Prevence majetkové kriminality

V současné době neustále roste počet lidí, kteří při krádeži přijdou o majetky. Proto jsme se zkontaktovali s odborníky na prevenci majetkové kriminality JUDr. Pavlem Kocábkem a JUDr. Tomášem Koníčkem a požádali je o sérii článků, ve kterých by se s námi podělili o svoje zkušenosti a tím napomohli v omezení počtu majetkových trestných činů. Tento rozhovor je úvodem do této problematiky a zároveň i seznámením se základními pojmy, jako jsou klasická, technická, fyzická a režimová ochrana budov.

Jaké procento zaujímají majetkové trestné činy v České republice?

V České republice zaujímají majetkové trestné činy, mezi než počítáme vloupání do objektů, do aut, krádeže aut, motocyklů, jízdních kol, kapesní krádeže apod., přibližně 70% celkově zjištěné kriminality.

To je veliké procento. Jak byste nám poradili, abychom se neocitli mezi okradenými?

Hlavně musíte počítat s tím, že vám majetek může být odcizen, a proto zlodějům kvalifikovaně a hlavně preventivně čelit například tím, že budete věnovat větší pozornost zabezpečení svých objektů (byt, rodinný domek, chata, obchod, kancelář, provozovna, apod.), více si chránit i ostatní majetek (auta, motocykly, jízdní kola) a lépe dodržovat pravidla bezpečného chování.

Mohli byste blíže pohovořit o komplexní ochraně jakéhokoliv objektu?

Nuže, začneme tedy teorií. Podle teorie tvoří komplexní ochranu jakéhokoliv objektu kombinace klasické, technické, fyzické a režimové ochrany.

Co si máme představit pod pojmem »klasická« ochrana objektu?

Klasickou ochranu objektu v širším pojetí představují zdi, střechy, podlahy okna a dveře objektů. V užším pojetí se jedná o mechanické zábranné prostředky (MZP) zejména: bezpečnostní uzamykací systémy, mříže, bezpečnostní folie, bezpečnostní tvrzená a vrstvená skla, trezory, bezpečnostní schránky. Jde v podstatě o veškeré MZP, které ztěžují vniknutí do objektu (především cestou dveřních či okenních otvorů), případně manipulaci nepovolané osoby s chráněnými předměty v objektu.

U MZP se mohou občané setkat z tzv. piktogramy – obrázky, na kterých bývá vyznačeno, že uvedený výrobek je např. chráněn proti vrtání, páčení, úderům, prokopnutí, ochráněn proti průstřelu a proti použití kyseliny.

Co zahrnujete do pojmu »technická« ochrana objektu a jaké úkoly tato ochrana plní?

Začneme tedy funkcí. Technická ochrana plní v zabezpečovacím systému objektu především dva základní úkoly – podporuje ochranu klasickou a maximálně zefektivňuje ochranu fyzickou.

Technickou ochranu reprezentují elektronická zařízení a prostředky, s pomocí kterých lze chránit objekt. Jde zejména o elektrické zabezpečovací systémy, pulty centralizované ochrany, kamerové monitorovací systémy, elektrické požární systémy, přístupové systémy, prostředky perimetrické ochrany, prostředky ochrany dat a informací, individuální technické prostředky, přepěťovou ochranu a speciální techniku.

V současné době se hodně hovoří o tzv. ochraně pomocí mechanicko-elektronických prostředků. Můžete k této ochraně říci něco více?

Ochranu objektů pomocí mechanicko–elektronických prostředků můžeme dělit do skupin podle následujících hledisek.

a) Z hlediska prostorového zaměření na ochranu:

Obvodovou – tato ochrana je vymezena obvodem objektu, který většinou tvoří jeho katastrální hranice (plot, zeď). Obvodovou ochranu si lze představit jako první bariéru, která svým způsobem může pachatele odradit od jeho záměru napadnout objekt, či jeho postup zpomalit a včas předat informaci o narušení této ochranyk dalšímu opatření. Prostředky obvodové ochrany (perimetrie) hlídají prostor vymezený hranicí katastrálního území a vlastním objektem.

Plášťovou – rozumí se tím ochrana individuálního stavebního objektu – jeho pláště. Zde se využívají například mechanické kontakty, poplachové folie, mříže, bezpečnostní folie a skla.

Prostorovou – jde o ochranu místností, chodeb, a dalších prostor objektu. Prostředky této ochrany signalizují nebo znesnadňují narušení tohoto chráněného prostoru. Používají se detektory pohybu (pasivní infračervené, ultrazvukové, mikrovlnné a jejich kombinace) nebo mechanické zábrany.

Předmětovou – tato ochrana zabraňuje napadení nebo manipulaci s konkrétním chráněným předmětem. Prostředky předmětové ochrany jsou například trezorové, kapacitní, speciální a tlakové detektory, detektory na obrazy, nášlapné koberce a trezory. Kombinací obvodové, plášťové, prostorové a předmětové ochrany se vytváří tzv. vícestupňová ochrana.

b) Z hlediska způsobu předání poplachového signálu na:

Systémy s lokální signalizací – poplach je proveden spuštěním akustické nebo optické signalizace přímo v chráněném prostoru nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Doporučují se instalovat alespoň dva akustické hlásiče na opačných stranách objektu tak, aby nebyly snadno dosažitelné ze země, oken apod.

Autonomní systémy – výstup poplachové signalizace je sveden ke strážní službě přímo v objektu či v jeho nejbližším okolí. Systémy s dálkovou signalizací – tuto skupinu zastupují automatické telefonní voliče a hlásiče, které jsou-li aktivovány, předávají na zvolená telefonní čísla předem nahrané zprávy pro obsluhu.
Dále jde o pulty centralizované ochrany, které umožňují přenos, příjem a vyhodnocení poplachových signálů z elektrické zabezpečovací nebo požární signalizace napojených objektů a kontrolu a ovládání technického stavu použitých zařízení a přenosových cest.

Děkuji za rozhovor.