KMB SENDWIX – kouzlo tepelné akumulace
Tepelná ochrana budov prožívá v současnosti velký boom. Počínaje investorem přes architekta a projektanta až po realizační firmu, všichni si již více či méně uvědomují její význam a snaží se své stavby důsledně tepelně izolovat. V tomto směru ale stále trochu pod pokličkou zůstává otázka tepelné akumulace staveb. Je vysoká akumulace pozitivní nebo naopak negativní? Jak se na konkrétní stavbě projeví a jak ovlivní její energetickou bilanci?
Záleží na konkrétní stavbě, na jejím využití, na otopném systému a podobně. Obecně lze přesto konstatovat, že vysoká tepelná akumulace je u trvale obydlených staveb s nízkými požadavky na rychlost změny teplot v interiéru velmi prospěšná. Tento fakt zohledňuje dokonce stavební norma ČSN 730540, která stanoví pro lehké stavby s malou akumulací dokonce vyšší tepelně izolační vlastnosti, než pro objekty masivní s vysokou schopností akumulovat teplo.
Co je tepelná akumulace?
Tepelná akumulace vyjadřuje míru stavební konstrukce nebo stavby pojmout nebo vydat teplo při nárůstu, resp. poklesu její teploty. S tím souvisí pojmy teplotní setrvačnost nebo teplotní stabilita budovy, která je vystavena střídání venkovní teploty.
U těžkých zateplených staveb záleží na umístění tepelné izolace: Je-li umístěna na venkovní straně, dochází ke stabilizaci vnitřní teploty. Naopak vnitřní tepelná izolace vede po vypnutí vytápění či chlazení k rychlému náběhu vnitřní teploty na úroveň teploty obvodové stěny za izolací.
Vápenopískový blok SENDWIX 8DF
Kratší otopná sezóna
Pokud spočítáte tepelné ztráty stavby běžným normovým postupem, nedokážete tepelnou akumulaci domu zohlednit, takže stavba lehká i velmi masivní se shodným tepelným odporem obvodových konstrukcí vyjde výpočtově rovnocenně. Reálná situace však bude vypadat docela jinak. Obzvláště v takzvaných přechodných obdobích na jaře a na podzim.
Na jaře a na podzim je běžné, že přes den teploty šplhají nad 20 °C, zatímco večer, v noci a ráno klesají blízko k nule. Pokud je stavba dobře izolovaná a dostatečně masivní, stačí vnitřní tepelné zisky a naakumulované teplo k tomu, aby zajistili požadovanou vnitřní teplotu kolem 21 °C po celý den, i když teplota v exteriéru na delší dobu výrazně poklesne. Jestliže vnitřní části obvodových stěn, vnitřní stěny, stropy a podlahy dokáží akumulovat dostatek tepla, působí v interiéru jako stabilizátor teploty v zimním i letním období. Pokud například na jaře v noci výrazně na 12 hodin poklesne venkovní teplota, dokáží masivní konstrukce vydávat akumulované teplo zpět do interiéru, ze kterého postupně uniká obvodovými konstrukcemi a větráním díky nižším vnějším teplotám.
Pasivně solární architektura maximálně využívá akumulační schopnosti systému SENDWIX.
U masivního rodinného domu ze systému KMB SENDWIX1 s nepřekonatelnou akumulací tepla tak například při noční vnější teplotě 7 °C za 12 hodin poklesne vnitřní teplota vzduchu z 21 °C pouze na 20,4 °C. Takový dům tedy bez problému přenese i několikadenní opakované noční poklesy teplot nebo ranní přízemní mrazíky bez toho, aby se musel spouštět otopný systém stavby. To samozřejmě znamená obrovskou úsporu energií, peněz a často i zbytečných starostí.
U stejného domu postaveného z lehkých konstrukcí (pórobetony, dřevostavby, dutinové pálené bloky, atd.) přitom již za 3 - 5 hodin teplota v interiéru poklesne na neúnosnou mez, kdy je již nutné zapnout vytápění.
V přiložené tabulce najdete porovnání délky otopné sezóny na experimentálních domech v německém Darmstadtu, ze kterého je zjevné, jak výhodná je vysoká akumulace u domů určených k trvalému pobytu osob.
Porovnání délky otopné sezóny u stavby se shodnými tepelnými ztrátami a jinou akumulací.
