Zajímavé rekonstrukce českých sakrálních památek poslední doby

V poslední době se „roztrhl pytel“ s rekonstrukcemi církevních památek. Pro zajímavost jsme pro vás vybrali několik z nich. Tento text lze přitom pojmout i jako kulturně-výletní tipy po Česku. Hodit se mohou obzvláště letos, kdy je cestování do zahraničí ze zřejmých důvodů tak komplikované.

Kolébka české státnosti

Obnova národní kulturní památky Mariánského komplexu ve Staré Boleslavi zahrnovala baziliku Nanebevzetí Panny Marie a přilehlých objektů, ochozy za hlavním objektem baziliky, bývalou kapli svatého Benedikta, přilehlou zahradu a bývalý domek kostelníka. V rámci projektu, jehož realizace probíhala v letech 2018-2019, došlo ke kompletní rekonstrukci vnějšího pláště a interiérů objektů.

Architektura režné pálené cihly na příkladu slezských chrámových objektů

Projíždíte-li polnostmi a obcemi Horního Slezska, nemůžete přehlédnout různě velké a z hlediska potřeb využitelné stavby z červených neomítnutých cihel. Jsou z nich postaveny…

Součástí rekonstrukce bylo i zřízení duchovní poradny v bývalém kostelníkově domku. „Každé poutní místo by mělo mít možnost “duševně nebo duchovně zraněným” návštěvníkům poskytnout nejen útěchu, ale i kvalifikovanou radu, popřípadě terapii,“ vysvětluje Libor Bulín, probošt staroboleslavské kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána. „Bohužel koronavirová situace nám zabránila tuto službu řádně rozjet,“ dodává a doufá, že v roce 2021 poradna bude moci již odvádět svou práci.

Holografie v Telči

Ze středních Čech se přesuňme na Vysočinu, kde v roce 2018 proběhla rekonstrukce střechy a krovu věže Sv. Ducha v Telči, která je na seznamu památek UNESCO. Jde o pozdně románskou věž hranolovitého tvaru, tvořenou velkými opracovanými kamennými kvádry. V rámci obnovy našla věž i nové funkční využití: vznikla zde nová multimediální expozice „Telč v proměnách času“, která návštěvníky provází zásadními milníky při vývoji města. Součástí expozice jsou i tři interaktivní tabule a holografická projekce. V posledním, nově otevřeném podlaží, jsou umístěny dva vyhlídkové dalekohledy. Veřejnosti je nově přístupný i hodinový stroj.

Kostel na internetu

V Ústeckém kraji ve městě Kadaň doposud probíhá obnova kostela Čtrnácti sv. Pomocníků, který je součástí františkánského kláštera. Na práce, které mimo jiného zahrnují obnovu střechy, záchranu a zprovoznění varhan, restaurování vitráží a vnitřních maleb a mobiliáře kostela v havarijním stavu získalo litoměřické biskupství příspěvek téměř sedmačtyřiceti milionů z Integrovaného regionálního operačního programu. Během rekonstrukce již došlo k překvapivému objevu nástěnných maleb či odkrytí hrobu vnučky zakladatele kláštera – Magdaleny Fictumové z Kolovrat. Půjde-li vše podle plánů, rekonstrukce by měla být ukončena v červnu letošního roku.

Součástí projektu je kromě zabezpečení objektu instalací systému elektronické požární signalizace také digitalizace památky. Ta má dva rozměry: kompletní zdokumentování kostela a vybavení pro uchování informací o památkových hodnotách a využití výstupů pro prezentaci široké veřejnosti. „Po dokončení všech prací proběhne digitalizace interiéru i exteriéru kostela včetně všech oltářů, ozdobných mříží, varhan, vzorků lavic atd. V interiéru kostela bude umístěno šest informačních kiosků, na kterých budou kompletní informace k dané části kostela ‒ textové, fotografie umožňující zvětšení detailů maleb, na které návštěvník ze země nemůže vidět, 3D skenů oltářů, soch a podobně,“ slibuje Lukáš Tomko z poradenské kanceláře Consilium Bonum. „Velká část bude zpřístupněna také přes internet formou virtuální prohlídky kostela,“ dodává.

Svatojakubské podkroví

Na Jihlavsku patří mezi nejvýznamnější památky regionu kostel Sv. Jakuba Většího, vysvěcený od roku 1257, s dvěma dominantními věžemi v průčelí. Stavba ukrývá mimo jiné vzácnou sochu sv. Kateřiny z doby kolem roku 1400. Součástí kostela je barokní kaple s jednou z nejstarších soch Piety ve střední Evropě.

Po ukončení oprav krovu a pláště střechy byly prostor krovu a větší část kostela zpřístupněny veřejnosti. Ještě před druhou kovidovou vlnou byl otevřený nový průvodcovský okruh a nová expozice zaměřená na historii kostela. „Od června do konce prvního týdne října, kdy došlo k uzavření kostela, dosáhla návštěvnost zhruba tří a půl tisíc hostů. Ohlas návštěvníků byl velmi pozitivní, o čemž svědčí zápisy v návštěvní knize a řada odborných dotazů, na které jsme museli dodatečně odpovídat prostřednictvím e-mailů,“ pochvaluje si Norbert Dostál, vedoucí investičního oddělení Římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba. Jakmile to situace dovolí, plánují prostory podkroví otevřít pro umělecké výstavy a přednášky pro veřejnost.

Duchové křísí kostel na Plzeňsku: děsivý kostel najdete v bývalých Sudetech

Ve dni, kdy si připomínáme památku všech zesnulých, jsme si připravili reportáž z tajemného kostela, kde v dřevěných lavicích tiše sedí desítky bíle oděných postav. Nemluví. Se…

Téma: Stavební památky

Pozn.: Zmíněné sakrální objekty byly zrekonstruovány v rámci Integrovaného regionálního operačního programu za účelem obnovy a rozvoje kulturního dědictví České republiky.