Obnova historické fasády lazurním nátěrem

Vedle krycího nátěru fasády, poskytujícího barevně jednolitý, často až plechově působící vzhled a vedle bezbarvé impregnace bez barevné úpravy se po staletí používalo také lazurní přibarvení podkladu. Tento příspěvek rozebírá techniku lazury a její zákonitosti a představuje nabídku německé firmy Remmers pro tento typ barevné úpravy na fasády.

Co je lazurní nátěr?

Lazurnost je poloprůhledná, tedy ne zcela kryvá barevná povrchová úprava. Lazurního efektu se dosahuje zvláštní formulací nátěrové hmoty, kdy se omezí či zcela vyloučí přítomnost kryvých bělob na bázi rutilu (oxid titaničitý) a dalších velmi kryvých pigmentů, a naopak se hmota zabarví menším množstvím jemně mletého barevného pigmentu s menší kryvostí. Lazurní povrchová úprava umožňuje pozorovateli vidět jak barevnost nátěru, jeho barevný odstín, tak i barevnost a strukturu podkladu nátěru. Lazura je tedy laicky řečeno něco mezi krycím neprůhledným nátěrem a bezbarvým nátěrem - lakem.

Proč lazurní nátěr?

Nátěr plní dvě funkce: estetickou, tedy funkci nositele barevnosti a vzhledu povrchu, a fyzikální, ochrannou funkci. Zde se nátěr stává jakousi obětovanou vrstvou, vystavenou povětrnosti. Brání rychlému pronikání srážkové vlhkosti do pórů podkladu (kamene, omítek, zdiva) a umožňuje odpaření vlhkosti z podkladu. Rozpadá se působením krystalizace solí a ledu, oplachuje se stékajícími srážkami.

Lazurní nátěr tedy poskytne povrchu ochranu, zvýrazní či lehce nádechem změní původní zbarvení, aniž bychom ztratili původní vzhled podkladu. Používá se všude tam, kde chceme ochránit a zvýraznit ušlechtilý vzhled stávající fasády, ať na historických stavbách nebo stále více na kvalitně provedených novodobých fasádách z ušlechtilých povrchů.
Tloušťka vrstvy: Z hlediska přiznání struktury a barvy podkladu by bylo ideální provést nátěr s minimální tloušťkou, tj. pouze zrnka pigmentu »přilepit« k podkladu, dodat podkladu pouze barevný nádech. Z hlediska ochrany podkladu je naopak potřebné, aby vrstva nátěru vykazovala co největší tloušťku, aby obětovaná vrstva vydržela co nejdéle.

Kdy zvolit tenkou vrstvu a kdy tlustší nátěr?

Jemně porézní podklady, jako jsou hlazené štukové omítky, jemně porézní pískovce či leštěné kamenné desky nepotřebují další ochranné vrstvy. Voda po nich stéká rychle, nestačí nasáknout. Na druhé straně otevřené póry dekorativní omítky, hrubě porézní kámen jako jsou arkózy, hrubozrnné žuly, nebo navětralé štuky či omítka s vyplavenou povrchovou vrstvou umožňují vodě rychle zatéci, čímž narůstají škody na fasádě. Pro tyto hrubě porézní podklady volíme tlustou vrstvu nátěru s vlastní mikroporozitou. Nátěr tedy zabrání rychlému zatečení srážkové vody, kapky po něm stékají. Při zahřátí fasády osluněním však vodní pára může unikat ven přes mikropóry v nátěru.

V čem se liší postup provádění lazurního nátěru od krycího?

Krycí nátěr skryje nerovnoměrnosti podkladu: ať barevné, tak rozdíly v nasákavosti, druhu materiálu, lesku a matu, průhlednosti. Tenkovrstvý krycí nátěr samozřejmě neskryje rozdílnou povrchu strukturu: jemně hladké plomby v hrubém podkladu, zrnité maltové vysprávky v broušených či utažených plochách. Lazurní nátěr však zvýrazní řadu těchto rozdílů, zvláště těch nechtěných: vysprávky jsou jinak nasákavé než původní opravovaná plocha, kámen může být lesklejší než omítka, cementová plomba v břizolitu je nápadnější, neodráží se slída a cement nátěrem ztmavne. Vysprávky je tedy třeba před lazurním nátěrem skrýt, zpatinovat a připodobnit k vyspravované ploše. Rozdíly ve struktuře podkladu nejsou u lazury tolik patrné, neboť nátěr není plechově stejnoměrný.

Pro krycí i lazurní barevnou úpravu nabízí firma Remmers tradičně systémy nátěrů a tmelů na silikonové bázi.

Jak připravit podklad?

Podklad pod nátěr se připravuje nejprve stejně jako pod jakýkoli fasádní nátěr. Vymění se či vyspraví plochy s nepevným povrchem, vyčistí a vyplní se spáry a praskliny v podkladu, vytmelí se poškozené a chybějící plochy a tvary. Pro tloušťky do 10 mm a pro praskliny do 5 mm se s výhodou používá silikonovou emulzí pojený stěrkový tmel Funcosil Silikonspachtel se vzhledem a zrnitostní štuku. Výhodou je rychlá přepracovatelnost (nátěr) už po 1 až 2 dnech. Není tedy třeba čekat na vyzrání jako u hydraulické či vápenné malty.

Penetrace

Fasáda se poté stejnoměrně penetruje systémovým penetračním nátěrem, jehož úkolem je především sjednotit savost podkladu. V případě sprašujícího povrchu omítek se použije penetrace se zpevňujícím účinkem. Zpevnění hruběporézních či nasákavějších podkladů se provádí akrylátovou emulzí Funcosil Hydro Tiefengrund. Penetrací dojde k mírnému ztmavení nasákavějších míst, proto se používá jen pod krycí nátěry. Pro jemně porézní sprašující podklady a pod lazurní nátěry se užívá siloxanové penetrace Funcosil Grundierung SV.

Krycí nátěr

Vyschlá napenetrovaná fasáda by byla připravena pro krycí nátěr. Případné nerovnoměrnosti v drsnosti podkladu je v tomto okamžiku možno korigovat vytmelením jemnou stěrkou Funcosil Silikonspachtel prakticky od nulové tloušťky, nebo ve větších plochách použitím hustého nátěru zaplňujícího hrubé póry Funcosil Silikonstreichputz. Pro stejnoměrnou strukturu podkladu se použije tenkovrstvý silikonový nátěr Funcosil LA Silikonfarbe.

Pod lazurní nátěr je třeba v tomto okamžiku provést ještě barevné korekce vysprávek a skvrn. K tomu se použije malé množství krycího nátěru Funcosil LA Silikonfarbe, nanášeného houbičkou tzv. tupováním na barevně odlišná místa. Pro nastavení stupně kryvosti nátěru je možné jeho ředění vodou a čistým pojivem. Naředěním kryvost klesá, ale přítomnost bělostného titanoxidu rutilového typu nedovoluje úplného lazurního efektu. Cílem je skrýt vysprávky tak, aby nebyly na první pohled rozeznatelné. Pro retuš platí obecné pravidlo, že musí být vždy stejného nebo světlejšího odstínu, než je okolní plocha. Tmavší bod či ploška by vždy byly na okolí patrné.

Lazurní nátěr

Sjednocený napenetrovaný a vyspravený povrch je možno natřít lazurním nátěrem. Pro hladké jemně porézní podklady použijeme Funcosil Historic Lasur, který dle požadovaného stupně přibarvení ředíme vodou a čistým pojivem. Pro dosažení velmi tenkých vrstev nátěru, které se přirozeně s povrchu za několik let omyjí, je možno k ředění použít jen čistou vodu. Ochranu proti povětrnosti zvýší přídavek Fucosilu OW k ředění. Pro tlustší vrstvu filmu se přidá ještě bezbarvý nátěr Fucosil LA farblos.

Hrubě porézní podklady, které je třeba uzavřít prodyšnou lazurní hmotou, přetíráme obdobným způsobem hustým nátěrem Funcosil Historic Schlämmlasur. Snížení barevného krytí se dosáhne ředěním barevného odstínu pomocí bezbarvého Funcosilu Historic Schlämmlasur. Viskozitu a tím tloušťku nátěru lze modifikovat naředěním vodou (do 5%).

Vápenné lazury

Od letošní sezóny firma Remmers nabízí pro krycí i lazurní barevnou úpravu historických fasád také systémy nátěrů na vápenné bázi. Pojivem těchto hmot je čistý vápenný hydrát bez přísad. Tento hydrát je pro použití speciálně fyzikálně upraven mikrodispergací, tzv. aktivací a stabilizován proti zpětné agregaci. V praxi to znamená, že vápenné hmoty s tímto pojivem jsou máslovitě vazké, velmi dobře se natírají i v tlustších a kryvých vrstvách a enormně rychle tuhnou. Tato revoluční změna nikoli ve složení, ale v přípravě vápenného hydrátu staví vápenné barvy na podobnou technickou úroveň jako silikátové a silikonové barvy, při zachování všech výhod vápenného pojiva.

Vápenné hmoty nacházejí největší odbyt v oblasti péče o historické stavební památky.

Kromě památkové péče nacházejí vápenné barvy uplatnění ve stále více módních technikách barevné úpravy stěn interiérů. Oblíbené techniky »benátského štuku», vymývaných lazur, melírování a štukolustra (stucco lustro) jsou prakticky možné pouze vápennou technikou.

Lazurní technika s vápennou barvou je velmi jednoduchá. Vápenná barva neobsahuje žádný oxid titaničitý (není-li uměle přidán) a tak její kryvost je možno jednoduše snížit zředěním vodou. Vhodného odstínu se dosáhne přimícháním barevného nátěru Funcosil Historic Kalk-Volltonfarbe do »bezbarvého« vápenného nátěru Funcosil Historic Kalkfarbe, případně hustého nátěru Funcosil Historic Kalkschlämme. Po provedeném nátěru a jeho vyschnutí je třeba provést ještě navlhčení vrstvy nátěru vodou, aby došlo k fixaci a ztuhnutí. Jelikož hmoty neobsahují žádné organické přísady, vysychají velmi rychle. Bez následného zvlhčení by nátěry neztuhly, ale jen vyschly na prášek.

Závěr

Lazurní technika je oproti provádění krycího nátěru o něco náročnější na čistotu provedení a zkušenost malíře či natěrače. Nátěr touto technikou však dává velmi živý vzhled, upoutávající oko pozorovatele. Lazurnost je ta kvalita, kterou obdivujeme na starých dosud neobnovených fasádách historických památek. Proč si takový požitek nepřipravit pomocí lazurní techniky i na své fasádě, i ve svém interiéru?