Nově zrekonstruovaný Negrelliho viadukt ve své plné kráse

Negrelliho viadukt je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu. Byl postavený před více než 170 lety, přičemž první větší opravy se dočkal až v roce 2017, kdy na něm započala průběžná rekonstrukce, při které nezůstal kámen na kameni. Letos v červnu byl viadukt po tříleté rekonstrukci znovu zprovozněn. Oprava se nakonec vyšplhala ke dvěma miliónům korun.

Oprava měla vyřešit nevyhovující stav mostní konstrukce, železničního svršku, zabezpečovacího, sdělovacího a silnoproudého zařízení a trakčního vedení. Rekonstrukce Negrelliho viaduktu je součástí připravovaného projektu „Modernizace trati Praha – Kladno“ včetně odbočky na Letiště Václava Havla. Zakázku získalo sdružení firem Hochtief, Strabag Rail a Avers. Negrelliho viadukt je v pořadí prvním dokončeným úsekem, který povede až k letišti Václava Havla. V příštím roce by pak měly začít práce mezi ruzyňským nádražím a Kladnem.  Prvním pravidelným spojem s cestujícími po obnoveném viaduktu byl v pondělí 1. června osobní vlak 9840 Praha hl. n. – Kladno. Z hlavního nádraží odjel dvacet minut po půlnoci.

Prvorepublikové vodní dílo Les Království

Výročí 100 let naší republiky, které jsme oslavili v minulém roce, vyvolává v člověku jisté sentimentální pocity. Stejné výročí oslaví v letošním roce i stavba ve stylu romantické…

Vadná klenba a havarující stav

 Důvodem rekonstrukce byl havarijní stav mostní konstrukce, nevyhovující stav železničního svršku a dále zastaralost trakčního vedení včetně sdělovacího, zabezpečovacího a silnoproudého zařízení. Rekonstrukce stavby z 19. století se nakonec zpozdila zhruba o půl roku. Důvodem byl horší stav viaduktu, než se původně předpokládalo. Velká část dokumentace k mostu navíc chyběla. Tím se prodražila také cena stavby. Náklady se nakonec vyšplhaly na 1,96 miliardy korun, z nichž téměř miliarda bude uhrazena z fondů EU.

Během rekonstrukce bylo opraveno 100 cihlových, pískovcových a žulových kleneb, z nichž 18 bylo kompletně rozebráno a znovu sestaveno. Díky modernizaci železničního spodku a svršku bylo možné zvýšit traťovou rychlost ze 40 km/h na 60 km/h, což zajistilo plynulejší provoz. Před tím, než se vlaky vrátily na trať, čekala stavbu ještě zatěžkávací zkouška, při které experti z Kloknerova ústavu ČVUT ověřili nosné konstrukce na třech místech. Sledován byl především průhyb ocelových nosníků a rozevření spár. Trať byla taktéž současně vybavena protihlukovými a zabezpečovacími systémy.

Praha chce po dokončení rekonstrukce využít prostory v obloucích mostu. Mohl by zde být například klub pro důchodce, bistro či dílny. Jako inspirace může sloužit podobný viadukt ve Vídni.

Viadukt, který byl uveden do provozu na začátku června 1850, je památkově chráněný. Díky tomu, že rekonstrukce proběhla za maximálního využití původních materiálů i technologií, se zachovala jeho památková hodnota. Zdroj: Leo Kohout, Shutterstock

Nejstarší železniční pražský most, který odolal povodním

Negrelliho viadukt spojující Masarykovo nádraží s Bubny se může pyšnit originálním prvenstvím. Jedná se o druhý nejstarší most přes Vltavu v Praze a zároveň i nejstarší železniční most v Praze vůbec. Viadukt je zajímavý po stránce technické, a navíc se jedná o kulturní památku. Na jeho výstavbě se v letech 1845-1849 podílelo 3000 českých, německých i italských dělníků a sám Alois Negrelli, který projektoval Suezský průplav či reguloval Rýn i některé české řeky.

Nová Trojská lávka dokončena a otestována zátěžovou zkouškou

Nová Trojská lávka, jejíž stavba trvala necelý rok, byla koncem října otevřena. Předcházela tomu čtyřdenní statická a dynamická zatěžkávací zkouška. Sloužit má pěším a cyklistům,…

Do provozu byl most uveden 1. června 1850. Zhotovily jej firmy bratři Kleinů a Vojtěcha Lanny. Při stavbě byly poprvé ve větší míře využity parní zvedací stroje. Celý viadukt měl klenby z kvádrového zdiva, z české žuly a obklady pilířů byly z pískovce se žulovými kvádry na rozích. Jádro zdiva je z lomového kamene, pilíře jsou založeny na dřevěných roštech. V roce 1873 byl k viaduktu ještě dostavěn tzv. „Karlínský spojovací viadukt“, který spojil Bubny s Libní.

Během 20. stol. tvář Karlína nenávratně změnilo několik regulací toku Vltavy, díky kterým zmizely náplavové ostrůvky a koryto řeky bylo vyrovnáno. V 50. letech byly oblouky v ulicích Křižíkova a Prvního pluku nahrazeny jednopolovými mostními konstrukcemi. Následně viadukt přečkal bez poškození hned několik povodní, a to včetně té největší v roce 2002. Tehdy se voda nacházela asi 2,4 metrů pod vrcholem klenby žulových oblouků v řece.