Hromosvod – kombinace materiálů a normy

Hromosvod (přesnější, ale jen řídce užívané slovo bleskosvod) je zařízení, které vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje. Zřizuje se zejména z důvodů ochrany objektů, kde by výboj blesku mohl ohrozit zdraví a způsobit škody na majetku. Připomeňme si, že v souvislosti s povinností bezpečnostního zajištění objektu platí od 1. listopadu 2006 nová norma pro ochranu před bleskem ČSN EN 62305-(1-5).

Bouřka je přírodní jev doprovázený bleskem a hřměním. Z meterologického hlediska představuje bouřka nejvýraznější projev konvekce v atmosféře. Bouřky vznikají při instabilním¹ vrstvení vzduchové hmoty do vysokých hladin, při vysoké relativní vlhkosti při zemi i ve výšce, nebo při přítomnosti vnější síly, která iniciuje vertikální pohyb.

Blesk je jednoznačně nejnebezpečnějším doprovodným jevem bouřek. Silnější bouřka produkuje tisíce blesků a každý z nich je potenciálním zabijákem. Pohybovat se venku v bouřce je veliké riziko a můžete to schytat odkudkoliv a bez varování. Napětí v takovém blesku dosahuje hodnot až 100 milionů voltů, zatímco proud se pohybuje okolo 30 tisíc ampér. Teplota vodivého kanálu bývá údajně pětkrát vyšší než teplota slunce, tedy přibližně 25 000 °C.

Přehled výrobků

1) vodiče pro vedení
2) zemnicí páska
3) svorky pro spojení
4) svorky zkušební
5) podpěry vedení do zdí
6) podpěry vedení na krytinu
7) podpěry vedení na rovné střechy
8) podpěry vedení pod tašky
9) držáky ochranných zařízení a jímačů
10) ochranná zařízení
11) ochranné stříšky
12) jímací tyče
13) zemnicí tyče
14) zemnicí desky
15) svorky pro spojení pásku
16) svorky pro připojení zemnicích tyčí
17) označení svodu (štítek)

Tři části hromosvodu

Hromosvod má tři hlavní části: jímací vedení, svody vedení a uzemnění. Hromosvody dále rozdělujeme na klasické franklinova typu, nebo na aktivní zařízení se včasnou emisí výboje. Princip tohoto zařízení spočívá v předstihu, se kterým reaguje na přítomnost sestupné větve bleskového výboje. Elektronické zařízení ukryté uvnitř hlavice emituje na horních elektrodách těsně před samotným úderem blesku sérii pulsů, která ionizuje okolí hrotu středové jímací tyče. Tato ionizace způsobí emisi vstřícného trsového výboje a po jeho spojení se sestupnou větví i samotný úder blesku s předstihem oproti Franklinově jímací tyči 25–60 ms. Tento efekt má za následek mnohonásobně větší ochranný prostor.

Hromosvod musí být zhotoven z materiálů, které dobře odolávají korozním vlivům okolního prostředí, proto se nejčastěji používají pozinkované (FeZn) prvky, dále můžou byt použity prvky v měděném (Cu) provedení nebo v současné době dostupnější prvky vyrobené ze slitiny hliník, hořčík, křemík (AlMgSi). Dále se tyto prvky vyrábějí v nerezovém provedení, ty mají velkou výhodu v životnosti a kombinaci se všemi materiály. Pozinkované železo se může kombinovat s prvky vyrobenými z nerezu nebo slitiny AlMgSi. Prvky vyrobené z Cu materiálu můžeme kombinovat jen s nerezovými prvky. Tyto kombinace se musejí dodržovat z důvodů zabránění vznikání elektročlánku. Dále jsou atestované plastové prvky, které se používají pro kombinaci se všemi materiály.

Uzemnění musí být provedeno co nejlépe, a to z důvodů pozdějšího měření revizním technikem, které by mělo dosahovat méně než 10 ohmů, u aktivních hromosvodů je požadováno uzemnění méně než 5 ohmů. Zemnění se provádí nejčastěji v provedení FeZn.

Nová norma a platnost předchozích norem

Od 1. 11. 2006 platí nová norma pro ochranu před bleskem ČSN EN 62305-(1-5). Překlad této normy byl zajištěn Českým normalizačním institutem a má stejný status jako oficiální verze. Norma ČSN 34 1390 a 34 1395 z 29. 1. 1969, platí souběžně s novou normou ČSN EN 62305-(1-5) až do 1. 2. 2009. Platí tedy v zásadě toto:

Projekty předložené ke schválení do 30. 10. 2006 budou realizovány dle normy ČSN 34 1390, s tím, že musí být dokončeny a zkolaudovány do 1. 2. 2009, jestliže budou dokončeny po tomto datu, musí být realizace provedena dle nové normy ČSN EN 62305-(1-5).

Parametry LPS (systém ochrany před bleskem) jsou určeny charakteristickými vlastnostmi chráněné stavby a uvažovanou hladinou ochrany před bleskem (LPL). Každá třída LPS je charakterizována dle parametru blesku, poloměrem valící se koule, velikostí ok a ochranným úhlem, typickými vzdálenostmi mezi svody a mezi okružními vodiči, dostatečnou vzdáleností proti nebezpečnému jiskření a minimální délkou zemniče.

Důležitým kritérii uzemnění jsou jeho tvary a rozměry tak, aby došlo k rozdělení bleskového proudu do země a byla zmenšena nebezpečná přepětí. Všeobecně je však doporučen nízký zemní odpor (je-li možno, nižší než 10 Ω – měřený při nízkém kmitočtu).

Podrobnější informace o prodeji materiálů, montážních pracích a revizích hromosvodů najdete na www.hromo.cz nebo kontaktujte přímo firmu HROMO spol. s r.o. s dlouholetými zkušenostmi.