Informace o 2. mezinárodní konferenci INGEO 2002

Ve dnech 11. - 13. listopadu uspořádala Slovenská technická univerzita (STU) v Bratislave, stavebná fakulta, katedra geodézie 2. mezinárodní konferenci inženýrské geodézie INGEO 2002. Spolupořadateli byli: Komora geodetov a kartografov, Slovenský zväz geodetov a FIG (Mezinárodní organizace geodetů), komise 6, pracovní skupina 6.2 inženýrské geodezie v průmyslu a ve výzkumu. Konference se zúčastnilo 70 účastníků z 8 evropských zemí (České a Slovenské republiky, Chorvatska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska a Turecka) v Kongresovém centru Slovenské spořitelny.

Přednášky byly publikovány v anglickém jazyce ve sborníku [2] a rozděleny do 6 sekcí. Hlavní jednací jazyk byla angličtina, referáty bylo možno přednášet též slovensky nebo česky.

Doprovodnou akcí konference byla výstava měřicí techniky zastoupená firmami GEFOS-LEICA, RIEGL Laser Measurement Systems, TRIMBLE zastoupená firmou GEO-TEAM spol. s r.o. a firmou AUTODESK zastupující NUMIC Systems.

Firma GEFOS představila laserový skenovací systém Cyrax 2500 a totální stanice LEICA, firma RIEGL 3D laserový skenovací systém LMS-Z360, firma GEOTEAM pouze prospektový materiál, firmy TRIMBLE a firma AUTODESK-NUMIC Systems GIS systémy.

Zahájení výstavy se zúčastnil též šéfredaktor časopisu Stavebnictví a interiér, vydavatelství VEGA z Hradce Králové, RNDr. J. Hejhálek a jeho zástupce Mgr. H. Hejhálková. Cílem jejich návštěvy bylo konzultovat s vystavovateli sponzorování vydání knihy »Laserové skenovací systémy ve stavebnictví« [1] připravované autorským kolektivem ČVUT v Praze Fakulty stavební.

Po ukončení přednášek v prvních dvou dnech byly na programu technické exkurze na Vodní dílo Gabčíkovo a na geodetické pracoviště fakulty stavební STU v Bratislavě. Do sborníku [2] bylo zařazeno 29 příspěvků, z nichž některé nebyly pro neúčast autorů předneseny. Přednášky byly vydány též na CD-ROM. Po každé přednášce nebo sekci následovala neformální diskuse. Každé sekci předsedal předseda a jeho zástupce.

Dále uvádíme přehled referátů v jednotlivých sekcích. Tento přehled je u referátů, které nás zaujaly, doplněn stručnou anotací.

1. Sekce: Tvorba modelů a zpracování údajů

Předseda: Wunderlich, Th. (Německo)
Místopředseda: Kopáčik, A. (Slovenská republika)

Referáty:

Gil, J.: Problém robustního odhadu v procesu definování modelu vertikálního posunu.
Brunner, F.K.: Úloha lokálních kvazi-dynamických výšek v inženýrské geodézii.
Binnenbruck B., Deußen, D. a Witte, B.: Působení geodetické refrakce a její určení využitím digitální kamery.

Tento referát popisuje dvě různé metody zvýšení přesnosti geodetických pozorování s využitím digitální kamery a techniky digitálního zpracování obrazu. První postup užívá modelů turbulence vycházejících z teorií Monina a Obuchova. Druhý postup určuje index lomu přímo z měření refrakčního úhlu užitím speciálního liniového CCD snímače a kódované nivelační latě jako terče.

Korbašová, M.: Statistické problémy při připojovacím měření v geodézii.

2. Sekce: Měření deformací I

Předseda: Roić, M. (Chorvatsko)
Místopředseda: Weigel, J. (Česká republika)

Referáty:

Wieser, A. a Brunner, F.K.: Analýzy deformací mostu s využitím permanentního GPS měření. V příspěvku je popsána aplikace permanentního GPS monitorovacího systému určujícího krátkodobé deformace zavěšeného mostu v Tullnu v Rakousku. Dva experimenty byly uskutečněny využitím stabilních referenčních stanovisek v nábřeží a sledované body byly na vrcholu pylonu a přímo na mostovce bezprostředně u ocelových lan. Výsledky ukazují, že bod mostu není vhodný pro přesná GPS měření pro stínící a difrakční efekty způsobené ocelovými lany. Dosažitelná přesnost pro tento bod je 1 až 2 cm a stejná nebo horší pro výškovou složku. Nicméně experimenty daly přesnost 2 mm pro polohu bodu pylonu a 4 mm pro výšku bodu. Denní variace vrcholu pylonu jasně korelují s variacemi teploty.

Lukáč, Š. a Žák, M.: Deformační monitoring vybraných staveb v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.

Autoři se zabývají měřicími metodami pro monitoring vertikálních posunů základu hlavního bloku jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Znalosti a zkušenosti jsou výsledkem z měření téměř 100 etap. Analýzou výsledků je matematický model použitý pro predikci vertikálních posunů vybraných staveb elektrárny.

Kot, M., Świątkiewicz, A. a Kot, A.: Integrovaný monitoring dálničních cest a inženýrských objektů za podmínek podzemní těžby uhlí.

Bureš, J., Vitula, A., Švabenský, O. a Weigel, J.: Geodetické měření deformací Jezernického viaduktu.

Historický Jezernický železniční viadukt celkové délky 411 m je částí druhého železničního koridoru Přerov - Hranice na Moravě. Během rekonstrukčních prací byla sejmuta vrchní konstrukce (vrstvy) a znovu obnovena se souběžným statickým zajištěním spodní stavby. Během rekonstrukce bylo prováděno tenzometrické a geodetické monitorování vybraných sekcí viaduktu. Geodetická etapová měření deformací pokrývají vybrané opěrné pilíře a klenby, které byly měřeny během výstavby a před otevřením viaduktu. Byly použity speciálně upravené měřicí postupy.

Piriti, A.: Výhody použití RTK GPS systému v silničních aplikacích - nepředneseno.

3. Sekce: Měření deformací II

Předseda: Witte, B. (Německo)
Místopředseda: Bitterer, L. (Slovenská republika)

Referáty:

Kurałowicz Z., Wronowski, T. a Chmielecki, M.: Posuny některých vybraných staveb na nové dopravní cestě v Gdaňsku.

Sokol, Š., Bajtala, M. a Ježko, J.: Monitoring mostu geodetickými metodami.

Tento článek presentuje monitorovací metody a výsledky monitoringu horizontální deformace za pomoci plně automaticko-robotizovaných měřicích přístrojů. Most se skládá ze dvou souběžných mostních částí. Jejich celková délka je 702 m. K měření bylo použito plně robotizovaného přístroje Geodimetr 600 Servo PRO).

Wolski, B.: Geotechnická kriteria ohodnocení stability nivelačních značek v městském území.
Roić, M., Mastelić Ivić, S. a Kapović, Z.: Informační systém pro sportovní rekreační centrum.

4. Sekce: Aplikace fotogrammetrie

Předseda: Bartoš, P. (Slovenská republika)
Místopředseda: Hanzl, V. (Česká republika)

Ve čtvrté sekci zazněly přednášky Fraštia, M.: Kalibrace kamery v uzavřeném okruhu fotogrammetrie, Hanzla, V.: Určení polohy bodů po vyrovnání při stavbě mostu a Valentové, M.: Digitální fotografie v geodézii.

Poslední referát je zaměřen na nové trendy v blízké pozemní fotogrammetrii. Poukazuje na možnosti využití digitálních fotoaparátů pro fotogrammetrické snímkování. Největší část je věnována způsobům kalibrace digitálních fotoaparátů, především kalibrace pomocí testovacího pole. Fotografie a fotogrammetrie jsou často používány v zeměměřictví pro dokumentaci fasád budov, soch, památkových objektů, při průmyslových měřeních, v medicíně atd. Hlavní výhodou fotogrammetrie je velké množství informací, které poskytují snímky. Informace je na snímcích viditelná, nejsou to pouze číselné výsledky. Při používání digitálních fotoaparátů je třeba určit tzv. prvky vnitřní orientace, které u běžných fotoaparátů nejsou známy. Pro určení prvků vnitřní orientace slouží kalibrace kamery, popř. systému kamer.

5. Sekce: Senzory a laserová zařízení I

Předseda: Brunner, F. K. (Rakousko)
Místopředseda: Hardoš, J. (Slovenská republika)

V páté sekci byl presentován zajímavý referát Wunderlich, Th. A.: Terestrické laserové skenery - provedení a aplikace.

Laserové skenování přináší pro měřiče mnoho výhod, které vedou ke zvýšení efektivity prací. Výsledkem měření je mračno bodů, do kterého může být nahlíženo již během skenování, nevhodné body mohou být již zde jednoduše odstraněny, kontrola kvality měření může být provedena hned v terénu a modelování povrchů CAD objektů je prováděno podle vzájemně si odpovídajících segmentů.

Jednotlivé typy skenerů se liší v několika podstatných vlastnostech. Některé jsou kamerové - mají poměrně omezené zorné pole, jiné panoramatické - hlavice skeneru se otáčí dokola. Rozsah skenovací vzdálenosti se pohybuje od 1 – 2 m minimálně a 25 - 200 m maximálně, přesnost od ±6 mm do ±25 mm. Některé systémy jsou schopny poskytnout údaje navíc (např. radiometrické informace). Dále se systémy liší efektivitou dodaného software.

Pro práci s mračnem bodů čítajícím několik milionů bodů je zapotřebí použít speciální software, běžné CAD systémy nejsou schopny takové množství dat přímo importovat. Software dodaný výrobcem skeneru je navíc schopen generovat různé geometrické prvky a objekty s různými povrchy.

V referátu pracovníků ČVUT Praha (Kašpar, M., Pospíšil, J., Štroner, M., Hladký, R., Křemen, T.) Cyrax 3D laserový skenovací systém. Testování a použití v praktických aplikacích bylo upozorněno na výsledky testování laserového skeneru Cyrax 2500 s ohledem na skenování objektů pod různým úhlem, skenování materiálů s různými fyzikálními vlastnostmi povrchu a skenování vnitřních pravoúhlých koutů. Tyto poslední výsledky doplnily původně publikovaný text ve sborníku [2] a budou samostatně zveřejněny v Slovak Journal of Civil Engineering v Bratislavě v roce 2003. Ve sborníku [2] je uveden princip skenovacího systému Cyrax 2500, jeho technické parametry, testování přesnosti a praktické aplikace s tímto systémem.

V dalším referátu Pisca, P. a Kopáčik, A. přednesli výsledky testování CCD kamery pro model vidění používaný pro měření deformací.

Woschitz, H. a Brunner, F. K. se zmínili o systému kalibrace digitálních nivelačních přístrojů, uvedli experimentální výsledky a systematické účinky.

Breznikov, A. a Koler, B. se zabývali porovnáním digitálního nivelačního přístroje Leica NA 3000 s přesným nivelačním přístrojem Carl Zeiss NI 002.

Čeryova, I., Kubanka, P. a Kopáčik, A. podali výsledky testování automatických totálních stanic.

Ježko, J., Mokroš, J. a Packo, J. referovali o některých výsledcích kalibrace vodorovného kruhu geodetických přístrojů.

6. Sekce: Sensory a laserová zařízení II

Předseda: Kašpar, M. (Česká republika)
Místopředseda: Wolski, B. (Polsko)

V šesté sekci vystoupili Hánek, P. a Janžurová, J. s přednáškou o přesnosti geodetických měření jeřábových drah s použitím totálních stanic.

Jeřábové dráhy ve zvýšené úrovni patří k organizačně a finančně významným zařízením výrobních podniků. Měřické sledování jejich parametrů je jednou ze základních úloh inženýrské geodézie. Příspěvek krátce jedná o dosavadních metodách. Těžištěm jsou základní informace o technologii a přesnosti měření prostorovou polární metodou při použití totálních stanic nejvyšší přesnosti.

Kyrinovič, P. popsal měřicí systém pro automatické měření jeřábových drah.

Voštová, V. publikovala poznatky z řízení stavebních strojů systémem GPS (nebylo předneseno).

Mentes, Gy.: Monitorování pohybů budov sklonoměrem.

Naborczyk, J. a Wolski, B.: Inklinometr a jeho využití v geotechnice.

Sedlák, V.: Použití elektronických senzorů pro měření deformací (nebylo předneseno).

Závěr:

Druhá mezinárodní konference INGEO 2002 přinesla účastníkům řadu nových poznatků, cenná byla i diskuse probíhající po každém referátu a při kuloárním jednání. Náš dík patří hlavním pořadatelům setkání Doc. Ing. A. Kopáčikovi a Dr. Ing. P. Kyrinovičovi a celému pořadatelskému štábu.

Závěrem byli účastníci pozváni na, v pořadí již třetí, konferenci INGEO 2006 do Bratislavy.

Literatura:

[1] KAŠPAR, M. – POSPÍŠIL, J. – ŠTRONER, M. – KŘEMEN, T.: Informace o připravované knize »Laserové skenovací systémy ve stavebnictví«. Stavebnictví a interiér, 2002, č. 10, s. 76-77.
[2] KOPÁČIK, A. – KYRINOVIČ, P.: INGEO 2002 Proceedings of the 2nd International Conference of Engineering Surveying Bratislava November 11. - 13. 2002
[3] Firemní literatura

Cesta se uskutečnila s příspěvkem grantového projektu 103/02/0357 Grantová agentura ČR.