Mrazuvzdornost pórobetonu Ytong: velmi dobrá
Tak zní výrok akreditované zkušebny TZÚS Plzeň, který pokračuje: Nemusíme se bát skladovat pórobetonové tvárnice přes zimu na stavbě, nestojí-li přímo v louži. Po záplavách a opadnutí vody nedojde v zimě k citelnému snížení pevnosti pórobetonového zdiva. Netřeba spěchat do zimy s fasádou; pórobetonové zdivo zimu snadno přečká a na jaře, v ideálních podmínkách, se fasáda udělá.
Systémová zkouška mrazuvzdornosti pórobetonu Ytong proběhla v roce 2010 a probíhala podle harmonizované normy ČSN EN 15304– Stanovení odolnosti autoklávovaného pórobetonu proti zmrazování a rozmrazování, jehož česká verze byla novelizována v srpnu 2010. Test a jeho citovaný závěr je odpovědí na občasné spekulativní otázky o únosnosti pórobetonu a vlastně nejen jeho.
Ty se nyní stáčí hlavně na vliv nekázně až lajdáctví při skladování obecně všech stavebních materiálů přímo na staveništi po širým nebem, kdy materiál několikrát za zimu promrzne, zachumelí, roztaje a promáčí se deštěm. Nebo na ledabylost ve fázi hrubé výstavby, kdy stavbaře překvapí mrazy uprostřed rozpracovaného zdění a následně se odehraje popsaný zimní děj. Samozřejmě bez provizorního zakrytí rozestavěných stěn a k jejich ochraně před deštěm a sněhem.
Aniž by to mělo vyznít jako obhajoba ledabylosti a nekázně na stavbách, pro stavební pórobetonový systém Ytong vyšel test velmi dobře. To je velmi důležité nejen pro příznivce pórobetonu, ale pro všechny stavaře i investory.
Princip zkoušky
Jeho popis je zajímavý proto, že nám ukáže, co se vlastně měřilo, a umožní udělat si obrázek, je-li test dost vypovídající, tedy náročný. Podmínky testu by měly být přísnější, než jaké se vyskytují reálně na staveništi. Tak, abychom pak mohli konstatovat, že ztráta měřených vlastností v testu je větší, než jak tomu bude či je ve skutečnosti.
Zkouška porovnává vlastnosti dvou sad srovnatelných vzorků, vyřezaných ze tří stejných tvarovek. Jedna sada (hlavní) je před zkoušením 48 hodin ponořena do vody při teplotě 20 °C, pak vložena do polyethylenových sáčků a nakonec podrobena 15ti zmrazovacím cyklům –15 °C / +20 °C s 8hodinovou výdrží při každé teplotě.
Druhá sada (vztažná) zůstává uložena při pokojové teplotě 20 °C a relativní vlhkosti nad 95 %. Vzorky obou sad – zatížené mrazem a porovnávací – jsou pak proměřeny na tlakovou pevnost. Po ní se vzorky obou sad vysuší při teplotě 105 °C na ustálenou hmotnost a zváží se.
Detaily zkoušky jsou propracovanější a jsou uvedeny v referátu [1], konaného v roce 2012 v rámci turné Ytong Dialog.
Vzorky
Ze tří tvárnic Ytong P2–500 byly vyřezány 3 × 4 krychle o rozměrech 100 × 100 × 100, vše v mm. Celkem 12 krychlí. Šest krychlí tvořilo jednu sadu, zbytek druhou. V každé sadě byly rovnoměrně – po dvou – krychle z každé tvárnice. Vzorkem se v dalším textu myslí čtveřice z jediné tvarovky, ze které byly dva kusy (hlavní) podrobeny zmrazovacím cyklům a dva (vztažné) zůstaly nezatěžovány.
Výsledky
Porovnávaly se zjištěné hodnoty hmotnosti a pevnosti v tlaku mezi hlavními (zmrazovanými) a porovnávacími (ničím nezatěžovanými) tělesy. Kriteria pro vyhodnocení nejsou pevně stanovena – podle standardních zvyklostí, občas zmiňovaných v dostupné odborné literatuře, se jako vyhovující uvažuje cca 20% pokles pevnosti v tlaku a maximálně 5 % úbytku hmotnosti.
Opakované zkoušky mrazuvzdornosti na třech sadách vzorků pórobetonu třídy P2 – 500 lze shrnout do tabulka 1.
Celá série tří zkoušek by se dala shrnout do dvou konstatování. Že totiž 15 zmrazovacích cyklů –15 °C / +20 °C s 8hodinovou výdrží při každé teplotě vedly:
- k úbytku hmotnosti průměrně o 1,6 % při „povolené” míře 5 % a
- k úbytku pevnosti v tlaku průměrně o 3,9 % při „povolené” míře 20 %.
| Vlastnost | vzorek 1 | vzorek 2 | vzorek 3 |
| změna hmotnosti | -1,1 % | -2,6 % | -0,4 % |
| změna pevnosti v tlaku | -2,3 % | -8,4 % | -1,1 % |
Komentář k výsledkům
Velmi dobré výsledky zmrazovacích cyklů na pórobetonu Ytong třídy P2 – 500 přičítají experimentátoři jeho vysoké a otevřené porozitě. Velké množství makropórů s obsahem vzduchu podle nich vyrovnává tlak vody a ledu a zkracuje délku kapilár.
Dalším důvodem může být velký specifický povrch pórobetonu (plocha povrchu pórů a kapilár vztažená k jednotce hmotnosti porézního materiálu v m2/kg), který je navíc velmi hydrofilní. Velké množství molekul vody vázaných slabými, mechanickými silami přímo k povrchu pórů, nebo na již takto vázané molekuly, netvoří krystalovou strukturu typickou pro led. Jinými slovy nezamrzá, nebo až při podstatně nižší teplotě. Tyto molekuly vody mohou tvořit v blízkosti povrchu pórů přechodovou vrstvu. Tu, ani silikátovou strukturu pod nimi, nemá případný čistý led v hloubi pórů „sílu” narušit.
Ytong znamená sucho a teplo
Pórobeton Ytong je striktně doporučován pro nadzemní části stavby, kde nemůže dojít k jeho navlhnutí kapalnou zemní vlhkostí, ať již vzlínající nebo tlakovou.
V extrémních mrazech v něm může docházet ke kondenzaci difúzní vlhkosti, což však platí skoro pro každou obvodovou stěnu. Po opadnutí mrazů se pórobeton, difúzně otevřený materiál, začíná rychle vysoušet. Tím, že se přibližně 9/10 roku nachází v režimu vysoušení (byť se nemá co vysoušet), patří Ytong k nejsušším zdivům. A sucho, spolu s vysokou tepelnou izolací, znamená příjemné teplo domova.
Závěr
Jednou z velmi příjemných vlastností je i to, že si zachovává potřebné mechanické vlastnosti (a ovšem i tepelné a další) i tehdy, je-li po celou zimu vystaven dešti, sněhu a mrazům. Lhostejno, je-li to v rozestavěné hrubé stavbě či v provizorním staveništním skladišti. Po povodni můžeme bez obav nechat stavbu z pórobetonu přes zimu vysýchat. Je to další z kladů systému Ytong, pro praxi významný.
Literatura a zdroje:
[1] Kabát, Josef: Zkoušky mrazuvzdornosti pórobetonu, cyklus přednášek Ytong Dialog 2012.
