Jak na realizaci podlahy s podlahovým vytápěním
Kdo si hraje, nezlobí. Spokojení rodiče jsou, když jsou spokojené jejich děti. A děti jsou spokojené, když mohou válet sudy po podlaze nebo si hrát s autíčkem i míčem, který se nezakutálí do protějšího rohu místnosti. Také kdo nemá studené nohy a neujíždí mu židle od pracovního stolu, bývá spolehlivějším pracovníkem.
Jak zajistit takové podmínky doma či v zaměstnání? Stačí dobře provést podlahu, tedy zvolit kvalitní materiály a správně je použít.
Co musí být hotovo?
V předchozím díle Rádce na beton jsme se zaměřili na bezchybné „založení” podlahového souvrství na vodorovné nosné konstrukci. Cílem je, aby byl podklad rovný a neohrozil potrubní ani kabelová vedení. Čím pokračujeme dál? Je zřejmé, že se dostáváme do profesní oblasti tepelně-technické a akustické. V těchto odborných kruzích figuruje mnoho kvalitních projektantů, kteří navrhují přesné tloušťky izolací a podlahových potěrů, aby bylo použití podlahového vytápění a jeho funkce optimální. Proč a jak se jednotlivé materiály užívají?
Tip: Pro výpočet tloušťky anhydritového litého potěru ANHYMENT doporučujeme využít Kalkulátor tloušťky litého potěru na stránkách www.lite-smesi.cz.
Topíme od podlahy
Je-li pro dům, kancelář nebo školní třídu naplánováno topení v podlaze, pak je optimální jej spojit s litým potěrem. Litý potěr vytváří tzv. roznášecí vrstvu, která převádí bodové zatížení podlahy do plošného, aby nedocházelo k deformacím podkladních izolačních vrstev a aby nosná konstrukce budovy byla zatěžována více v souladu s modelovou představou projektu. Ať je topení elektrické nebo teplovodní, tak právě homogenita, hutnost, dobrá tepelná vodivost a nízká tloušťka litého potěru zajistí rychlý a skoro bezeztrátový přenos tepla z vodiče k nášlapné vrstvě. Trubky či kabely jsou nesmlouvavě obaleny potěrem a předávají ze sebe vždy jen maximum, které se k povrchu dostane prakticky beze ztrát.
S výhodou se ve všech místech rodinného bydlení, občanských a administrativních stavbách využívá dobré pevnosti a nízké výšky anhydritových (sádrových) potěrů. Nejedná se samozřejmě o stejný typ sádry, kterou se spárují trhliny v omítce, ani o hmotu, která se přímo i na omítky používá, tento systém má odlišné fyzikálně-mechanické vlastnosti. Skupina Českomoravský beton je dlouholetým dodavatelem litého potěru ANHYMENT, který je vyráběn z vybraných surovin a jeho kvalita je dlouhodobě kontrolována a vylepšována. Litý anhydritový potěr ANHYMENT je vhodný pro téměř jakoukoli pochozí podlahovinu (kromě neupravených cementových stěrek). Díky dobré rovinnosti (do +2 mm/2 m) při správném provedení umožňuje snadné a přesné kladení finální nášlapné vrstvy.
Pro zvídavé: Potěry jsou materiály pro roznášecí vrstvy do podlah pro občanskou výstavbu. Někdy jsou ne zcela správně nazývány „betonem”. Ten je vhodný pro průmyslové podlahy a nosné konstrukce. Potěry, stejně tak i litý samonivelační anhydritový potěr ANHYMENT, se vyrábí v souladu s platnými ČSN v pevnostních třídách 20–30 MPa v tlaku a 4 až 5 MPa v tahu za ohybu.
Pevné spojení s teplem
Litý potěr se obvykle aplikuje na izolační vrstvu s mezivrstvou separace (PE fólie) nebo na speciální, profilované „systémové desky”, a to hlavně v případě použití podlahového vytápění. Tyto desky doporučujeme používat s nakašírovanou plastovou vrstvou a bez hlubokých výkrojů (tyto se užívají pro hlazené potěry). Instalace podlahového vytápění je pak velice snadná a přesná. Často řešeným tématem jsou dále u podlah spáry. U vytápěného potěru ANHYMENT není nutné tvořit smršťovací spáry v ploše i přes 300 m2, umožňuje-li to půdorys místnosti a návrh topení. Dilatační spáry se v potěru tvoří dle potřeb nášlapné vrstvy či na základě doporučení projektu, ale obvykle u vytápěných potěrů je nutné zachovat funkční spáry pouze v zúženích, lomech či dveřních otvorech. Tam se jim z hlediska fyziky stavebních materiálů nevyhneme nikdy. U anhydritových potěrů je možné vytvořit spáry i prořezem ve stáří materiálu přibližně 3–7 dnů.
Deska potěru je vždy oddělena od svislých konstrukcí obvodovým páskem, používá se nejčastěji pěnový PE (známý jako „mirelon”). Samotné lití potěru je díky malému šnekovému čerpadlu a gumovým hadicím šetrné k již hotovým konstrukcím a povrchům a není fyzicky tolik náročné jako klečení při rozhrnování a hlazení zavlhlých potěrů. Po nalití do roviny se potěr nivelačními latěmi čeří (2× do kříže) a ještě se zkontroluje, zda na něj nesvítí příliš slunce, nefouká průvan, není zima nebo příliš veliké horko. Na začátku svého „života” je právě anhydritový potěr velmi citlivý.
Tip pro investora: Ačkoli je rozlévání potěru po ploše a určení potřebných instalačních výšek pomocí současné a dobře dostupné techniky relativně jednoduché, je i tak lepší, když s hadicí, nivelačními trojnožkami a laserem pracují zkušení podlaháři z prověřené firmy.
ANHYMENT je nejcitlivější na ztrátu vody do stáří cca 3 dnů. V této době je nutné mít objekt uzavřen, ale pak je možné větrat a dokonce do něj začít topit po týdnu od položení, čímž se urychluje proces zrání i schnutí. Při optimální péči o potěr se tím pádem zkracuje i čekání na kladení nášlapné vrstvy. Vysychání pomáhá i obroušení povrchu od jemné, ochranné sintrové vrstvy. ANHYMENT je možno pokládat, v závislosti na kombinaci konstrukce, zatížení a pevnostní třídy už od tloušťky 30 mm nad topný systém.
Po vyzrání a obroušení potěru pak už klademe a lepíme koberce, dlažby, lina, dřevěné parkety, laminátové prvky a podobně. Lití potěru a ošetřování není složité, ale i tak má svá pravidla, která je možné nastudovat z webových stránek www.lite-smesi.cz, kde jsou k dispozici technické podmínky pro aplikaci a ošetřování litého potěru ANHYMENT (technický list). Další možnou pomůckou, kupř. pro projektanty, může být kalkulátor tloušťky litého potěru, dostupný také na webu.
Důležitý prvek hřejivé podlahy – tepelná izolace
Dovedli jsme teplo k chodidlům, podrážkám, jak ale zabránit tomu, aby neutíkalo opačným směrem? Samozřejmě tepelnou izolací. Její tloušťku obvykle určuje projekt. Síla a druh izolace obvykle vychází z požadavků na tepelné hospodářství a efektivitu objektu. Nejčastěji se používají dva základní typy izolačních materiálů. Jsou to pěnový polystyren (EPS), který je vhodný i pro vyšší stavební tloušťky a lze do něj uchytit i systém podlahového vytápění, a minerální vlna „vata”, která se sice snáze deformuje a není vhodná pro vyšší podklad podlah, ale může v sobě kombinovat izolační schopnosti pro více účelů, a navíc je nehořlavá.
Důležitou součástí izolační vrstvy podlahy je i akustická izolace – kročejový útlum. Ta při nižších tloušťkách tepelné izolace pomáhá tlumit impaktní hluk na podlaze (skákání, klapot podrážek apod.). Instaluje se hned pod potěr a v některých případech může sloužit i jako zmiňovaná separační vrstva (PE měkčený pás). Používají se i desky polystyrenové a z minerální vaty.
Více informací a kontakty na obchodníky naleznete na webových stránkách www.lite-smesi.cz.
Tip: Anhydritový potěr ANHYMENT není nutné vyztužovat. Má totiž oproti ručně hlazeným potěrům (i konstrukčním betonům) tu výhodu, že díky své hutnosti vykazuje poměrově dvojnásobnou pevnost v tahu za ohybu vůči pevnosti v tlaku, než zmíněné materiály. Pro roznesení zatížení z povrchu dolů je tedy dostatečně houževnatý. Chemismus prostředí v potěru během jeho zrání by i mohl zabraňovat dobrému spojení potěru se standardní ocelovou výztuží. Je samozřejmé, že v některých případech je nutné vložit do desky ANHYMENTU ztužující prvek (lokální ponížení tloušťky, překlenutí velkého dutého rozvodu, předpoklad výskytu neobvyklého bodového zatížení apod.). Zde se ale s výhodou používají buď nerezové ocelové prvky, nebo poplastované sítě (obdoba „perlinky”).
Fotogalerie
