Elektrické podlahové vytápění není pouhým ohřívačem vzduchu

Princip podlahového vytápění byl znám již ve starém Římě. Vykopávky odhalily, že římští stavitelé využívali důmyslného systému kanálů pod podlahou k jejímu vyhřívání teplým vzduchem. Teprve dnešní technologie však umožnily masové rozšíření podlahového vytápění.

Jedním ze způsobů realizace podlahového vytápění je využití elektrických odporových topných kabelů. Jak již název napovídá, jedná se o kabely, jejichž jádro není tvořeno mědí nebo hliníkem, ale je vyrobeno ze speciální slitiny, která se průchodem elektrického proudu zahřívá. Takto vytvořené teplo pak zahřívá topný kabel, od kterého se ohřívá podlaha.

Efektivní vytápění

Elektrické podlahové vytápění je zároveň jedním z nejlevnějších způsobů ohřevu našich příbytků, i když veřejnost, a to bohužel i odborná, je často jiného názoru. Čisté provozní náklady, tedy cena za jednu kWh energie, jsou sice vyšší než je tomu např. u plynu, když však rozpočítáme investiční náklady, náklady na údržbu a v neposlední řadě skutečnost, že i ostatní spotřebiče v domácnosti využívají po 20 hodin denně nízkou sazbu elektrické energie, jsou celkové náklady srovnatelné nebo nižší než u dnes nejrozšířenějšího řešení vytápění s plynovým kotlem a teplovodním systémem s radiátory. Navíc lze poměrně jednoduchým a tedy levným způsobem zajistit nezávislou časovou regulaci pro každou místnost vytápěného objektu a tím dosáhnout dalších významných úspor. Podrobný rozbor této problematiky je nad rámcem tohoto článku, všechny údaje jsou však potvrzeny konkrétními výpočty a měřením.

Nyní již k jednotlivým typům elektrického podlahového vytápění. Z hlediska konstrukce se elektrické podlahové topné systémy dělí na akumulační, poloakumulační a přímotopné.

Akumulační systémy

U akumulačních systémů je topný kabel umístěn v silné vrstvě betonu, která je navržena tak, aby během doby platnosti nízkého tarifu (8 hodin denně) naakumulovala teplo potřebné k vytopení místnosti. Tato konstrukce se používá stále méně, neboť neumožňuje časovou regulaci vytápění a vyžaduje poměrně velký instalovaný příkon. Na rozdíl od klasických »akumulaček«, které mají ventilátor, se nedá regulovat množství tepla, které podlahové vytápění dodává do prostoru. Proto se k regulaci akumulačního vytápění používají termostaty, které řídí množství tepla akumulovaného v podlahové konstrukci v závislosti na venkovní teplotě. Z těchto důvodů je tento způsob vhodný tam, kde je vyžadována vyšší teplota v dopoledních hodinách a kde nevadí večerní snížení teploty. Ani současné tarify tomuto typu vytápění příliš nepřejí. Rozdíl v ceně energie je oproti přímotopné sazbě minimální a vzhledem k nízké regulovatelnosti jsou většinou provozní náklady vyšší než u sazby přímotopné.

Poloakumulační systémy

Poloakumulační systémy jsou velmi vhodným doplňkem v minulosti velmi propagovaných a později stejně intenzivně zatracovaných »přímotopů«. Většina elektrických konvektorů, které jsou na našem trhu, funguje pouze jako ohřívač vzduchu. Teplý vzduch se hromadí u stropu a u podlahy je pak zima. Navíc teplo, které elektrické konvektory produkují, nemá téměř žádnou sálavou složku. A právě sálající teplo je to, co vytváří pocit pohody, na který si většina z nás vzpomíná z babiččiny kuchyně s roztopeným kachlovým sporákem. Podobně je tomu i u maloobjemových teplovodních radiátorů. Podlaha vyhřátá topnými kabely nejen sálá teplo do místnosti, ale zlepšuje také vertikální rozložení teploty vzduchu, takže rozdíl mezi teplotou u nohou a teplotou u hlavy je minimální. Zlepšením rozložení teploty a vysokým podílem sálavé složky lze dosáhnout optimální tepelné pohody při podstatně nižší teplotě vzduchu. Praxe ukazuje, že při využití podlahového vytápění je oproti radiátorům nebo elektrickým konvektorům možné snížit teplotu vzduchu až o 2 až 3 °C při zachování stejného pocitu tepla. Protože snížení prostorové teploty o 1 °C znamená úsporu asi 5 až 7 % energie pro vytápění, je možné díky podlahovému vytápění dosáhnout výrazných úspor energie.

Téma: sálavé vytápění a chlazení

Kombinované systémy

Stále častější jsou proto kombinované systémy, kdy část výkonu potřebná pro vytápění je v podlaze a zbytek je dodáván např. elektrickými konvektory. Protože dnů, ve kterých je venkovní teplota tak nízká, že je pro vytápění nutný celý vypočtený výkon, je velmi málo, kryje topení v podlaze po většinu topného období potřebu tepla a pouze ve dnech s extrémně nízkými teplotami doplňují potřebu tepla elektrické konvektory. Takto navržený systém zároveň eliminuje příliš vysokou teplotu podlahy. Ta je velmi často neoprávněně používána jako argument proti podlahovému vytápění. Některé méně znalé firmy v minulosti často navrhovaly a realizovaly podlahové topné systémy bez respektování základních zásad. Výsledkem jsou objekty, kde je při přijatelné teplotě podlahy nízká teplota vzduchu nebo naopak při přijatelné teplotě vzduchu je podlaha přehřátá. Toto však není problém podlahového vytápění jako takového, ale problém konkrétní instalace, chybného projektu, nebo technického návrhu vytápění. Pro regulaci je možné použití kombinace prostorových termostatů a termostatů s podlahovým čidlem, nebo kombinovaných termostatů, které regulují teplotu v místnosti a omezují maximální nebo naopak minimální teplotu podlahy.

Přímotopné systémy

Přímé podlahové vytápění je nejčastěji využíváno jako komfortní doplněk v místnostech s keramickou dlažbou. Ta je díky svým mechanickým vlastnostem téměř ideální podlahovou krytinou; jedinou její negativní vlastností je to, že je studená. To nás nejvíce trápí v koupelně, kde se po ní nejčastěji pohybujeme bosí. Hlavním úkolem podlahového vytápění není v tomto případě vytápění místnosti - tento systém však zajistí, že i keramická dlažba bude příjemně teplá. Teplo vyzářené podlahou se samozřejmě neztratí, ale působí v místnosti, takže to, co uživatel protopí podlahou, ušetří naopak v hlavním zdroji tepla.

V praxi je možné tento systém realizovat buď pomocí tenkého topného kabelu, nebo tzv. topnou rohoží. Topná rohož je tvořena stejným topným kabelem, který je však fixován na nosné tkanině.

Firma V-systém dodává tenký topný kabel v soupravě, která obsahuje vše potřebné k instalaci tenkovrstvého topného systému přímo pod dlažbu včetně vhodného termostatu. Součástí soupravy je i speciální kovový pásek pro upevnění topného kabelu. Tvar vyhřívané plochy je tvořen až na místě a dá se libovolně přizpůsobit jakýmkoliv požadavkům. To je zvlášť výhodné v malých, tvarově členitých místnostech, jako jsou koupelny. Další výhodou soupravy, prodávané pod názvem »Teplá dlažba« je i to, že je navržena tak, že jediným určujícím kritériem pro výběr je velikost vyhřívané plochy, takže pro účely temperování není nutné provádět výpočty ani technický návrh.

Topné rohože najdou naopak uplatnění ve větších, pravidelných místnostech, kde nejsou jejich pevné rozměry a tvar překážkou, a kde naopak vynikne jejich hlavní přednost, a tou je velmi snadná pokládka. Používají se hlavně na chodbách, v kuchyních i v jiných obytných místnostech. Při použití topných rohoží, které jsou dodávány v určitých rozměrových řadách, v koupelnách nebo jiných tvarově složitých místnostech musí zákazník použít menší rohož a některé plochy vynechat, nebo rohož rozstříhat a složitě přizpůsobovat požadovanému tvaru.

Chytrá regulace podlahového vytábění

Velkou výhodou přímého elektrického podlahového vytápění je jeho snadná regulace. Téměř výhradně se používají přesné elektronické termostaty, a to analogové nebo digitální. Tyto termostaty snímají teplotu podlahy a spínají topné kabely pouze tehdy, když tato teplota klesne pod nastavenou úroveň. Dokonalejší typy navíc zohledňují i prostorovou teplotu, takže pokud je v místnosti dostatečně vysoká teplota, omezí teplotu podlahy tak, aby se místnost zbytečně nepřetápěla. Digitální termostaty jsou navíc vybaveny programovatelnými hodinami, které umožní uživateli nastavit odlišnou teplotu v různých denních časech a navíc jejich inteligentní regulační algoritmus zajistí, že pokud si přeje například v šest hodin ráno přijít do vyhřáté koupelny, a nechce v ní přitom topit celou noc, sepne termostat vytápění s takovým předstihem, aby v šest hodin byla dosažena požadovaná teplota. Přes den pak může být teplota udržována na výrazně nižší úrovni a večer, když je koupelna opět používána, se teplota opět automaticky zvýší. U většiny těchto termostatů je možné programovat časový průběh teploty v týdenním režimu, takže o víkendu lze nastavit jiný teplotní profil než v pracovních dnech. To vede k dalším úsporám energie, při zachování vysokého stupně komfortu.

Pod korek raději ne

Nejčastěji se podlahové vytápění používá ve spojení s keramickou dlažbou. Stejně dobře však slouží i pod ostatními, běžně používanými krytinami, především pod laminátovými podlahami, krytinami z PVC nebo koberci. Dá se říci, že kromě materiálů, které mají malý prostup tepla (silné koberce, korek apod.) lze podlahové vytápění použít pod jakoukoliv podlahovou krytinu. Návrh topného systému a jeho parametrů svěřte raději odborné firmě. Vždyť i v římských lázních propočítávali a navrhovali topné kanály pro vyhřívání podlahy odborníci.

Firma V-systém dodává topné kabely, příslušenství a regulační systémy pro všechny výše uvedené typy vytápění. Navíc nabízí zákazníkům a projekčním firmám bezplatné zhotovení technických návrhů a to nejen pro aplikaci topných kabelů pro podlahové vytápění, ale i v oblastech ochrany potrubí a okapů proti zamrzání, ochrany venkovních ploch před sněhem a náledím, technologických ohřevů, aplikací v zemědělství, stavebnictví a mnoha dalších oblastech.