Pasivní domy z YTONGu: rychle, kvalitně, levně a natrvalo

Pasivní dům je vrcholné řešení domu s velmi nízkou (s)potřebou energie pro vytápění. Nyní je na trhu systém, který umožňuje jeho rychlou, přesnou a levnou výstavbu tradičním, těžkým jednovrstvým zděním, jehož korunou je těžká, vysoce teplo akumulující střecha s velmi účinnou ochranou před letním přehříváním interiéru. Také jeho životnost odpovídá typické životnosti těžkých staveb.

Popisovaný dům stojí v Heršpicích na Vyškovsku. Postaven je ze superizolačních tvárnic Ytong Theta, ale určitě stejně dobře by mohl být i z nového unikátního systému Ytong Lambda YQ. Oba, unikátní dům a stavební systém Ytong Lambda YQ, byly předmětem setkání zástupců společnosti Xella CZ s novináři odborných stavebních časopisů z České a Slovenské republiky. To proběhlo za účasti asi dvacítky novinářů ve dnech 18. až 19. února 2016 v Brně, Heršpicích a ve Svobodné spolkové republice Kraví hora a stejnojmenném hotelu v Bořeticích.

Co je pasivní dům?

1) Jeho celoroční spotřeba energie na vytápění je do 15 kWh na jeden m2 vytápěné plochy. Dům o podlahové ploše 100 m2 ročně protopí do 1500 kWh. Návrh počítá s tím, že dům vytápějí elektrické spotřebiče, technická zařízení a osoby.
2) Léto dům opomíjí s tím, že průměrné denní teploty jen vzácně překročí 27 °C, což řeší silná tepelná izolace domu.
3) Koncept nejen pasivní výstavby přehlíží sluneční záření, které v létě za jasného dne dopadá na dům v množství až 1,5 MWh/den. Tuto lavinu na úrovni celoroční spotřeby tepla pasivního domu řeší sluneční ochrana (světlá fasáda a střecha, venkovní stínění, trávník, listnatá zeleň v okolí...).

Stavební systém Ytong

Jde o kompletní stavební systém, který kromě obvodového a vnitřního zdiva zahrnuje materiálovou základnu pro strop nebo těžkou termoizolační střechu, plochou i šikmou. Systém je jednoduchý, bezpečný, účinný a velmi trvanlivý. Kromě jednoduché pojistné hydroizolace pod větranou krytinou šikmé střechy neobsahuje žádné kritické funkční fólie, především parotěsy, na jejichž těsnosti a celistvosti, zejména ve spojích nebo napojeních k nosným prvkům, závisí u jiných stavebních systémů celý výsledek, tj. životnost a tepelněizolační účinnost stavby.

Dům je založen na 500 mm pěnového skla, na němž leží termicky aktivovaná ŽB deska. Před betonáží je nutno uložit veškeré rozvody vody, odpadů, elektro, sání a vyústění VZT, vedení kolektoru tepelného čerpadla a trubní vedení otopného systému. Deska je vyztužena dvěma kari sítěmi průměru 8 mm 100 × 100 mm při obou površích.

Novinka Lambda YQ

Pozoruhodnou inovací v rámci celého systému Ytong je nová termoizolační tvárnice Lambda YQ s objemovou hmotností 300 kg/m3, jejíž tepelněizolační účinnost je na úrovni dřívější tvárnice Ytong Theta, λ = 0,077 W/(m.K), při zachování mechanické pevnosti na úrovni dřívější Ytong Lambda, tzn. ve třídě P2, což odpovídá pevnosti min. 2 MPa. Tvárnice Lambda YQ je vhodná k jednovrstvému zdění bez dodatečné tepelné izolace.

Tvárnice Lambda YQ je tak už dnes produktem, který splní tepelně technické požadavky po roce 2020 a zajistí tak trvalou hodnotu nemovitosti. Samozřejmostí zůstává zachování i ostatních výhodných vlastností materiálu Ytong.

Hotová základová deska má leštěný povrch s velmi nízkou odchylkou od roviny. Pokládka podlahové krytiny se provádí po drobných lokálních opravách přímo na tento povrch.

Systémové doplňky Ytong Lambda YQ

  • Zakládací tepelně izolující malta Ytong (Malta speciálně vyvinutá pro zdivo Ytong, která omezuje tepelné mosty, snižuje tepelné ztráty a snadno a rychle se zpracovává).
  • Zimní malta Ytong (Použitelná při teplotě 0 až 10 °C, nízká spotřeba, pevnost 10 MPa, omezená doba zpracovatelnosti).
  • Lehčená omítka Ytong (Zvyšuje tepelněizolační vlastnosti stěn, napomáhá odstraňovat vlhkost ze stavby, snižuje riziko vzniku plísní na povrchu stěn a uvnitř konstrukce, zrychluje finální úpravy stěn, difuzně otevřená, 5× lepší tepelná izolace, min. tloušťka 5 mm).
  • Výztužná tkanina Ytong (Nezbytná součást vnějších omítek a zateplovacích systémů Ytong, která chrání izolace i omítky před mechanickým poškozením. Má perfektní povrch bez trhlin pro dlouhou životnost systému. Povrch je bez prasklin i v kritických místech – rohy oken, spoje dvou materiálů).
  • Sloupová tvárnice (Rychlé a jednoduché pilíře bez bednění, instalační průduchy bez sekání, kompatibilní s tvárnicemi Ytong. Zvýšení únosnosti stěn v ostění, provádění skrytých železobetonových pilířů, instalačních šachet, přenos sil z krovu).
  • Systémový komín Ytong EKO (Podle DN 160 a 180 – kolmý sopouch a DN 200 – šikmý sopouch. Třísložkový komínový systém s keramickou vložkou, tepelnou izolací a pórobetonovým pláštěm. Komín je určen pro výstavbu suchých komínů bez trvalé kondenzace a s přirozeným tahem spalin. Je vhodný pro všechny druhy paliv).
  • Stropy Ytong Ekonom.
  • Střecha – Ytong Komfort (Zabraňuje přehřívání půdního prostoru, konstrukce do sklonu 40°, zvýšená ochrana před hlukem, maximální variabilita dispozice, ideální řešení pro nízkoenergetické a pasivní domy).
  • Ytong schodiště.
Založení zdiva se provádí s vyložením 200 mm za svislou hranu základové desky tak, aby bylo možno později kvalitně tepelně izolovat svislou hranu okraje desky. Aby byl dodržen předpis výrobce o přípustné délce vyložení 125 mm, byl do okraje desky před betonáží vložen ocelový válcovaný profil L 80×80×4 mm.
  • Obvodové nosné zdivo: Ytong Theta 1,8 – 300 v tloušťce 0,500 m bez zateplení.
  • Vnitřní nosné zdivo: Ytong P2 – 500 v tl. 250 mm.
  • Střecha: střešní systém Ytong Komfort tl. 0,20 m, zateplený grafitovou EPS deskou tl. 300 mm., krytina tvrdá, betonová – Tegalit černé barvy.
  • Omítky vnitřní: sádrové tenkovrstvé.
  • Výplně otvorů: hliníko-dřevěné s trojitým zasklením.
  • Spotřeba energie na vytápění: 12 kW/m2/rok.

Stavte s YQ – snadná výstavba

Do stavění se systémem Ytong se může po krátkém zapracování pustit i laik, aniž by absolvoval řemeslný výcvik, systematické stavařské vzdělání nebo kurz. Výstavbu hrubé fáze popisovaného domu svěřil stavitel do rukou dvěma šikovným řemeslníkům. Oba byli pečliví, přesní a pracovití. Rychle porozuměli základním principům výstavby s tímto systémem a pod odborným dohledem zvládli práci na výbornou. Dokládá to i doprovodná obrazová dokumentace.

Štítová stěna má hodnotu U = 0,16 W/m2K, veškeré prvky (nadokenní překlady) jsou voleny tak, aby jejich U hodnota byla min. stejná.

Lambda YQ – rekapitulace

Ytong Lambda YQ tloušťky 375 mm

  • U = 0,22 W/(m2K) < UN = 0,38 W/(m2K) vyhoví normě
  • závěr: vhodná pro nízkoenergetické domy.

Ytong Lambda YQ tloušťky 450 mm

  • U = 0,18 W/(m2K) < UNED = 0,25 W/(m2K) vyhoví normě pro NED
  • závěr: vhodná pro nízkoenergetické domy.

Ytong Lambda YQ tloušťky 500 mm

  • U = 0,16 W/(m2K) < UN= 0,38 W/(m2K) vyhoví normě
  • U = 0,16 W/(m2K) < UPD = 0,24 W/(m2K) vyhoví normě pro NED
  • U = 0,16 W/(m2K) < UPD = 0,17 W/(m2K) vyhoví normě pro PD
  • závěr: vhodná pro pasivní domy.

Těžká střecha akumulující teplo a její význam

V době, kdy se soustřeďuje úsilí na vysokou tepelnou izolaci, vyžaduje mnoho investorů i vysoký pobytový komfort. Ten ostatně bývá uváděn jako doprovodný efekt dobře zateplených domů. Jenže když letní slunce ohřeje střešní krytinu nebo fasádu na 60, 70 °C i více, anebo když je střecha či fasáda vystavena chladné zimní noční obloze s radiační teplotou pod –60 °C, chovají se i pasivní domy jinak, než říká výpočet. Ukazuje to např. článek [1] z prosince 2015 tohoto časopisu.

Pod sluncem rozpálenou střechou a vzhledem k výpočtově vztažné teplotě venkovního vzduchu může vyšplhat součinitel prostupu tepla z hodnoty U = 0,07 W/(m2K) až na U = 0,971 W/(m2K). Protože je denním a nočním radiačním extrémům nejvíce vystavena střecha, je právě podkroví místem, kde bývá pobyt nejméně příjemný a odkud proniká horko či chlad do celého domu.

Montovaný vložkový strop Ytong se provádí bez nadbetonování, Jeho povrch je po betonáži přesný a nevyžaduje další korektury. Věnec je volen s izolací odpovídající tepelným hodnotám ostatního zdiva.

Vysoká teplotní stabilita

Teplo z rozpálené střešní krytiny, které vždy, byť v malé míře, prochází střešní tepelnou izolací, nevstoupí přímo do místnosti, ale nejdříve ho pohltí konstrukce vnitřní těžké střechy: pórobeton, ocelová výztuž a betonová zálivka. Týká se to i pasivního domu v Heršpicích.

Při plošné hmotnosti střechy 229 kg/m2 (bez krytiny), součiniteli U = 0,11 W/(m2K) a sluncem rozpálené střešní krytině 60 °C vstoupí každou hodinu do 1 m2 těžké střechy tepelná energie o velikosti 15 840 kJ. Díky velké tepelné kapacitě střechy Ytong Komfort stoupne za tuto hodinu její teplota nejvýše o 0,08 °C. Toto číslo je v reálu sníženo tím, že těžká střecha ještě ohřívá místnost, čímž se sama ohřívá pomaleji. Za 10 hodin se tato akumulační střecha ohřeje nejvíce o necelých 0,8 °C a v noci může již chladnout, zejména při účinném nočním větrání.

Stabilizace vnitřní teploty, která je u dobře izolovaných těžkých pasivních domů nejvýraznější, vede mnohé odborníky k doporučení, že není vhodné kombinovat těžkou stavbu s lehkou. Jinými slovy, že plnou výhodou těžké stavby – vysokou teplotní stabilitu – získáme až s realizací těžké střechy. Xella CZ, s.r.o. nabízí popisované řešení těžké střechy, které je mimo jiné i velmi bezpečné, protože nevyžaduje již zmíněný kritický fóliový vnitřní parotěsný uzávěr.

Snížené stropní vložky umožňují vložení instalací. V tomto případě jsou to rozvody VZT, elektro a centrálního vysavače.

Těsnost stavby

Obrovskou výhodou systému pórobetonových staveb z materiálů Ytong je jejich vysoká přirozená těsnost, podpořená vnitřními sádrovými omítkami, které jsou navrženy i pro pasivní dům v Heršpicích. Tak jako difúzní toky vodní páry, ani vzduchotěsnost zde nezávisí na fóliích s nejistou trvanlivostí a rizikovými faktory ve spojích a napojeních na nosné prvky. Investor má jistotu kvalitní těsnosti stavby po celou dobu její životnosti.

Montáž vložkové střech Ytong se provádí ručně, zpravidla ji zvládnou dva pracovníci. Nejdelší trámce váží 95 kg. Jednotlivá vložka „unese“ 720 kg a je proto bezproblémově pochůzí.

Sádrové omítky a příjemná vlhkost

V jednom m3 sádrové omítky s ustálenou vlhkostí se vyskytuje cca 200 l téměř volné vody [2], která je jen slabými vodíkovými můstky vázána k mikrostruktuře sádrovce v omítce. Energie potřebná k odpaření molekuly vody ze sádrové omítky je přibližně stejná, jako při jejím odpaření z vodní hladiny. Povrch suché sádrové omítky se proto do jisté míry chová tak, jako povrch vodní hladiny, z níž se v případě suchého vzduchu odpařuje voda a zvlhčuje ho. Nebo naopak, v případě vlhkého vzduchu se může prostorová vlhkost vázat do sádry, aniž by se to projevilo jejím vlhnutím. To je i důvod, proč mohou sádrové omítky relativně dlouho stabilizovat vnitřní prostorovou vlhkost. Ta by měla být 40 až 60 % rel. vlhkosti.

Na závitové tyče, vložené do ŽB zeber stropu s přesnou distancí 1000 mm se „na sucho” kladou desky tepelné izolace. Položí se pojistná hydroizolace, která se později připevňuje předvrtanými kontralatěmi 60 × 60 mm.

Závěr

Ytong je špičkový stavební sytém těžkého zdění včetně stropů a střech, otevírající nové možnosti v pasivní výstavbě, jak ukazuje dům v Heršpicích. Prostorově tuhá stavba s velkou tepelněakumulační účinností nabízí i vynikající tepelný a akustický komfort. Systém Ytong se dobře uplatní i tehdy, kdy pozemek není pro pasivní dům vhodný nebo kdy je cíl jiný. Může to být nízkoenergetický, nulový, ale také bezemisivní dům s vlastní soběstačnou energetikou z obnovitelných zdrojů a bez přípojek inženýrských sítí.

Literatura a zdroje:

[1] Hejhálek, Jiří: Součinitel prostupu tepla. Veličina bez nápadu. Stavebnictví a interiér 12/2015, str. 32, www.stavebnictvi3000.cz

[2] Sádrové materiály a jejich fyzikální vlastnosti, www.stavebnictvi3000.cz

Autor: Ing. Petr Mareček