Od větrných mlýnů k moderním větrným elektrárnám

Je fascinující, jak lidská vynalézavost dokázala přeměnit využití síly větru. Od jednoduchých zařízení, která kdysi sloužila k mletí obilí a čerpání vody, jsme se posunuli k sofistikovaným větrným turbínám dodávajícím čistou energii milionům domácností po celém světě. Jaká je historie, současnost a budoucnost větrné energie? A jak se k ní staví Česká republika?

Větrné elektrárny urazily za svou historii obrovský kus cesty. Od prvních jednoduchých větrných mlýnů, které se objevily před staletími, až po dnešní technologicky vyspělé elektrárny zásobující energií celé země, se větrná energie stala nedílnou součástí globálního energetického mixu. Jen v roce 2023 bylo ve státech EU postaveno rekordní množství větrných elektráren a podíl větrné elektřiny v síti stoupl ze 17 na 19 %. Ani Česko nezůstává pozadu. Přestože výstavba větrných elektráren zde byla dlouho opomíjena, v loňském roce u nás bylo postaveno pět nových elektráren s celkovým výkonem 13,3 megawattů [2]. Jak se větrné elektrárny vyvíjely v průběhu času? Která evropská země patří v této oblasti mezi světové lídry? A jaké jsou vyhlídky České republiky jako výrobce větrné energie do budoucna?

Od perských větrných mlýnů po moderní technologie

První moderní větrné mlýny, jak je známe dnes, se začaly objevovat kolem 8. a 9. století na Středním východě a v západní Asii, kde byly využívány především k mletí obilí a čerpání vody. Během 11. století se jich nejvíce nacházelo v Anglii a Nizozemí, odkud se jejich obliba brzy rozšířila do dalších zemí. První větrná turbína poté byla vyrobena v roce 1941 ve Spojených státech amerických. Skutečná renesance popularity, výzkumu a vývoje větrných turbín však nastala v 70. letech minulého století v důsledku ropných krizí [4]. Postupný nárůst zažívá větrná energie znovu od roku 2010, a to nejen díky globálnímu úsilí v boji proti změně klimatu, ale také díky technologickému pokroku, který zvýšil účinnost větrných turbín a snížil náklady na jejich výrobu a provoz [6].

Za průkopníka ve využívání větrné energie je považováno Dánsko, přičemž klíčovou osobností byl fyzik Poul la Cour, který v roce 1891 postavil první větrnou turbínu, vyrábějící elektrickou energii, když k větrnému kolu připojil dynamo. Foto: Nick Brundle Photography, Shutterstock

Česko oslavuje 30 let moderní větrné energetiky

Co do výstavby nových větrných elektráren zaspala Česká republika celou dekádu. Významnější rozvoj větrné energie u nás začal až na přelomu 20. a 21. století. Jednu z prvních moderních větrných elektráren v Česku postavila v roce 1944 Olomoucká arcidiecéze na Svatém Hostýnu. Třicetimetrová elektrárna s výkonem 0,225 MW byla umístěna vedle významné sakrální stavby na kopci, který je krajinnou dominantou a oblíbeným poutním i turistickým cílem [7]. Od té doby počet větrných elektráren v České republice rostl. Za zmínku stojí i Větrník z 90. let, který byl v roce 2021 přestavěn na rozhlednu. Přesto je jejich celkový podíl na výrobě energie ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, jako je sousední Polsko či Velká Británie, stále relativně nízký.

Získání všech povolení pro stavbu větrné elektrárny v České republice trvá běžně 10 a více let, což ji řadí mezi nejhorší v Evropě. Změnu by měl přinést nový stavební zákon a stanovení akceleračních zón, které mají být zřizovány v bývalých průmyslových oblastech a brownfieldech. Foto: Jiří Fejkl, Shutterstock

Schvalovací proces v Česku by se měl urychlit

Větrné elektrárny v České republice loni vyrobily 700 milionů kilowatthodin elektřiny. V přepočtu na rozlohu kraje je jich nejvíce v Karlovarském kraji, následovaném krajem Ústeckým a Libereckým. Přesto však tuzemské větrníky pokrývají pouze 1 % spotřebované elektřiny [8]. Podle České společnosti pro větrnou energii a Komory obnovitelných zdrojů energie je hlavním problémem nízké povědomí veřejnosti o fungování větrných elektráren a zdlouhavý proces povolování jejich výstavby. Změna však může být na obzoru. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj v současné době (červenec 2024, pozn. red.) dokončují návrh zákona, který má zjednodušit proces povolování jejich výstavby. Jádrem mají být tzv. akcelerační zóny, kde budou záměry pro využití obnovitelné energie povolovány ve zvláštním zjednodušeném režimu [9].

Elektrárny stavěné na moři zažívají boom

Odborníci předpovídají, že pokud bude trend stavby větrných elektráren pokračovat, mohla by větrná energie do roku 2050 pokrývat až třetinu světové spotřeby elektřiny. Velký potenciál mají větrné elektrárny stavěné na moři (tzv. offshore elektrárny), kterých za rok 2023 přibylo nejvíce v historii [10]. Využít jejich potenciálu chce i Polsko, které plánuje do roku 2040 instalovat v Baltském moři větrné elektrárny o celkové kapacitě 18 GW. Pro české firmy to znamená jedinečnou příležitost stát se klíčovými partnery v tomto ambiciózním plánu. Mohou se zapojit do dodavatelského řetězce a přispět k výstavbě elektrických sítí, napájecích bodů, inteligentních zásobníků energie a technologií pro větrné elektrárny. Tato spolupráce by mohla České republice otevřít nové možnosti a přinést významné ekonomické výhody [11].

Výstavba větrných elektráren na moři, kde je vítr stabilnější a silnější, otevírá nové možnosti pro efektivní a spolehlivou výrobu energie. Foto: fokke baarssen, Shutterstock

Čeká Česko větná revoluce?

Sousední Rakousko a Německo již ukázaly, že větrná energie může hrát v energetickém mixu klíčovou roli. Česká republika má tedy nyní nejlepší příležitost dohnat, co za uplynulé století zaspala. Podle odborníků z Akademie věd ČR by mohla větrná energie pokrývat do roku 2040 až čtvrtinu celkové spotřeby elektřiny v České republice [12]. Rychlejší rozvoj větrných elektráren by mohl podpořit zmiňovaný stavební zákon a vymezení akceleračních zón, které mají zjednodušit proces výstavby obnovitelných zdrojů. V současné době je již schválena stavba čtyř nových větrníků na Vysočině [13]. Znamená to tedy, že Česká republika začne využívat potenciál větrné energie naplno?

Zdroje:

[1] Větrníky v Česku opět rostou, obce na nich mohou slušně vydělat. Odborníci radí, jak. www.csve.cz
[2] V EU loni přibyl rekordní počet větrných elektráren. hybrid.cz
[3] Jaký mají větrné elektrárny skutečně přínos? www.csve.cz
[4] History of Windmills. www.historyofwindmills.com
[5] Wind Power.www.nationalgeographic.cz
[6] Wind power facts. cleanpower.cz
[7] 30 let moderní větrné energetiky v Česku. www.csve.cz
[8] Energie z větru podle krajů. Deník veřejné správy. www.dvs.cz
[9] Map: Projected Growth of the Wind Industry From Now Until 2050. www.energy.gov
[10] Busan. Strong 2023 offshore wind growth as industry sets course for record-breaking decade. www.gwec.net
[11] Větrná energie na moři je jedním z klíčových směrů transformace polské energetiky. www.mzv.gov.cz
[12] Větrná energie by se mohla stát významným zdrojem energie v České republice do roku 2040. englifh.radio.cz
[13] Výstavbě větrníků v Česku pomůže nový stavební zákon i akcelerační zóny. www.idnes.cz