Mobilní klimatizace

Univerzální klimatizační jednotka, kterou si může kdokoliv nainstalovat doma zcela samostatně. Je přenosná, obvykle s integrovanými kolečky, díky kterým ji uživatel může umístit kdykoliv a kdekoliv. Komfort příjemného interiérového klimatu za horkých letních dní, který si mnozí odpouští z důvodu obav ze složité profesionální instalace a zásahů do konstrukce objektu, je tak běžně dostupný.

Základní info

Mnozí považují mobilní klimatizační jednotky za pouhou sezónní záležitost. Dnešní zařízení nás však přesvědčují o opaku. Mnohé jednotky jsou určeny jak k chlazení, tak i k filtraci, ohřevu a k odvlhčování pokojových interiérů.

Mobilní klimatizační jednotky jsou v některých případech (jako jsou památkově chráněné objekty) jediným možným řešením jak do místnosti vehnat chladný vzduch. Stačí zapnout do obyčejné zásuvky, nejsou zapotřebí žádné zásahy do konstrukce stavby. Umístěna je kompletně v klimatizovaném prostoru. Nelze však od ní očekávat maximum. Uživatel musí být připraven na to, že jednotka v jeden moment ochladí pouze jednu místnost a samozřejmě je nutné vzít v úvahu i vysokou spotřebu elektrické energie.

Mobilní jednotky již zdaleka nejsou jen sezónní záležitostí, disponují mnoha funkcemi včetně odvlhčování a topení. (zdroj: Mesiarik Miroslav, Shutterstock)

Druhové rozdělení

Přenosná klimatizace je zařízení vybavené jednou či dvěma odolnými pružnými odvětrávacími hadicemi z plastu vyztuženého kovem. Zařízení, které disponuje jednou hadicí (zajišťující přívod i odvod vzduchu) je typem levnějším. Obvykle se jedná o adekvátní řešení pro chlazení menších místností. Leč vzniklý podtlak, který způsobuje pronikání vnějšího teplého vzduchu přes okenní a dveřní netěsnosti dovnitř, snižuje efektivitu celého chlazení.

Tento nedostatek je v případě zařízení s dvěma hadicemi vyloučen. Přívod a odvod vzduchu je tu řešen separátně. Je proto schopno vychladit místnost průměrně o 25 – 40 % rychleji než jednotka s jedinou hadicí.

Z hlediska nositele tepla si lze vybrat mezi jednotkou chlazenou vzduchem, kde je k provozu zapotřebí pouze elektrický proud, nebo zařízením chlazeným vodou, kde je nutno zabezpečit také vodovodní přípojku. Druhá možnost disponuje vyšší cenou, ale lepší účinností.

Přenosné klimatizace mohou být vybaveny až dvěma odvětrávacími hadicemi. V takovém případě dochází k výrazně účinnějšímu chlazení. (zdroj: kevin brine, Shutterstock)

Funkční princip

Základní princip mobilní klimatizace je postaven na proměnách skupenství plynného na kapalné tam a zpět. Je odrazem fungování kompresorové chladničky. K chlazení dochází za pomoci plynu (chladiva), který obíhá okruhem skrz vysokotlakou (teplou) a nízkotlakou (studenou) část. Chladivo je nejdříve stlačeno a nahnáno kompresorem v plynném stavu do výměníku. Tam dochází pomocí kondenzátorových cívek k jeho zchlazení, kondenzaci a proměně skupenství na kapalné. Přebytečné kondenzační teplo je odváděno odvětrávací hadicí ven. Přes expanzní ventil, který odděluje teplou část od studené, je kapalina přiváděna dále do výparníku. Zde již za sníženého tlaku dochází k její opětovné proměně v plyn, čili vypařování za současného odebírání skupenského výparného tepla z okolí. Tím ochlazuje skrz stěny výměníku vzduch. Část ochlazeného vzduchu je za pomoci ventilátoru vypuštěna do místnosti, kterou klimatizuje, část je použita k chlazení kompresoru a vyháněna ven odvětrávací hadicí. Chladivo se pak okruhem vrací zpět do kompresoru a proces je opakován tak dlouho, dokud řídicí jednotka nevyšle signál o dosažení požadované interiérové teploty.

Ovládání jednotky je buď manuální, nebo elektronické prostřednictvím dálkového ovládání.

Princip všech klimatizací je postaven na transformaci chladiva z plynného skupenství na kapalné a zpět. Tak je zařízení umožněno chladit. (zdroj: doomu, Shutterstock)

Hodnoticí parametry

V první řadě by měl investor hledět na hodnoty hluku produkovaného danou mobilní klimatizací. Zvuky vycházející z motoru, ventilátorů a kompresoru se můžou stát nadmíru obtěžujícími. Hodnoty hluku jsou udávány v decibelech a většina zařízení se pohybuje v rozmezí 48 a 60 dB (vyšší množství již není do domácností doporučováno). Eventuálně disponují nočním režimem, který zabezpečuje tišší provoz jednotky.

Jiným měřítkem, na které je nutné dát si při koupi pozor, je hodnota chladicího výkonu udávaného v kW. Ta uživateli sděluje, jak silné je zařízení, čili jak velký prostor je schopno vychladit a jak rychle. Obvykle jsou nabízeny mobilní jednotky s průměrným výkonem 2 – 4 kW, přičemž 4kW klimatizace je schopna vychladit až 100 m3 prostoru. Nemalou roli hraje také vzduchový průtok určující sílu větráku (v m3/h), který je klíčový ve vztahu k přívodu a odvodu vzduchu do zařízení. Aktuální efektivitu zařízení pak můžete kontrolovat pomocí koeficientu EER (poměr chladicího výkonu k množství elektrické energie na vstupu).

V některých mobilních klimatizacích dochází ke shromažďování kondenzované vody. Je tedy potřeba její zásobník pravidelně vyprazdňovat, případně integrovat gravitační odtok. Mnohé jednotky zpracovávají veškerou vlhkost interně. Buď disponují technologií automatického odpařování nebo vodu využívají k dochlazování systému. Uživatelé se tady nemusí starat o to, kam voda odchází, její vyčerpávání ze zadní části jednotky zcela odpadá.

Některé mobilní klimatizační jednotky jsou určeny primárně k exteriérovým účelům, například do stanů venkovních slavností. (zdroj: Mar1Art1, Shutterstock)

Optimální účinnost

Účinnost portabilní klimatizační jednotky lze ovlivnit i externími zásahy. Primárně je důležité její použití v prostoru o velikosti, pro kterou je určena. Efektivitu zvýšíme také eliminací nadbytečných zdrojů tepla v místnosti (elektrických spotřebičů v provozu). Je také doporučováno zapnutí zařízení pomocí časovače dříve, než plánujeme v místnosti pobývat. Cirkulaci studeného vzduchu, který se usazuje primárně ve spodní části prostoru, tedy především u nohou, pak napomůžeme použitím stropního ventilátoru. Ochlazený vzduch tak bude stoupat rychleji nahoru a zlepší se klima v celé místnosti.

Samozřejmostí by měla být hermeticky uzavřená okna i dveře místnosti, ve které se jednotka nachází. Právě to však bývá v případě mobilních jednotek potíž. Mnozí prostrčí odvětrávací hadici ven pootevřeným oknem a tím sníží její funkčnost až na pouhou polovinu. Optimální působnost zajistíme uzavíratelným otvorem ve zdi či okně v každé místnosti. Případně bývá k zařízení dodávána sada se suchým zipem, která napomůže utěsnění pootevřeného okna, a je možné ji na okně zanechat trvale, nebo ji přemisťovat dle potřeby.

Každopádně je vhodné jednotku postavit co nejblíže místu (obvykle oknu), kterým povedeme větrací hadici ven. Čím kratší je hadice, tím efektivnější je provoz klimatizace. Ve vztahu k útlumu hluku vycházejícího z mobilních klimatizací je pod jednotku vhodné použít vhodnou podlahovou krytinu (beton hluk eliminuje, koberce tlumí vibrace). Hlučnost snižuje i vhodně umístěný nábytek, okolní zdi apod.

Optimální působnosti jednotky dosáhneme správným umístěním hadice. Řešením může být i zařízení se suchým zipem, kterým se hadice prostrčí. (zdroj:Tanja Esser, Shutterstock)

Závěr

Hlavní předností přenosných jednotek je jejich mobilita. Není nutné pořizovat klimatizaci do každé místnosti, stačí jedna, kterou přesouváme právě tam, kde zrovna pobýváme. Celková investice se tedy pohybuje v řádu o desítky tisíc korun níže než je tomu v případě centrálních klimatizací. Spotřeba elektrické energie se však za použití jakéhokoliv druhu klimatizace citelně navýší. Uživatelé by měli tedy zvážit i alternativu v podobě preventivního stínění v podobě žaluzií, rolet apod.

Související články

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: Shutterstock