Autentický rodinný dům na Znojemsku jako bydliště zapáleného vinaře

Vinařství Špalek sídlí v Novém Šaldorfu, uprostřed starodávných Modrých sklepů a v těsné blízkosti vinic Kraví hory. Místo, kde se potkává historie, příroda a vinařství si zvolil za svůj domov i Marek Špalek. Přímo za jeho vinařstvím stojí novostavba domu, která musela být upravena v souladu s lokálními limity památkové zóny i se specifickým požadavkem na zachování staré meruňky.

Historie Nového Šaldorfu u Znojma se píše už od středověku. Jedním z důležitých mezníků byl rok 1945, kdy původní německé obyvatelstvo po šesti stech letech muselo opustit své domovy i slavnou vinici Kuhberg, dnes Kraví horu. Mezi tehdejšími novými osídlenci, především z Valašska, se brzy našlo pár odvážných, kteří se pustili do vinaření. Jedním z nich byl i otec Františka Špalka, zakladatele vinařství, jehož osud zkomplikoval komunistický režim. Teprve po roce 1989 bylo možné uskutečnit sny a plány, jako je pěstování vína v bio režimu či vybudování prvního sklepa s gravitačním provozem na Znojemsku.

Marek Špalek představuje již třetí poválečnou generaci rodu a Šaldorf už je pro něj skutečným domovem. Rozhodl se proto pro výstavbu domu právě zde – na svažitém pozemku s výhledem na vinice, navíc s přáním, aby stavba neohrozila starý strom. Architektonického řešení se chopil Tomáš Havlíček, člen ateliéru Létající inženýři.

Dům jako obytné schody

„Modré sklepy jsou památkovou zónou, proto jsme museli respektovat rozměrové a výškové omezení. Vnější stránka budovy byla rovněž daná – umístění oken, dveří, sedlová střecha. Zbořili jsme starou lisovnu a ponechali jsme zhruba stoletý sklep. Zadání od stavebníka? To bylo náročné ve více ohledech, zejména v tom, jak vměstnat na malý pozemek dvojnásob obytného prostoru. Přes všemožné stavební limity jsme vytěžili maximum a plochu ještě zmenšilo to, že jsme ponechali starou meruňku. Vznikly tak dole tři „kajuty“, ložnice a zbytek je volný prostor na pěti patrech a 80 m². Součástí zadání bylo i to, že zde nebude klasický obývák ani televize a ve všech místnostech včetně koupelny musí být okno. Jsou to v podstatě takové obytné schody,“ říká s nadsázkou architekt.

Obvodové zdivo bez zateplení

Majitel domu si přál, aby byla stavba navržena z materiálu s dobrými tepelněizolačními vlastnostmi a bez zateplení. Architekt proto doporučil systém tvořený pórobetonovými tvárnicemi Lambda YQ. „Ocenili jsme také tvarovatelnost tohoto materiálu – v exteriéru je to atypické ostění oken a také luxfery ve fasádě, které tvoří určitý ornament, což pórobeton umožní velmi snadno a bez odpadů. Stejná situace byla i na několika místech v interiéru,“ uvádí Tomáš Havlíček.

Neorustikální interiér

Součástí celkového konceptu jsou i zakázkové řemeslné práce dveří z masivního dubu a kování. Podle návrhu architekta vznikl i minimalistický a funkčně promyšlený nábytek v kombinaci dubového dřeva a laminovaných desek. Pojem „neorustikální“ zde tak dostává komplexní význam – představuje kombinaci tradičních materiálů, řemeslné práce, volnou citaci venkovského domu a současně moderní bydlení s citem pro funkčnost a design. „Svým způsobem se tu spojují tradice i v širším slova smyslu – jediné, co tu po původním německém obyvatelstvu zůstalo, když se mí předkové přistěhovali, jsou staré hodiny. Jsou jediným historickým solitérem v našem domě a jsem rád, že se zde pro ně našlo důstojné místo,“ dodává Marek Špalek.