Prvorepublikové vodní dílo Les Království

Výročí 100 let naší republiky, které jsme oslavili v minulém roce, vyvolává v člověku jisté sentimentální pocity. Stejné výročí oslaví v letošním roce i stavba ve stylu romantické gotiky. Nachází se v Královehradeckém kraji. Les Království, vodní dílo, které nemá v našich zemích obdoby, si velebení zaslouží. Čtěte dále, pokud si přejete zjistit, proč.

Ne náhodou se mezi letos nově představenými poštovními známkami objevily i ty, na nichž je zobrazena přehrada Les Království. Česká Pošta se tímto rozhodla oslavit 100. výročí její dostavby na horním toku řeky Labe. Rozhodnutí vystavět zde vodní nádrž bylo učiněno v souvislosti s povodněmi, které postihly oblast v roce 1897. Katastrofa zasáhla široké okolí, přičemž strhla veškeré mosty a poničila množství zemědělské půdy včetně obytných, hospodářských i průmyslových stavení.

Přehrada jako kompenzace

Přípravy projektu výstavby vodní nádrže na horním toku Labe probíhaly od roku 1901. Byl schválen tzv. vodocestný zákon, jenž posloužil jako politická kompenzace českému lidu za do té doby uskutečňované nákladné stavby alpských drah v rakouských zemích. V oblasti započala šetření, která zahrnovala mimo jiné geodetická měření a hydrogeologické průzkumy. Tyto byly vyhodnoceny kladně. Zejména podloží přehrady vyšlo jako vhodný základ pro stavbu, je tvořeno magmatitem, který je z hlediska nepropustnosti ideálním. Finální povolení ke stavbě bylo vydáno v roce 1908 (schvalovacím výnosem). Pracovat se začalo v lednu 1910, avšak dokončeno bylo vše - kvůli přerušení první světovou válkou - až roku 1920.

Návrh a projekt

Architektonického návrhu se tenkrát zhostil pražský architekt Jaroslav Valečka, projekt vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek v Praze pod vedením Ing. Josefa Pilcky. Pilckovo jméno je mezi odborníky dodnes skloňováno ve všech pádech, avšak ani architektu Valečkovi rozhodně nelze odepřít velký dík. Přehrada s tak výborným estetickým provedením tehdy neměla a doposud nemá v našich zemích svou paralelu.

Velikost, estetika i funkční univerzálnost

V době dokončení stavby se jednalo o největší přehradu v republice (co do množství vody a délky hráze). Kromě snižování povodňových průtoků na Labi a ochrany území pod přehradou před účinky povodní toto vodní dílo také zajišťuje dodávky povrchové vody pro odběratele pod nádrží, zajišťuje minimální průtok řeky, vyrábí elektrickou energii v průběžné vodní elektrárně. Je využíváno i k rybímu hospodaření apod. Své funkce plní Les Království důsledně. Když v roce 1997 došlo ke katastrofálním povodním na horním Labi a přehrada Labská nestačila přívaly vody přicházející z Krkonoš zadržet, tak právě Les Království vodu zachytil a odlehčil dolnímu toku Labe.

Masivní kamenná hráz

Hráz přehrady je sestavena z opracovaných kvádrů pískovce (vysoké tvrdosti) těženého v bezprostřední blízkosti přehrady – ve skalách těšnovského kaňonu - a obsahuje téměř 95 000 m³ zdiva. Je přes 200 m dlouhá a cca 37 m široká. Tato tloušťka hráze se směrem ke koruně zmenšuje, aby v přelivu dosáhla 7,2 m. Mostní komunikace je užší, rovná se 4,2 m. Výška přehradní zdi nad terénem činí 32,7 m. Jedná se o gravitační, obloukovou přehradní hráz (tlaku vody odolává vlastní tíhou). Na jejích obou stranách se nachází brány ve stylu romantické pseudogotiky – s věžičkami pokrytými červenými pálenými taškami (střechy získaly nedávno novou krytinu). Stylové prvky jsou k nalezení i na přilehlém domě hrázného, který tak připomíná gotický hrádek s cimbuřím. Zatopená plocha nádrže činí 849,8 tis. m² a její zásobní objem skýtá 2,47 mil. m³ vody. Leč naprojektována byla tak, aby při povodních pojmula skoro 9,2 mil. m³ vody. Ta je z nádrže vypouštěna pěti spodními výpustěmi.

Malá vodní elektrárna

Vodní elektrárna byla do projektu zahrnuta až 10 let po zahájení stavby přehrady. Původně s ní nebylo počítáno. Projekt na využití vodní síly nakonec sestavilo hydrostavební oddělení Technického odboru pro úpravu řek Praha. Elektrárna byla umístěna při pravém břehu pod přehradní hrází a pracovala v ní dvě horizontální Francisova turbosoustrojí s dvojčitými kotlovými turbínami. V roce 2005 byla však tato kvůli časté poruchovosti nahrazena novými turbosoustrojími stejného, avšak moderního typu. Současný výkon elektrárny je 2 x 1,105 MW. Výškový rozdíl mezi hladinami nad přehradou a pod elektrárnou umožnil zapojení generátorů k turbínám na přímo.

Rekontrukce

Během svého stoletého provozu proběhly samozřejmě i stavební rekonstrukce a renovace. Zmínit můžeme generální opravu, ke které došlo v letech 1952 – 1959. Během ní byla provedena rekonstrukce základové výpusti v hrázi, opravena omítka ochranného zdiva a další… Proběhly také dvě betonové přístavby, které jsou doposud asi jedinou neřestí, kterou tato jinak esteticky vytříbená stavba má. Poslední rekonstrukcí, tentokráte pouze vizuálních částí přehrady, prochází stavba nyní. Součástí byla třeba již dokončená oprava krovů či výměna střešní krytiny na branách. Zakončení je naplánováno na srpen – září 2019, kdy proběhnou i oslavy stoletého výročí stavby.

Nyní

V současnosti je přehrada odborníky hodnocena jako staticky bezpečná. Nedořešeno je snad jen množství sedimentů v nádrži způsobené splachem půdy v Krkonoších. Vrstva bahna na dně nádrže je cca 6 m silná a snižuje tak požadovaný zásobní prostor. Dle vyjádření hrázného se to však netýká prostoru ochranného, tudíž by neměla být ovlivněna protekční funkce přehrady.

Téma: Stavební památky

Související články

• Vodní dům
• Nádrže na dešťovou vodu - odpovědi na nejčastěji kladené otázky
• Zářivá architektura budov
• Architektura a design moderní školy
• Pohybliva architektura, přístřešek, který Vás následuje

Zdroje:

https://prehrada-les-kralovstvi.cz
http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_leskralovstvi.pdf
https://www.svetenergie.cz/cz/elektrarny/vodni-elektrarny/male-vodni-elektrarny-cez/mala-vodni-elektrarna-les-kralovstvi
publikace Krásné mosty České republiky, autoři Václav Mošna a Jan Rendek, vyd. Slovart, Praha 2012