné) lokalizace BREEAM a DGNB do českých podmínek. Struktura, počet kritérií a jejich váhy se u různých systémů budov liší a tedy i vydané osvědčení (certifikát) má různou vypovídací hodnotu.
| E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) | 7,5 | S.06 Uživatelský komfort | 3,2 |
| E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP) | 3,0 | S.07 Bezbariérový přístup | 3,5 |
| E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) | 1,0 | S.08 Zajištění zabezpečení budovy | 1,8 |
| E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP) | 2,0 | S.09 Flexibilita využití budovy | 2,5 |
| E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) | 2,0 | S.10 Prostorová efektivita | 2,5 |
| E.06 Využití zeleně na pozemku | 3,0 | S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel | 3,2 |
| E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách | 2,0 | C.01 Analýza provozních nákladů | 6,5 |
| E.08 Spotřeba pitné vody | 3,5 | C.02 Zajištění prováděcí a provozní dokumentace | 1,8 |
| E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů | 10,5 | C.03 Autonomie provozu | 1,2 |
| E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě | 6,0 | C.04 Management tříděného odpadu | 5,6 |
| E.11 Využití půdy | 6,5 | L.01 Biodiverzita | - |
| E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku | 3,0 | L.02 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci | - |
| S.01 Vizuální komfort | 3,5 | L.03 Dostupnost služeb | - |
| S.02 Akustický komfort | 3,9 | L.04 Dostupnost veřejné dopravy | - |
| S.03 Tepelná pohoda v letním období | 3,5 | L.05 Bezpečnost budovy a okolí | - |
| S.04 Tepelná pohoda v zimním období | 3,5 | L.06 Živelná rizika | - |
| S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů | 4,2 |
Certifikáty kvality
Na základě dosažených bodů se budově přiřadí certifikáty kvality, a to následovně:
- budova certifikována (0–3,9 bodů),
- bronzový certifikát kvality (4–5,9),
- stříbrný certifikát kvality (6–7,9),
- zlatý certifikát kvality (8–10).
Hlavní kritéria EHB
Hodnocení zahrnuje environmentální stopu stavby i materiálů, ze kterých je postavena. Tzn. od a u těžby a zpracování surovin, ze kterých je stavba postavena, přes vlastní výstavbu, provoz budovy a jeho vliv na okolní a vnitřní prostředí a život obyvatel až nakonec po likvidací stavební suti po dožití stavby.
Důležitá je energetická náročnost v celoročním provozu a využití obnovitelných zdrojů pro krytí potřeby energie. Podle směrnice EU o energetické náročnosti budov EPBD II by se od začátku roku 2021měly stavět pouze domy s »téměř nulovou spotřebou energie«, budovy v užívání nebo vlastnictví veřejnou správou již k začátku roku 2019.
Kvalita vnitřního prostředí
Hovoříme-li o kvalitě budov, velmi důležitá je kvalita vnitřního prostředí z hlediska ochrany proti hluku, zrakové pohody, hygieny vnitřního prostředí, tepelné pohody, prostorové efektivity jednotlivých místností, možnosti úspory pitné vody, managementu tříděného odpadu, hospodaření s energií apod. Je zřejmé, že zejména naposled uvedená kritéria jsou při navrhování nových budov stále častěji kladena do popředí s tím, že plnění technických požadavků na stavby pokládá za samozřejmé.
Environmentální hodnocení budov je nástroj, který hodnotí budovy nejen z pohledu jejich celkového vlivu na životní prostředí, ale z pohledu sociálního, zejména kvality zdravého vnitřního prostředí, pobytové pohody, bezbariérových přístupů ap. Získání bronzového, stříbrného nebo zlatého certifikátu kvality (v případě naší lokalizace SBToolCZ) vyjadřuje nejen, že budova splnila zákonné požadavky na výstavbu, ale že je ohleduplná k přírodě i ke zdraví obyvatel, kterým zajišťuje vysoký uživatelský komfort.
Literatura a zdroje:
[1] Keim, Pavel: Šetrné budovy a jejich certifikace, Stavebnictví a interiér č. 8/2011, str. 33, www.stavebnictvi3000.cz/c3918.
[2] Hejhálek, Jiří: Environmentální značení a prohlášení o produktu ve stavebnictví, Stavebnictví a interiér č. 5/2010, str. 36, www.stavebnictvi3000.cz/c3485.
