Použití termoaktivní stěrky AERO-THERM na ostění a parapety oken a venkovních dveří

Na ostění oken a dveří je často k vidění plíseň. Příčin je celá řada, někdy postačí správně větrat či upravit parapetní desku, jindy je nezbytný zásah do stavby samotné. Poměrně snadno lze výskytu plísní zabránit povrchovou úpravou ostění termoaktivní stěrkou AERO-THERM.

Ale ani tato metoda nemusí potlačit všechny příčiny vlhkosti, která je předpokladem výskytu plísní.

Podmínky výskytu plísní

Plísně potřebují ke svému životu vzduch, teplo a vlhko. Ve špatně větraných zákoutích lidských obydlí tedy nacházejí ideální podmínky. Kromě koutů jsou to právě ostění oken a dveří, překlady a parapety či prahy, kde se plísním daří. Navíc, na rozdíl od lidí, plísně nepotřebují světlo, najdeme je tedy i v dutinách, například na rubu sádrokartonových předstěn, pod podhledovými EPS panely a lištami, ve vestavěných spížních a šatních skříních nebo pod kuchyňskou linkou. Spóry plísní přenáší vzduch na dlouhé vzdálenosti a ve značném množství. K trvalému odstranění plísně tedy nestačí chemické ošetření napadených ploch, ale je třeba změnit vlhkostní podmínky a zabránit znovuuchycení plísní.

Předpoklad kondenzace vodní páry

Vodní pára kondenzuje všude tam, kde je aktuální teplota stejná nebo nižší než teplota rosného bodu. Teplota rosného bodu závisí na teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu. K jejímu určení slouží tabulky nebo lze použít výpočet, např.¹). Hodnoty teplot i relativní vlhkosti nejsou konstantní, ale mění se v závislosti na užívání místnosti, způsobu vytápění a větrání, oslunění oken apod. Ke kondenzaci může tedy dojít prakticky kdekoli. Tento fakt vzali v úvahu normotvůrci, nejen v zahraničí, ale již i v ČR. Změna Z1 ČSN 730540 – 2, která platí od 1. května 2012, je první vlaštovkou. Tato Změna je díky zrušení požadavku na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu otvorových výplní velmi diskutovaná.

Příčiny kondenzace vodní páry v/na ostění oken

Základní příčinou je tvarový tepelný most daný změnou tvaru a tloušťky obvodové stěny na rozhraní stěny a okna. Při novostavbě lze tento detail provést velmi kvalitně a riziko kondenzace omezit. U rekonstrukcí stávajících objektů vyžaduje výměna oken zvýšenou pozornost jak při výběru nových oken, tak především při jejich samotném osazování a uzavírání připojovací spáry. Někteří výrobci oken nabízí prvky, které tento detail stavby řeší. Bohužel i pouhé opatření připojovací spáry parotěsnou páskou zevnitř a expanzním těsněním z vnější strany je dosud nadstandardem. Okna jsou po ukotvení zapěněna a spára zednicky zapravena. Vodní pára kondenzuje na povrchu i v připojovací spáře a vzniklá vlhkost zhoršuje tepelně- izolační vlastnosti ostění.

Častou chybou je vynechání vodorovné izolace mezi stěnou a parapetními deskami i spodní částí rámu. Obdobně u vchodových a především balkonových dveří není vždy přerušen tepelný most tvořený konstrukcí podlahy, která plynule přechází mezi interiérem a exteriérem.

Zhoršující faktory

Základním předpokladem je vytápění místností alespoň na návrhovou teplotu, tj. v obytných místnostech 21 °C, a udržování relativní vlhkosti do 60 %. Po výměně oken dochází k výraznému omezení výměny vzduch infiltrací a je třeba se naučit správně větrat. Nedostatečným větráním lze udržovat dlouhodobě relativní vlhkost na úrovni 80 %, což neprospívá stavbě ani uživatelům.

Na míru kondenzace má vliv především proudění vzduchu kolem okna a ostění. Při konvekčním způsobu vytápění by měla být otopná tělesa širší než okenní otvor a parapetní deska by neměla zbytečně přesahovat přes stěnu, aby nebránila proudění ohřátého vzduchu. Další překážkou mohou být různé předměty zdobící parapet a závěsy. Ty omezují nejen proudění vzduchu, ale brání i používání oken pro intenzivní větrání.

Nezřídka zkondenzovaná voda z oken stéká na parapet a smáčí ostění. V závislosti na materiálu ostění a intenzitě proudění vzduchu dochází k vysoušení nebo naopak vlhkost zůstává dlouhodobě.

Základní kroky k omezení kondenzace vlhkosti okolo oken

Prvním krokem je pořízení vlhkoměru s teploměrem, který uživatelům pomůže upravit návyky pokud jde o větrání a vytápění. Vždy je lepší větrat nárazově otevřenými okny než používat mikroventilaci. Okna v koupelnách, kuchyních a ložnicích je dobré opatřit větracími klapkami, které se otvírají a zavírají podle aktuální relativní vlhkosti. Finančně náročnější je nucené větrání, ideálně s rekuperací tepla.

Druhým krokem je případná úprava parapetů, závěsů a vůbec zpřístupnění oken nejen proudění vzduchu, ale i jejich obsluze a údržbě.

Dalším krokem je povrchová úprava ostění a připojovací spáry termoaktivní stěrkou AERO-THERM, která omezí množství zkondenzované vlhkosti a případný kondenzát pomůže odvětrat. Navíc pružně vyplní spáru mezi okenním rámem a ostěním, takže dojde k omezení infiltrace a vlhnutí spáry.

Aplikace AERO-THERMu na ostění

Odstranění plísní a stop po jejich výskytu

Nejprve postřik tekutým antimikrobiálním a protiplísňovým přípravkem ASANEX, po třech hodinách je podklad bez plísní a vybělený.

Příprava spár a prasklin

Postačí proškrábnout špachtlí, oprášit štětcem, navlhčit AT-penetrací a vyplnit AERO-THERMem.

Příprava podkladu

Z povrchu ostění je třeba odstranit nesoudržné vrstvy, navlhčit a oškrabat vápenné či hlinkové nátěry. Popraskané a porézní vrstvy mohou být napadené plísní, pak je třeba znovu použít ASANEX. Termoaktivní stěrka AERO-THERM se nanáší v milimetrové vrstvě, proto je lépe nerovný povrch vyrovnat vhodnou stěrkou s krátkou dobou zrání/polymerování. Na závěr je vhodné vyrovnaný podklad přetřít bílou malířskou barvou se zvýšenou otěruvzdorností a po jeho zaschnutí napenetrovat AT- penetrací.

Příprava AERO-THERMu

Potřebné množství stěrky (1 m² = 1 litr) se odebere z originálního balení do čisté nádoby a mícháním se dosáhne konzistence husté smetany. Podle potřeby se ředí postupným přidáváním čisté vody s přídavkem antibakteriálního a protiplísňového přípravku ANSILVER Profi. Vrstva termoaktivní stěrky AERO-THERM potom obsahuje tzv. aktivní stříbro, které je v případě zvlhnutí stěrky aktivováno a účinně brání uchycení plísní.

Nanášení AERO-THERMu

Pro kontrolu nad nanášeným množstvím se aplikuje nerezovým hladítkem se 4 nebo 6 mm zubem. Poté se utáhne rovnou stranou, v koutech si lze pomoci špachtlí nebo štětcem. Otřepy a stopy po hladítku se odstraňují až druhý den po zpolymerování vrstvy.

Zabroušení natažené vrstvy

Provádí se druhý den po zpolymerování AERO-THERMu brusným plátnem hrubosti 240 na rovné měkké podložce. Zasucha a velmi zlehka.

Údržba povrchu

Kromě občasného otření prachu postačí občas (jednou za rok) přetřít vrstvu AERO-THERMu ve vodě rozmíchaným ANSILVERem Profi. Případné vrypy a jiná poškození lze snadno opravit přímo AERO-THERMem.

Posledním krokem je sledování ploch, kde vlhkost kondenzovala a bujely plísně, zda nedochází k vlhnutí, jak rychle případné zavlhnutí vysychá apod. Trvale vlhký AERO-THERM své vlastnosti ztrácí. Touha zbavit se definitivně výskytu plísní a snadnost aplikace AERO-THERMu mohou vést k podcenění problému. Ne vždy se podaří odhalit všechny příčiny kondenzace, navíc se mohou projevovat jen za určitých podmínek. Zdrojem vlhkosti nemusí být vždy povrchová kondenzace vodní páry, vlhkost může vzlínat z podloží, může zatékat, může být chyba v souvrství střešního pláště a voda se dutinami dostane až k překladu atd. I pro termoaktivní stěrku AERO-THERM platí, že není všelékem na každou chybu stavby, ani nedokáže napravit hrubé chyby v užívání.

Rada na závěr

Řešíte doma nebo na pracovišti problém s vlhkostí a plísněmi? Plánujete výměnu oken? Obraťte se na společnost ŠPANIEL GROUP a požádejte o konzultaci a zhodnocení vašeho problému. Dozvíte se, nakolik termoaktivní stěrka AERO-THERM ve vašem případě pomůže a jaké další kroky vám pomohou zajistit zdravé vnitřní prostředí bez nadměrné vlhkosti a zdraví ohrožujících plísní.