Jarní nátěr osvěží zahradní nábytek, plot či staré okenice
Starý nátěr, ať už na dřevěných či kovových venkovních konstrukcích, po zimě často praská či se jinak opotřebovává. Jeho jarní obnova je tedy na místě. Ale jak postupovat, aby nová barva či lak vydržela co nejdéle?
Přesvědčte se, že v den, kdy přistoupíte k nátěru a ideálně i pár dní poté nebude pršet (vlhkost by způsobila nedostatečné přilnutí barvy a změny jejího odstínu či fleky). Teprve pak lze začít s natíráním. Je samozřejmě nutné rozlišovat mezi kovovými a dřevěnými povrchy. Venkovní dřevěný nábytek či okenice bude potřeba očistit jiným způsobem a opatřit jiným typem nátěrové hmoty než třeba kovovou konstrukci zahradní houpačky.
Příprava kovové konstrukce
Začneme kovem, oblíbeným materiálem nejen zahradních konstrukcí (ploty, houpačky a další), který však může trpět korozí. Starou rez nebo měděnku proto nejdříve odstraníme pomocí ocelového kartáče či brusného papíru. Mastnotu očistíme za použití technického benzínu, případně lihu. Starý nátěr pomohou zlikvidovat prostředky s příměsemi organických rozpouštědel a parafinu. Po aplikaci se nechají působit a pak se odstraní ocelovou špachtlí. K urychlení všeho lze použít i tzv. bezoplachový odrezovací prostředek, který nanesete nástřikem, nátěrem či ponorem. Následuje cca 24hodinové zaschnutí, po kterém povrch jen otřete a natíráte.
Nátěr kovu
Samotný nátěr se skládá z podkladové vrstvy, která sestává z antikorozní barvy na kov, a samotné barvy, kterou nanášíme v jedné až dvou vrstvách. A pozor na práci při vysoké vlhkosti či naopak na přímém slunci. V prvním případě hrozí zhoršená přilnavost nátěru a koroze na povrchu. V tom druhém se pak vystavujete nebezpečí, že vám barva bude tuhnout pod štětcem. Výsledkem je nesoudržnost hmoty a povrch s viditelnými tahy.
Postup přibližuje specialista z oboru Pavel Vorálek: „S natíráním kovové plochy neotálejte, obnažený kov je vysoce náchylný ke korozi. Před prvním nátěrem barvu dobře promíchejte. Vhodným štětcem, ideálně s co nejvyšším obsahem přírodních štětin, naneste na podklad rovnoměrně první vrstvu barvy a nechte ji minimálně 6 hodin zaschnout. Délka schnutí nátěru je závislá na jeho tloušťce, povětrnostních podmínkách a teplotě. Čím vyšší je venkovní teplota, tím bude nátěr schnout rychleji. Po úplném vyschnutí první vrstvy povrch lehce přebruste. Poté můžete stejným postupem aplikovat druhou, případně třetí vrstvu nátěru.“
„Očista“ dřeva
I co se dřeva týče, je samozřejmě zapotřebí dokonale očistit povrch, na který budeme novou barvu, lak či třeba lazuru aplikovat. Použijeme k tomu stejné prostředky, tedy brusný papír či ocelový kartáč. Dřevo, které musí být před provedením nátěru mimo jiné i bezvadně suché, tím zbavíme veškerých nečistot či ostrých výstupků, jež by nedovolovaly barvě dokonale přilnout k natírané materii. Povrch tak navíc zbavíme i pozůstatků starého nesoudržného nátěru. Dobrovolným krokem je i ošetření nitroředidlem – doporučuje se u těch druhů dřeva, které obsahují vyšší podíl pryskyřic (jde zejména o konifery) – , přičemž po jeho zaschnutí je potřeba povrch ještě obrousit, a to ve směru letokruhů. Chcete-li zabránit potenciálnímu napadení materiálu dřevokazným hmyzem či houbami, impregnujte jej fungicidním napouštědlem. To mimo jiné zabrání přístupu vlhkosti, potažmo množení plísní či hniloby. Lze jej použít i u již napadeného dřeva, jemuž napomůže při „ozdravování“. Příznivcům přírodní cesty poslouží v tomto případě lněný olej.
Výběr nátěrové hmoty na dřevo
Nyní je konečně čas na volbu vhodné nátěrové hmoty. Variant je několik a liší se především intenzitou krytí:
- Ti, již upřednostňují pohled na přirozené dřevo, přistupují obvykle k nátěru tzv. lazurou. Ta je povětšinou vodou ředitelná a také rychle schne a nezapáchá. Zvolit lze tenkovrstvou i silnovrstvou lazuru, dle požadavků uživatele. Silnovrstvou volte spíše na dokonale suché dřevo, tedy jako nátěr okenic, podbití či venkovního obkladu, zatímco tenkovrstvou lazuru aplikujte na méně vyschlé dřevo, například na ploty. Tónované lazury přitom disponují lepšími ochrannými vlastnostmi.
- Ekologickou a snadnou variantou je nátěr vodou ředitelným akrylátovým lakem. Výhodou je téměr nulový zápach, rychlé schnutí, snadná zpracovatelnost (jde o prodyšnější hmotu, která méně praská) a co především, šetří přírodu.
- Pokud bude nátěr aplikován na poškozené dřevo či materiál s pozůstatky staršího nátěru, zvolte alkydový lak (syntetickou pryskyřici či ředidlový lak). Jeho výhodou je dobrá přilnavost a lepší ochranné vlastnosti proti houbám.
- Pokud nestojíte o zachování přirozeného vzhledu dřeva a chcete jej opatřit barevným nátěrem, zvolte krycí barvu. Většina výrobců nabízí univerzální barevnou škálu, používána je nejčastěji stupnice barev RAL.
Počítejte přitom s tím, že ve většině případů je zapotřebí nanést minimálně dvě vrstvy nátěru. Jediná by totiž nezajistila dostatečnou ochranu dřeva.
Tipy na konec
- Natíráte-li laky s rozpouštědly, použijte štětec s přírodními štětinami. Pro akrylátový lak se hodí naopak spíše štětec s umělými vlákny.
- Pokud pracujete s velkou plochou dřeva a navíc v bezvětrném počasí, lze místo klasického štětce či válečku použít stříkací pistoli, která vám ušetří čas a energii.
- Abyste se vyhnuli přirozenému zešednutí dřeva na slunci, zvolte nátěrovou hmotu s UV filtrem.
Související články
- Doporučení pro spárování interiérového cihelného obkladu
- Vybudujte si zahradní sklípek a užívejte si čerstvé zeleniny a ovoce ještě dlouho po sklizni