Inteligentní objekty

Stále progresivnější pronikání moderních elektronických technologií do všech oblastí našeho života se výrazně projevuje i u systémových řešení technicko-bezpečnostních funkcí budov. Jedná se o logické vyústění požadavků na vysoký komfort a bezpečnost při minimální provozní náročnosti a při respektování principu šetrnosti k životnímu prostředí.

Do stavebních projektů jsou častěji nasazovány automatizační systémy různého rozsahu i výkonnosti. Novodobým trendem je sloučení všech takovýchto elektronických zařízení do uživatelsky jednoduchého navzájem spolupůsobícího celku s přehlednou operátorskou nadstavbou na bázi osobního počítače. V posledních letech se navíc prosazují distribuované automatizační systémy, někdy nazývané s “rozprostřenou inteligencí”, velmi dobře postihující prostorovou rozlehlost budovy. Právě tyto systémy bývají východiskem pro řešení inteligentních budov.

Z hlediska zajištění bezpečnosti hraje důležitou funkci v budovách elektrický zabezpečovací systém (EZS) a elektrická požární signalizace (EPS). Násilnému vniknutí do objektu je možné při nasazení inteligentního systému již předcházet tzv. simulací přítomnosti. To znamená rozsvěcením osvětlení, stahováním žaluzií apod. Pokud toto opatření neuspěje, je vhodné zachytit potenciálního pachatele přímo na hranici pozemku. K tomuto účelu se ponejvíce používají kamerové systémy a v náročnějších aplikacích pak různé perimetrické metody identifikující překonání vytyčené hranice. Pokus o překonání obvodového pláště samotné budovy je identifikován tříštivými detektory a okenními kontakty. Pohyb nepovolané osoby uvnitř objektu spolehlivě zachytí pohybové detektory.

Přístupu nežádoucích osob do objektu brání přístupové systémy. Používají identifikace buď pomocí karty (magnetické, čipové), přívěšku či biometrických prvků (otisk prstu, geometrie ruky, oční duhovka, obličej). Z těchto údajů lze pak dále odvodit např. docházku pro mzdové účely apod. Přístupová oprávnění lze samozřejmě časově omezit.

Signalizace požáru je většinou založena na kombinovaných požárních hlásičích, které vyhodnocují snížení průchodnosti optické dráhy vlivem kouře a prudký nárůst teploty. Kvalitní systém „umí“ podat efektivní informaci o lokalizaci události a dále eventuálně provést žádoucí úkony (rozsvítit osvětlení, vypnout vzduchotechniku při požáru apod.).

Další vzájemně provázané technologie přispívají ke komfortu a bezpečnosti při minimální provozní náročnosti.

Pro nasazení domovní automatizace je z hlediska úspor efektivní oblast regulace klimatu. Regulace teplot se odráží na celkové energetické bilanci objektu v řádech několika desítek procent. Dobře navržený systém pokrývá primární zdroje tepla, popřípadě chladu (kotle, výměníkovou stanici či chladící stroj) a optimalizuje jejich provoz v závislosti na aktuálních potřebách se zohledněním předpokládaného vývoje. V sekun-dární části systém zajišťuje optimální klima dle momentální obsazenosti budovy, provozního režimu atd. V praxi to znamená, že daný prostor v objektu je udržován v komfortním režimu pouze v případě, že je identifikována přítomnost osob. Toto se děje např. pomocí detektorů na základě informací z přístupového systému, nebo podle časových rozvrhů, na základě aktivace a deaktivace bezpečnostního zařízení. Pokud osoby zaregistrovány nejsou, je teplota v režimu chlazení zvyšována a v režimu vytápění snižována, ale jen o tolik, aby bylo možné s ohledem na pohotovost zdroje a na tepelnou kapacitu, prostory v relativně krátké době přivést zpět na úroveň komfortní teploty. V případě dlouhodobější neobsazenosti objektu (dovolená) je nastavován útlum výrazně vyšší, ovšem při zohlednění delšího času potřebného k “vyhřátí” prostor. Vytápění či chlazení je dále téměř blokováno při otevřených oknech. Stav výplní obvodového pláště je registrován pomocí okenních kontaktů a tuto informaci lze využít nejen pro regulaci tepelné pohody, ale i např. pro zprostředkování daného stavu dispečerovi (recepční). Ten může mít dále provedenou logickou vazbu na nepřítomnost osob, popř. na déšť nebo vítr, či povinnost zavřít okna. V případě elektromotorických servopohonů okenních křídel jsou okna zavírána automaticky.

Inteligentní automatizační systém zajišťuje rovněž ovládání protislunečních ochran (především žaluzie a markýzy), které jsou aktivovány jen na fasádě momentálně zatěžované slunečním zářením, ovšem při zachování maximálně možného průniku denního světla pro zajištění optimální osvětlenosti prostor. Lamely žaluzií jsou tedy precizně natáčeny podle aktuální výšky slunce nad horizontem. Protisluneční prvky musí navíc reagovat i na příliš vysokou rychlost větru, která by mohla vést k jejich destrukci. Inteligentní systém může navíc také odpínat chlazení v případě svévolné deaktivace zastiňování fasád uživatelem. Obvyklou nabídkou bývá také integrace ovládání umělého světla do systémů řízení budov. V závislosti na přítomnosti či pohybu osob se jedná dle potřeb o spínání či stmívání - např. pomocí lokálního tlačítka, centrálním povelem, dle časového rozvrhu nebo hlídáním konstantní úrovně osvětlení.

Budova vybavená inteligentním systémem většinou vykazuje úroveň pasivní i aktivní bezpečnosti. Optimalizací energetických potřeb se dociluje nižších rizik např. při dodávce elektrické energie (méně kabelů, vodiče méně zatíženy apod.). Důsledné monitorování dějů v budově (únik vody, vítr, porucha zařízení apod.) umožňuje učinit včasná opatření proti zamezení vzniku škod, ať již automatizovaně, či příslušným odborníkem. Všechna bezpečnostní hlášení lze směrovat i s případnými pokyny na telefon, fax, e-mail. Adresát musí přijetí potvrdit smluveným kódem. Pokud se toto nestane, jsou volena další alternativní spojení.