Jak na kvalitní omítky (nejen) u rekonstrukcí

Novými vnitřními omítkami se konečně může pochlubit rodinný dům ze 70. let minulého století, u kterého jsme se pustili do celkové rekonstrukce. Jelikož ty staré, místy plesnivé, musely pryč, rozhodli jsme se celý proces popsat a zpracovat do jakéhosi návodu.

Nahození vápenocementových omítek lze zvládnout při troše šikovnosti vlastními silami, což dokazuje celá řada svépomocných realizací. Povědomost o tom, jak postupovat, co všechno práce obnáší a na co si dát pozor nejen výsledné dílo zkvalitní, ale ušetří také dost času. Po první části, věnující se odstranění staré omítky, následuje zhotovení omítek nových, které je samozřejmě použitelné i v novostavbách.

Téma: stavba a údržba svépomocí

Zhodnocení stavu

Podstatnou úlohu hraje samotný stav původních omítek. V některých případech totiž postačí starou omítku potáhnout perlinkou a následně aplikovat pouze pohledovou vrstvu – štuk. Podmínkou je soudržný nerozpadající se podklad a přijatelná rovinnost. Pevnost zjistíme jednoduše poklepem kladívka, rovinnost přiložením 2 m zednické latě či hrany rovného prkna. Mezera mezi zdí a latí by neměla překročit 1 cm, aby zdivo dle norem spadalo alespoň do 1. třídy rovnosti (pro nejvyšší – 5. třídu – je to jen 2 mm).

Jestliže jsou případy, kdy starou omítku není nutné odstraňovat, tak v jiných není ani nová řešením. Na mysli mám praskliny vzniklé špatnou statikou nebo poškození vlivem vysoké vlhkosti. V těchto situacích je potřeba nejprve odstranit příčinu, neboť ani nová omítka by dlouho nevydržela. V našem případě docházelo k zatékání do konstrukce díky porušené hydroizolaci střechy přiléhající přístavby; toto se muselo nejprve vyřešit a nechat zdivo nějakou dobu vysychat!

Odstranění původní omítky

Sundávat starou omítku je poměrně namáhavá práce a je potřeba počítat s tím, že zabere dost času. V rámci přípravy je dobré dobře zakrýt okna pevnou igelitovou folií (jako na foliovníky) a zabránit tak jejich poškození. Následně si spočítejte plochu a změřte tloušťku staré omítky. Orientačně tak získáte množství odpadu, kterého se budete muset zbavit. Předem přistavený kontejner je nutnost, místo nošení většího množství po schodech z patra lze suť dopravovat dolů třeba shozem. Každopádně se zařiďte tak, aby nošení bylo co nejméně a odpad putoval přímo do kontejneru. Z nářadí stačí majzlík, kladivo a zednické kladivo. Doporučuji však elektrické vrtací/bourací kladivo s širokým plochým sekáčem – dělají se i 5 a více cm. Kladivo by mělo být lehké, protože výkonu na sekání omítky není potřeba mnoho, ale každý gram navíc je v rukách po několika hodinách práce hodně znát. Poslouží i to nejlevnější z hobbymarketu, které lze v případě potřeby vyreklamovat. Nyní můžete začít bourat.

Příprava zdiva

Obnaženou zeď je vhodné očistit wapkou a nebo jiným vysokotlakým čističem a následně nechat vyschnout. Krásně se tak připraví povrch, jak je vidět na obrázku 2. Oblečte se do pláštěnky a vybavte holinami. Voda, ač jí není mnoho, stříká všude kolem a pracovat promočený/á, není žádná radost. Výsledkem by měl být pevný, únosný a nasákavě soudržný podklad.

Nyní je ta správná chvíle pro montáž elektroinstalace, zasekání vodovodních a kanalizačních trubek a případně natažení dalších rozvodů – např. datových kabelů pro PC. Elektroinstalační krabičky je možné osadit do správné hloubky až po omítnutí stěny, nyní stačí nechat trčet dostatečně dlouhé vodiče.

Nová omítka

V následující fázi musí být už okna zakrytá PE fólií, pokud jste tak neučinili před bouráním a nebo omítáte novou zeď, učiňte tak. Aby nová omítka dobře držela, je potřeba navlhčené zdivo nejprve nahodit cementovým postřikem (špricem). V míchačce se s vodou namíchá řídká směs písku a cementu v objemovém poměru cca 1:3. Písek může být „ostrý” betonářský, výsledná směs by měla být hustá asi jako mléko. Pozn.: Pro výrobu špricu se také výborně hodí maltovinové pojivo Multibat PLUS, o kterém bude dále ještě řeč. Špric se nahazuje nejlépe z kolečka pomocí obyčejné zednické lžíce. Z lžíce rychle stéká, a tak je potřeba nahazovat rychle a na zem spadlé zbytky včas odstranit, neboť po zatvrdnutí to půjde ztuha.

Co dokážou interiérové omítky

Na vzhledu interiéru se velkou měrou podílejí stěny. Nedisponuje-li interiér kvalitními omítkami, celkový dojem nezachrání ani sebehezčí výmalba nebo tapeta. Povrchové úpravy…

Následuje měření, běhání s vodováhou a „zaměřování” nové omítky. Okenní a dveřní otvory musíme před nahazováním jádrové omítky vydřevit perfektně svisle i vodorovně vodováhou srovnanými prkny. Na stěny naházíme v rozestupu 1,5 až 2 m pruhy omítky, do kterých vložíme omítníky. Pruhy opět srovnáme jak svisle, tak plošně (lať přes 3 pruhy musí všude dokonale sedět). My jsme se rozhodli pro omítníky dřevěné, protože na rozdíl od kovových a plastových se odstraňují a nezůstávají ve zdi.

Příprava malty

Nechali jsme si dovézt žlutý kopaný písek na maltu; v pískovně poradí. Prvních několik míchaček malty jsme míchali klasicky v poměru 1 lopata hašeného vápna + 4 až 5 lopat písku + 1 lopata cementu (zhruba 3 kg vápna, 2 kg cementu, 15 kg písku). To bylo dost zdlouhavé a ještě před vyklopením malty do kolečka jsme zkoušeli, jestli malta „lepí” (minimálně první várku doporučuji otestovat, protože každý písek je malinko jiný a i vápno není jako vápno). Docela to fungovalo, nicméně aby nebyla směs proměnlivá (ne vždy se podaří nabrat stejnou lopatu), museli jsme být při dávkování dost pečliví.

Zpětně mohu prohlásit, že naštěstí jsme měli jen 2 pytle vápna, které brzy došlo. Při počítání, kolik ho bude ještě potřeba koupit, jsem si vzpomněl na maltovinové pojivo Multibat PLUS, o kterém jsme kdysi psali a které jsem si chtěl při vhodné příležitosti vyzkoušet. Ze stavebnin jsem tedy na otestování dovezl 5 pytlů. Dojem z něho byl, ovlivněn předchozí zkušeností s tradičním mícháním malty, perfektní. Malta na omítání se míchá v poměru 1 kg MULTIBATU: 6 kg písku, na 30 kg pytle tedy vyšlo 180 kg písku (11 kbelíků). Zkrátka do míchačky nalít vodu, nasypat pytel MULTIBATU a doházet 11 kbelíků písku. Jednoduché, rychlé, přesné a jak se ukázalo také levnější. K 180 kg písku padne cca 30 kg vápna a 25 kg cementu (120 Kč + 60 Kč) nebo 30 kg pojiva (90 Kč).

Nahazování

Malta se nahazuje mezi pruhy s omítníky pomocí zednické lžíce. Dobře drží (především ta z maltovinového pojiva) v rozumné tloušťce do cca 5 cm; pokud je na některých místech potřeba tlustší vrstva, musí se nahazovat na 2× – čerstvé do čerstvé. Do směsi míchané klasicky z cementu, vápna a písku můžeme přidat vápno s maltovinovým pojivem. Při dodržení doporučovaného poměru s přídržností to není žádný problém. Průběžně při nahazování se pomocí hliníkové latě omítka stahuje. Jako vodítka slouží omítníky a výdřevy kolem oken a dveří.

Jak na hezkou omítku svépomocí?

Omítky jsou jedním z klíčových prvků každé stavby, neboť pomáhají dotvářet nejenom estetický vzhled stavby, ale tvoří také základ pro obklady nebo jinou finální povrchovou úpravu.…

Po nahození stěn výdřevu kolem otvorů otočíme a nahodíme maltou ostění. Ke srovnání posledních lokálních nerovností můžeme použít polystyrenové hladítko – my si vytvořili jedno ze zbytku extrudovaného polystyrenu „nalepením” rukojeti. Na konec případně zbývá, po zavadnutí omítky, osadit elektroinstalační krabičky do „správné” hloubky tak, aby lícovaly se stěnou a jejich okolí začistili.

Štukování

Vrchní štukovou vrstvu je optimální nanášet „ještě do měkkého”. Štuk je řidší než jádrová malta a natahuje se pomocí kovové hladítka. Na kraj hladítka se pomocí zednické lžíce nabere štuk, hladítko se přiloží těsně ke stěně, skloní a štuk se pomocí něho rovnoměrně roztáhne po stěně. Po natažení 1 až 2 m² (dle rychlosti zavadání) se štuková vrstva krouživým pohybem roztočí hladítkem s plstí. Je-li už příliš zavadlá, pomůže namočení hladítka do vody. Případné prohlubně se zaplní dalším nanesením štuku a opět vyhladí. Nerovnosti, dobře viditelné správným nasvícením (reflektor těsně u stěny mířící rovnoběžně), je potřeba k dokonalému výsledku doplnit/vyhladit.