Pardubické Tyršovy sady získaly ocenění Park roku 2019

Mnohé české parky v poslední době prošly či doposud prochází revitalizací. Projekty jsou zpracovávány zkušenými krajinářskými architekty a výsledky jsou pozitivně hodnoceny nejen odborníky, ale i samotnou veřejností. Ta svůj kladný postoj k nim vyjadřuje hojnou návštěvností. Dnes, 6. listopadu 2019 byla na Hradě v Litoměřicích udělena ocenění v rámci soutěže Park roku 2019. Ze čtrnácti přihlášených krajinářských projektů získaly první místo pardubické Tyršovy sady, které prošly v minulých letech rozsáhlou revitalizací.

Slavnostní otevření vítězného pardubického parku proběhlo 22. října 2015 a zelené prostranství plné atraktivních doplňků je od té doby pro veřejnost znovu dostupné. Obliba prostoru mezi místními i turisty roste, nabízí totiž jak část přírodního charakteru – vodní biotop –, která je koncipována jako relaxační a umožňuje člověku stát se tichým pozorovatelem okolního přírodního dění, tak oddíl městského intenzivního parku, který slouží k aktivnímu odpočinku, tedy ke sportu či procházkám. Nedílnou součástí je dnes již zavedená, útulná kavárna s bohatým venkovním i vnitřním posezením a příslušným hygienickým zázemím.

Tyršovy sady úzce přiléhají k centru města Pardubic a volně jej rozšiřují o prostor určený k pasivnímu i aktivnímu odpočinku. Autoři projektu, Tomáš Jiránek a Marek Lehmann, dosáhli účinného propojení města s novou zelenou částí tak, že vytvořili výraznou promenádu vedoucí od centra až k nábřeží Labe. Vodu z řeky autoři vtáhli do parku novým potokem, který cirkuluje parkem a slouží jako závlaha. Následně je voda svedena zpět do řeky. Jihovýchod parku pak byl obdařen velkorysým schodištěm s širokými stupni, na které přímo navazují úzké historické uličky pardubického centra. Na jednotlivé cesty v parku využili architekti rozmanitých materiálů od mlatu (zhutněná směs hrubšího i jemného kameniva), který se zde hodí zejména díky své odolnosti a vodopropustnosti, přes beton na promenádě až po dřevo. Samozřejmostí je všudypřítomná zeleň – trávník, záhony s trvalkami, přírodní louka a mladé i starší vzrostlé stromy. Ze západní strany je promenáda doplněna o herní prvky určené dětem, ale i dospělým. Sousedí s ocelovou pergolou opatřenou membránovým zastřešením, které zastiňuje posezení z atypických lavic umístěných na dřevěných chodnících. Porota na vítězném projektu Tyršových sadů ocenila zejména zachování vztahu prostoru k zámku (park zde slouží již od 30. let minulého století) při současné tvorbě moderního odpočinkového veřejného místa. Byl tedy zachován historický i přírodní charakter parku.

Okolí Národního muzea

Na druhém místě se pak umístily Čelakovského sady v Praze, které přiléhají ke zrekonstruovanému Národnímu muzeu. Jednotlivé části parku se přirozeně prolínají, především však byla zlepšena přehlednost, bezpečnost a užitnost parku. Plochy u budovy Muzea jsou tvořeny pohledovým trávníkem, květinovým záhonem a historickým litinovým oplocením. Centrální část parku je tvořena pobytovým trávníkem. Prostory podél zadního traktu muzea jsou tvořeny botanickým kabinetem domácí flóry. Porota kladně hodnotila zejména komplexnost řešení této veřejné zeleně a eliminaci lokálních stresových faktorů – zasolení, exhalace, rychlý odtok srážkových vod, znečištění a další. Autoři krajinářského řešení – Ondřej Fous, Michaela Sinkulová a David Hora – ovlivnili uvedené faktory například sadbou stromů do prokořenitelných prostorů z certifikovaných buněk i ze strukturovaných substrátů, realizací bylinného patra do retenčního lože (základní předpoklad pro efektivní využití dešťových srážek), umístěním třívrstvých zátěžových trávníků pro možnost jejich využití i v nevhodných obdobích. Pozitivním důsledkem změn je mimo jiné úbytek vandalů v parku.

Malá malenovická zahrada

S Čelakovského sady se o druhé místo dělí i Velískova zahrada v Malenovicích. Jde o menší park o rozloze půl hektaru. Původní zchátralý ovocný sad zarostlý náletovými dřevinami byl proměněn v přírodně laděný parčík s novými chodníky, odpočívadly a herními prvky. Autorky návrhu Zuzana Řezníčková a Marcela Sedlářová kladly důraz na zachování původních stromů včetně těch odumírajících, které mají v ekosystému také své místo, a umožnili tak místním dětem výuku ekologie v praxi. Zároveň došlo k výsadbě stromů nových, které ty původní časem nahradí. Na obvodu byly vysety květnaté louky, prostor byl obdařen letničkovými záhohy. Travní porost sestává ze směsi, který nevyžaduje pravidelnou zálivku a je mimořádně odolný.

Nová Stromovka

Třetí místo pak bylo uděleno Královské oboře Stromovka. Proces její obnovy nadále probíhá, avšak největší počiny, které v jejím rámci měly proběhnout, byly dokončeny. Jde především o výstavbu nových vodních ploch, kterých vzniklo více než 1,5 hektaru. S parkovými cestami jsou propojeny dřevěnými moly. Jejich břehy byly osázeny mokřadními rostlinami, jež poskytují útočiště vodnímu ptactvu. Došlo také k rekonstrukci komunikací, jejichž povrch byl opatřen mlatovou úpravou. V oboře přibyly také autorské objekty, dětské hřiště a nový mobiliář tvořený mimo jiné atypickými lavicemi - „vlnovci“. Došlo ke kácení, ale i přesazování starších vzrostlých stromů, dále k výsadbě 250 stromů nových. Na dno bývalého rybníka byly znovu vysazeny sbírkové druhy. Podstatné je, že technologie nových výsadeb zohledňuje vysokou úroveň spodní vody. Byla založena i velká pobytová travní plocha v centrální části parku. Biotop sestává také z květnaté či podmáčené louky. K zálivce slouží předčištěná vltavská voda z Rudolfovy štoly. Projekt zpracoval ateliér Floart.

Čestné uznání putuje do Ostravy

Čestné uznání získal ostravský park Hrabovjanka, respektive iniciátorkám jeho vybudování, paní Janě Batelkové a Janě Václavíkové. Původně neudržovaný prostor u řeky Ostravice byl z jejich podnětu přetvořen v park s živým vrbovým altánem, ohništěm a dřevěnými nebo kamennými interaktivními herními prvky. Protíná jej dřevěný chodník, který končí u relaxačního místa pod duby. Kmeny stromů slouží jako lanová stezka, k zavěšení ptačích a netopýřích budek. Projekt zpracovalo studio CAPREA.

Související články

• Odborníci ocenili nejlepší stavby Moravskoslezského kraje
• Architektem roku 2019 byl vyhlášen Stanislav Fiala
• Soutěž Zelená střecha roku 2019 zná vítěze
• Pardubický kraj vyhlásil vítěze stavby roku
• Zlín vybral nejlepší stavby v kraji