Jaké pražské secesní stavby patří k těm nejhezčím?

Když se řekne pražská secese, většině lidí se vybaví Obecní dům či historická budova Hlavního nádraží s  Fantovou kavárnou. V Praze se ale nachází hned několik desítek budov s prvky tohoto unikátního stavebního slohu. Jejich ornamentální barevné fasády a asymetrické tvary upoutají při procházce hlavním městem nejednoho pozorovatele. Přijměte pozvání na prohlídku pražských staveb, které zdobí secesní dekorativní prvky.

Praha je proslulá pestrou škálou architektonických stylů, do nichž patří i secese. Pro secesní architekturu je charakteristické užití přírodního kamene, barevného skla, velkých oken či křivkovitě zakončené štíty a ornamentálnost, využívány byly také na tehdejší dobu odvážné barvy. Mezi nejznámější pražské secesní stavby patří Obecní dům a Fantova budova Hlavního nádraží. Metropoli ovšem zdobí i mnoho dalších objektů v tomto působivém slohu, jako jsou hotely, vily či veřejné budovy…

Secese v architektuře

Počátek minulého století byl ve znamení velkých změn a očekávání. V uměleckých kruzích se mnozí snažili najít inspiraci v bujaré květeně a přírodě, a tak se zrodila secese (Ve Francii nazývaná Art nouveau, v Německu Jugendstil).

Téma: Architektura

Praha má v tomto ohledu opravdu co nabídnout. Na začátku 20. století u nás působila energická generace umělců, přičemž nejznámějším tehdejším výtvarníkem byl Alfons Mucha. Z architektury postupně mizely sloupy, pilastry a římsy, plochy průčelí se stávaly celistvými. Hojně se využíval přírodní kámen, barevné sklo, režné a lomové zdivo, strukturované omítky, velká okna a štíty se zakončovaly křivkovitě. Používaly se charakteristické rostlinné i figurální motivy, tváře a postavy mladých žen, a to jak v plastické, tak malířské výzdobě. Secesní výtvarníci věřili, že umění se má harmonicky podílet na vzniku “totálního uměleckého díla” od architektury po klenoty. Postupně se secese inspirovaná tvarem rostlin měnila v secesi geometrickou, až koncem prvního desetiletí 20. století přešla v modernu.

Obecní dům

Obecní dům, dokončený v roce 1911, je příznačnou ukázkou pražské secese. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka jako centrum českého kulturního života. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století, jako byl Mikoláš Aleš, Max Švabinský, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a další.

Průčelí Obecního domu dominuje půlkruhová mozaika sestavená dle kresby Karla Špillara. Rozlehlá budova v sobě ukrývá velkolepou Smetanovu koncertní síň (897 m²), oblíbenou kavárnu i prostory restaurace. Celý objekt je dokladem nevídaných dovedností a umělecké i řemeslné kvality.

Moderní technologie vody v Obecním domě, perle pražské secesní architektury

Památkově chráněné i jiné historické budovy jsou důležitou připomínkou českých dějin. Je proto zapotřebí o ně patřičně pečovat. Obecní dům v Praze je jeden z objektů, kterým je…

Za zmínku stojí také moderní technologické zázemí, které bylo v tehdejší střední Evropě jinak nevídané. V objektu bylo instalováno kupříkladu 28 elektrických a hydraulických výtahů, zprovozněn vzduchotechnický systém s dálkovým ovládáním, potrubní pošta, centrální vysavač či výrobna ledu. Poprvé se navíc ve velkém rozsahu použilo linoleum. V interiérech jsou zastoupena všechna známá umělecká řemesla: od vitráží přes přírodní a umělé mramory až po sestavy svítidel z barevných kovů a skla (většinou prováděla firma Křižík). Budova dnes slouží především reprezentačním účelům a kulturním akcím.

Fantova budova Hlavního nádraží

Historická budova a hala pražského hlavního nádraží nad kolejištěm patří k největším secesním památkám u nás. Původní nádražní stanice nesoucí jméno císaře Františka Josefa byla postavena v novorenesančním slohu v roce 1871. Budova, které se pro její vzhled začalo říkat „zámecké nádraží“, však přestala kapacitně stačit a  byla vypsána veřejná soutěž na přestavbu. V soutěži zvítězil projekt architekta Josefa Fanty, který navrhl centrální halu v secesním slohu. Nádraží se přestavovalo za plného provozu v letech 1901–1909. Kopuli nad hlavní částí budovy zdobí secesní motivy a sochy od Stanislava Suchardy a Ladislava Šalouna zpodobňující česká města. Následovalo ještě několik modernizací, a to v 70. letech a dále v letech 2006–2017 v režii italské firmy Grandi Stazioni.

Stanice Praha – Vyšehrad

Málokdo ví, že Praha má ještě jedno secesní nádraží. Praha-Vyšehrad je výhybna ve čtvrti Vyšehrad mezi hlavním a smíchovským nádražím vedoucí Nuselským údolím. Budova nádraží vznikla v letech 1904 až 1905, provoz byl zastaven kolem roku 1960. Od roku 2014 je objekt ovládán už jen dálkově. Tento kdysi majestátní secesní poklad dnes tiše odpočívá pod nánosy grafitů a čeká na svou novou tvář, o kterou mimo jiné usiluje i hnutí Zachráníme nádraží Vyšehrad. V okolí nádražní budovy najdeme další zajímavé objekty, jako například kubistickou vilu Kovařovic nebo starověkou pevnost na Vyšehradě.

Průmyslový palác

Dalším klenotem pražské secesní architektury je Průmyslový palác v Holešovicích. Tato bohatě prosklená stavba je jednou z prvních montovaných ocelových objektů v Českých zemích. Ač je stavební styl Průmyslového paláce většinou označován za secesi, někteří jej přirovnávají spíše k historismu.

Průmyslový palác byl postaven jako výstavní prostor pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 podle projektu architektů Bedřicha Muenzbergera a Františka Prášila. Od té doby se v něm konala řada mezinárodních veletrhů, výstav a dalších akcí. Dne 16. října 2008 v budově vypukl požár, kvůli kterému se kompletně zřítilo levé křídlo, a aby katastrof nebylo málo, 29. října 2017 strhla vichřice Herwart část střechy. Rekonstrukce paláce a dostavba levého křídla začala až letos v únoru. Vyhořelé levé křídlo bude kompletně nahrazeno replikou vybavenou moderními technologiemi. Rekonstrukce by měla být hotová do tří let.

Secesní hotely a domy

Zvláštní kapitolu pražské secesní architektury tvoří hotely – jmenovitě například Hotel Evropa na Václavském náměstí, luxusní Art Nouveau Palace Hotel na rohu Jindřišské a Panské ulice, Hotel & Café Imperial či Hotel Union na Ostrčilově náměstí. Všechny tyto budovy zaujmou fasádním dekorem s ozdobnými prvky, který oživuje okolní domovní zástavbu.

Krásné ukázky secese lze obdivovat také mezi dalšími pražskými domy. Za pozornost stojí Topičův dům na Národní třídě, pětipatrová Adamova lékárna na Václavském náměstí nebo Štencův dům v Salvátorské ulici vybudovaný ve stylu moderní secese, který upoutá strohým průčelím z režného cihlového zdiva.

Jak vidno, secesní stopy jsou v pražské architektuře nepřehlédnutelné. Secese (a období, kdy se u nás naplno rozvinula), byla každopádně plná vášně a jak rychle vzplála, tak rychle zanikla. Jedním z důvodů jejího zániku byl možná fakt, že byla z ekonomického hlediska nesmírně nákladným slohem. Její představitelé sice hlásali potřebu zlepšení sociálních podmínek běžných lidí, avšak právě tento řemeslně, konstrukčně a materiálově náročný trend ji zkrátka nemohl naplnit. Kritikou secese nešetřil například ani architekt Adolf Loos. Závěrem je nutné říci, že ne všechny zdroje považují výše uvedené budovy za čistě secesní. Třebaže byl na mnoha objektech uplatněn secesní dekor, jejich kompozice secesi odpovídat nemusí. [1] Pravdou ale zůstává, že secese otevřela nové a široké pole vynalézavosti a vedla k uskutečňování nových tvůrčích nápadů bez svázanosti s pseudohistorickými styly 19. století.

Zdroje:

www.prague.eu
www.vprazejakodoma.cz
cz.prague-stay.com
www.prahapamatky.cz

[1] VŠB Fakulta stavební