Jak, z čeho a co stavěli pravěcí lidé v Chotěbuzi-Podoboře

Vyšší opevněná lokalita v užším severním předpolí Moravské brány se nachází pět kilometrů od Českého Těšína, v katastru osady Podobora, která je součástí obce Chotěbuz. Výhodnou polohu nad údolní nivou řeky Olše (Olzy) obývali lidé na sklonku doby bronzové, v 10. století př. n. l. Dřevem ohrazenou primitivní osadu pak na konci starší doby železné - halštatské zničili v 5. století př. n. l. východní kočovníci. Opuštěna však byla až na začátku mladší doby železné - laténské. Nový život se sem vrátil příchodem Slovanů.

Tolik velmi stručně z dávné historie, do té nedávné a současné se vydáme nyní. Zmíněné hradiště zajímalo badatele již v 19. století n. l. Nicméně o poznání historických artefaktů se zasloužil tým doc. Pavla Kouřila, ředitele Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, který zde prováděl výzkumy od roku 1978. Následná výstavba repliky slovanského opevnění a jednotlivých domů začala v roce 2001, první návštěvníci vystoupali po novém strmém schodišti z dřevěných trámů v roce 2006.

Při návštěvě repliky původního slovanského hradiště, nyní kulturní památky pod názvem Archeopark, nejdříve vstoupíme do nové multifunkční budovy. Na její postavení byly použity především materiály a výrobky z ocele, dřeva, obkladového kamene, plechu a dřevěného štípaného šindele. Chodník z ocelových roštů nahradil přístup do budovy. Vybavení tohoto objektu slouží všem věkovým kategoriím k poznání minulosti – prostřednictvím archeologických nálezů, např. nářadí, zbraní, oděvů, mincí až po dobové hry.

Projdeme pod dřevěným mostem a příkopem do vedlejší brány, odkud je přístup do vnitřního areálu hradiště. Jeho délka je 400 metrů a šířka 110 metrů. Vnitřní rozloha je 1,75 hektarů, nadmořská výška 280 m n. m. Pravěká a raně středověká lokalita je po obvodu opevněna palisádou ze zašpičatělých ponejvíce jedlových kmenů, průběžně impregnovaných proti povětrnostním vlivům.

Dostáváme se k obydlím a hospodářským objektům. Rekonstruované tři obytné domky zastupují vždy jednu techniku budování staveb raného středověku:

  • srubová stavba s valbovou střechou krytou slámou,
  • kůlová stavba s vyplétanými stěnami omazanými jílem, tzv. mazanicí, a sedlovou rákosovou střechou,
  • zahloubený objekt - zemnice - se sedlovou, taktéž rákosovou střechou dosedající až na zem.

Čtvrtá – halová stavba kůlové konstrukce – je dlouhá 20 metrů a široká 3,5 metru se stěnami zapuštěnými do drážek. Tato replika má původ v hradišti v polské Lubomi.

Archeopark Chotěbuz-Podobora spadá pod Muzeum Těšínska se sídlem v Českém Těšíně. Zaslouženě se těší velké přízni turistů, včetně zahraničních. Není divu – kdo nepoznal historii, nemůže pochopit současnost. A jak vidno a zřejmo – každé období, od pravěku po novověk, přináší lidstvu nové možnosti a novinky, které využívá ke svému rozvoji, ale, bohužel, též k záhubě.

Fotogalerie

Autor: Mgr. Zdeněk Svoboda
Foto: archiv autora