Po stopách židovského architekta Jakoba Gartnera, autora pompézních synagog

Vídeňský architekt židovského původu a autor mnoha synagog na Moravě a v Rakousku – tak bychom mohli popsat Jakoba Gartnera. Pro židovské obce navrhoval honosné synagogy v maursko-orientálním stylu. Většina z nich byla zničena za druhé světové války. Ve spolupráci se stavebníkem Moritzem Fischerem také definoval podobu Olomouce konce 19. století. Pojďte se společně s námi vydat po jeho stopách.

Jakob Gartner se narodil 22. června 1861 v přerovské židovské čtvrti. Měl čtyři sourozence. V letech 1879–1883 studoval stavební oddělení německé průmyslové školy v Brně. Potom praktikoval v různých stavebních firmách a v letech 1886–1888 se účastnil studií na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Karla Hasenauera, který zde učil a proslul zejména výstavbou vil a obytných částí ve Vídni. V roce 1888 si Gartner založil samostatnou projekční kancelář ve Vídni, ke které v polovině devadesátých let přibyla pobočka v Olomouci. Zde začal spolupracovat se stavitelem Moritzem Fischerem. Zemřel 15. dubna 1921 ve Vídni, kde je zároveň pohřben. [1]

Téma: Architektura

Monumentální synagogy

Architekt Gartner navrhl velké množství obytných i veřejných staveb zejména na Moravě a ve Vídni. Byl autorem synagog v Holešově, Opavě, Olomouci, Přerově, Orlové, Bohumíně, Prostějově, Kroměříži, ve Vídni i na Slovensku a Maďarsku. Většina z nich však byla během druhé světové války zničena. Svými návrhy vyjadřoval snahu o kulturní asimilaci moderně orientovaného židovského měšťanstva. Při projektování se inspiroval aktuálními tématy. Jeho honosné stavby byly prototypem moderního chrámu, který propojil byzantsko-románský styl s dvouvěžovým průčelím. [2]

Nová tvář Olomouce ve stylu pozdního historismu

Mezi Gartnerovy nejvýznamější spolupráce lze zařadit tu se stavebníkem Moritzem Fischerem. Společně významně ovlivnili podobu Olomouce konce 19. století. Centrem města se stalo náměstí s monumentální novostavbou synagogy v orientálním stylu. Někteří z nejzámožnějších členů stavebního výboru synagogy Gartnera současně oslovili ve věci návrhu svých rodinných rezidencí na tehdejší Parkové (dnešní Vídeňské) ulici. Gartner s Fischerem tak navrhli asi 40 nájemních domů v Olomouci, zejména v Masarykově (5, 7, 9) a Vídeňské ulici (5, 7, 9) a soubor šesti historizujících vil ve Vídeňské ulici 2, 4, 6, 8 a 12. Nejhonosnější z olomouckých vil vyrostly na pozemcích po odstraněných hradbách mezi západním okrajem historického města a parkovým okruhem. Architekt využil hromadného zájmu a areál sousedicích vil koncipoval jednotně. Vytvořil tak jeden z nejvýznamnějších souborů historizující architektury na Moravě. [3]

Nejhonosnější z olomouckých vil

Z významných vil jmenujme například Vilu Eduarda Hamburgera, která byla postavena v letech 1895–1896 na tehdy Parkové, dnes Vídeňské ulici. Gartner projektoval stavbu v různých historizujících stylech napodobujících gotiku, renesanci a rokoko. Využil zde řazení obytných prostor a kulisovitá průčelí členěná kombinacemi balkonů, štítů, vysokých střech a bohatým štukovým dekorem. [4] Interiér vily je členěn do salonů, které v uličním i zahradním průčelí plynule přecházejí do teras. Po druhé světové válce byla vila rozdělena na bytové jednotky, v současnosti je využívána k bydlení a jako sídlo několika firem. Vila je od roku 2014 památkově chráněna.

První česká škola pro ženská povolání v Olomouci

Za zmínku stojí také olomoucké Pöttingeum. Školní budova, postavená v letech 1894–⁠1895 v novogotickém stylu Karlem Starým starším pro původně dívčí vzdělávací instituci Ústav hraběte Pöttinga, byla první školou v Olomouci s českým vyučovacím jazykem. Místo pro výstavbu vybral Gartner velmi dobře. Školu nechal vystavět na velké nárožní poloblokové, dobře viditelné parcele, tehdejší hlavní třídě a nově vytvořeném náměstí (dnes náměstí Národních hrdinů) na místě původní Litovelské brány.

Stavba Pőttingea se uskutečnila ve dvou fázích. První proběhla v letech 1894–⁠1895. Jakob Gartner se na této stavbě snažil zjevně ukáznit svůj architektonický projev a celou budovu situoval do gotické architektonické podoby. Ústav pojal velmi symetricky, hmotu stavby rozdělil třemi rizality. Na stavbě nalezneme například neogoticky zalomená okna, jsou zde použity prvky pozdní tudorovské gotiky. Dispoziční skladba vycházela z funkce stavby, architekt ji rozdělil na trakty studoven a ložnic. Druhá fáze výstavby proběhla v letech 1898–1899. Pőttingeum se tehdy rozšířilo o levé křídlo, stavba se nesla ve stejném stylu a celá její koncepce se tím dovršila. Dominantou nového křídla se stala velká dvorana. Josef Hladík pak stavbu vyzdobil svými sochami. [5] Od roku 2002 je budova chráněna jako kulturní památka.

Téma: sakrální stavby

Zdroje:

[1] Architekt - Gartner Jakob: Prázdné domy [online]. [cit. 2021-9-13]. Dostupné z: https://prazdnedomy.cz/domy/architekti/detail/4645

[2]BARTKOVÁ, Hana. PŘED STO ŠEDESÁTI LETY SE NARODIL ARCHITEKT SYNAGOG JAKOB GARTNER: Hanácký Jeruzalém [online]. [cit. 2021-9-13]. Dostupné z: http://hanackyjeruzalem.cz/clanky/pred-sto-sedesati-lety-se-narodil-architekt-synagog-jakob-gartner/

[3] Vila Eduarda Hamburgera: Slavné vily [online]. [cit. 2021-9-13]. Dostupné z: http://www.slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-eduarda-hamburgera

[4 ]Vila Eduarda Hamburgera: Hrady.cz [online]. [cit. 2021-9-13]. Dostupné z: https://www.hrady.cz/palac-dum-vila-eduarda-hamburgera/texty?tid=45668&pos=1000

[5]HALUSKOVÁ, Tereza. Jakob Gartner, architekt Moravy a Slezska. Olomouc, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, FILOZOFICKÁ FAKULTA, KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.