Moderní kanceláře v památkově chráněném objektu

Když si společnost voestalpine vybrala za sídlo svého obchodního zastoupení v Praze kancelářské patro v měšťanském domě U bílého beránka, na Karlově nám. 555/31, rozhodla se nakonec pro jeho zásadní přestavbu ve stylu své firemní kultury, ale také s poukazem na minulost domu. Výsledek je pozoruhodný a stojí za ním také společnost Delta Projektconsult s.r.o., která se ujala architektury a řízení celého projektu.

Měšťanský dům U bílého beránka, alternativně také U bílého jelínka, je od roku 1958 chráněn Národním památkovým ústavem jako stavební památka a architektonicky hodnotný objekt s klasicistní fasádou orientovanou do Karlova náměstí. Jde o řadový dům se zbytky gotických, renesančních a barokních architektonických prvků, který byl v letech 1834 až 1853 přestavěn v klasicistním duchu podle arch. A. Hellicha.

Při radikální přestavbě v 90. letech 20. stol. byl dům zvýšen o třetí podlaží a ke dvornímu průčelí (ulice Malá Štěpánská) byl přistavěn výtah. Dům symbolizuje historickou pražskou novoměstskou zástavbu a je pozoruhodný i z urbanistického kontextu: ze západu uzavírá Malou Štěpánskou ulici.

Vznik domu se datuje do středověku, kdy spojením dvou původně samostatných domů vznikl dvoupatrový objekt se sedlovou střechou, okapově orientovaný. Ten později prodělal výraznou renesanční přestavbu a ještě později již zmíněné úpravy v klasicistním duchu. Roku 1894 byly demolovány zadní dvorní stavby při Malé Štěpánské ulici. Před poslední přestavbou měl dům Ránkův krov s věšadlovou konstrukcí, v přízemí byl pak mázhaus¹) s hodnotnými renesančními štuky, přerušený průjezdem. Po r. 1995 bylo přistavěno celé třetí patro a upraveno zadní průčelí, kde byl přistaven výtah.

Dnes dům slouží výhradně jako administrativní budova, v níž má sídlo nebo pobočku 35 firem. Mezi nimi pak společnost voestalpine ČR, s.r.o., která v České republice zastupuje nadnárodní společnost voestalpine se sídlem v Linci, Rakousko. Jde o „ocelářskou” firmu s celosvětovou působností a významného aktéra v oblasti technologií a obchodu, za což vděčí své jedinečné kombinaci materiálových znalostí (hlavně v oblasti technologie kovů) a procesních a řídicích postupů. voestalpine je mj. jedním z předních partnerů automobilového a spotřebního průmyslu v Evropě. A v sektoru ropného a plynárenského průmyslu pak v celém světě.

Lídři vyhledávají spolehlivé partnery

V mezititulku je skryto obecné tajemství úspěchu. Přední firma v oblasti metalurgie poptává služby od přední firmy, zaměřené na navrhování staveb a řízení projektů od prvních skic až po předání hotového díla.

A není důležité, že jde „jen” o rekonstrukci obchodního zastoupení v Praze. Volba logicky, ale nikoliv náhodně, padla na společnost Delta Projektconsult s.r.o, kterou vede Erik Štefanovič. Autory architektonického návrhu jsou Ing. arch. Juraj Bačkor a Arch. Dr. arch. Domenico Mario La Marca.

Společnost voestalpine a Delta Projektconsult s.r.o. si nepadly do oka jen náhodou. Původním zadáním bylo jen upravit čajovou kuchyňku a investor v této věci oslovil více architektů: „Zariskovali jsme a přišli s návrhem komplexní rekonstrukce interiéru. A podařilo se. Klient se nadchnul a rozhodl jít do tohoto dobrodružství s námi,” popisuje námluvy Juraj Bačkor.

Každá rekonstrukce historické budovy je podle Juraje Bačkora velkým dobrodružstvím, „hlavně když jsme postupně zjišťovali, že předchozí majitel v objektu provedl četné, i „nelegální” úpravy a že neexistuje žádná použitelná dokumentace skutečného stavu. První dojem v původních prostorách byl až depresivní. Ve vstupní místnosti visely ze stropu částečně zrezivělé zkroucené plechové pásy „ozdobené” bodovkami, tmavé místnosti kanceláří s nažloutlými stěnami, všude zoufalý nedostatek světla. To byl rozhodující impuls pro myšlenku, že pokud do těchto prostor chce společnost voestalpine ČR investovat, má to smysl jen v případě kompletní rekonstrukce.”

Efekt neohraničeného prostoru

Dnes již příjemně působící kanceláře o celkové rozloze 280 m² byly navrženy a vytvořeny tak, aby souzněly se zachovalými, památkově chráněnými fragmenty budovy, především s dřevěnými vyřezávanými trámovými stropy ve dvou místnostech, nebo také s křížovou klenbou v zasedací místnosti a gotickou stěnou, která je páteří celého objektu.

Základem nového, možná spíš omlazujícího řešení daného prostoru byla jeho důkladná analýza, která autory přivedla k zajímavým řešením. Zcela nově byly pojaty veřejné a neveřejné prostory a změnám se nevyhnuly ani dispozice jednotlivých místností. Mimořádnou pozornost věnovali autoři osvětlení, které koresponduje s podlahami tak, aby byl návštěvník intuitivně směřován do konkrétních prostor. Pozoruhodným prvkem jsou zrcadlové plochy na obou koncích dlouhé chodby, jež spojuje veřejné a neveřejné prostory a které vyvolávají intenzivní pocit neohraničeného prostoru. Pan Juraj Bačkor k tomu řekl: „Tento prvok môžeme chápať aj ako priamy odkaz na enfiládu²), ktorá opticky prepája všetky miestnosti v trakte miestností otočených ku Karlovmu námestiu. Na jej zachovaní trval pamiatkový úrad, ktorí bol mimochodom veľmi konštruktívny pri definovaní požiadaviek na objekt.”

Architektura v rukou DELTY

Oba architekti, Juraj Bačkor a Domenico Mario La Marca se k těmto reprezentativním firemním prostorům vyjádřili ve společném sdělení. Ocitujme ho:

„V historickém objektu s klenbami a dřevěnými trámy, kde se téměř nevyskytuje žádný pravý úhel, bylo výzvou vytvořit funkční a přitom reprezentativní administrativní prostory. Mezi stěžejní požadavky investora patřilo opticky rozšířit a propojit jednotlivé kanceláře a zároveň vytvořit v srdci kancelářských prostor tzv. lounge – zónu pro neformální setkání s kolegy i klienty. Zajímavou atmosféru dotváří unikátní na míru navržené LED-osvětlení. Dalším důležitým detailem bylo zlepšení akustických podmínek díky použití vhodných sádrokartonových obkladů včetně kompletní výměny elektroinstalace v nově zrekonstruovaných prostorách.”

Při naší návštěvě panoval v těchto prostorách čilý pracovní ruch. Tím se myslí klid na práci, což v praxi znamenalo téměř úplné ticho. Asi jediným rušivým elementem byla naše přítomnost. Kanceláře byly chráněny před hlukem z Karlova náměstí nynějším majitelem příkladně zrekonstruovanými původními okny, ale i před hlukem ze sousedních kanceláří, pokud ovšem nebyly otevřené dveře. Svět dnešního obchodování je velmi tichý a bylo zřejmé, že se velmi často obejde bez dříve neodmyslitelných telefonů. Asi nejhlučnějším zařízením byly tiskárny.

Kromě ticha a zviditelnění nemalé části stavební historie této památky působí silným a výjimečným dojmem souhra světel, tmavé podlahy intuitivně připomínající zem a sněhově bílých stěn s obrazy, které souvisejí s činností společnosti voestalpine s celosvětovou působností. Snad to alespoň trochu přibližuje doprovodná fotodokumentace.