Příprava a realizace rekonstrukce objektu Sladovny Písek

Jeden z příkladů rekonstrukce historického objektu pochází z Písku. Zdejší radnice, která zdědila Sladovnu po pivovarnické firmě, původně počítala s rekonstrukcí objektu pro účely okresního archivu. Po zahájení rozsáhlých stavebních prací bylo rozhodnuto řešit problémy okresního archivu využitím jiného objektu, který se v té době uvolnil. V této souvislosti rozhodlo zastupitelstvo města o změně využití části objektu sladovny pro Centrum dětské ilustrace Písek.

V historické části města Písek a v bezprostřední návaznosti na někdejší královský hrad (dnes Prácheňské muzeum) se nachází sladovna pivovaru právovárečného měšťanstva v Písku. Objekt je zapsán v ústředním seznamu kulturních památek pod. č. 2403/3. Jako bývalý historický majetek města se dostal zákonem č. 172/91 Sb. a protokolem o převodu z 1. 11. 1995 zpět do vlastnictví města. Kulturně historická hodnota objektu spočívá v jeho stavebně konstrukčním řešení. Stavba je zasazena do příkrého svahu na pravém břehu řeky Otavy a její dolní podlaží jsou z jedné strany zahloubena do skalního masivu.
Původnímu účelu, tj. výrobě sladu, přestal objekt sloužit roku 1973 a od té doby nebyl systematicky využívá ani dostatečně udržován. To ohrožovalo samotnou existenci této kulturní památky.

Obr. 1: Nejsložitější sanační práce proběhly v prvním a druhém podlaží Sladovny, kde jsou svislé konstrukce (na obrázku vpravo) zahloubeny do svahu. Pro zamezení průsaku vody a vlhkosti do těchto konstrukcí byla použita metoda tlakové injektáže jílocementovou směsí. Betonová podlahová a rozpínací deska je oddělena od základového zdiva nebo skalního podloží nopovou fólií, která spolehlivě odvádí vodu do odvodňovacího systému.

Historie Sladovny

Sladovna má velmi pestrou minulost. Základní kámen byl položen dne 5. července 1862 a rozsáhlá stavba probíhala do roku 1864. V jižním křídle královského hradu u jihozápadní nárožní věže byl v polovině 19. stol. pivovar, který už nepostačoval potřebám, a proto tehdejší právovárečné měšťanstvo rozhodlo o jeho rekonstrukci. Během ní došlo 13. května 1860 ke zřícení věže. Právovárečné měšťanstvo pojalo tuto nehodu jako výzvu, zakoupilo dvě chalupy v sousedství hradu včetně pozemků a tím získalo prostor pro stavbu sladovny.

Obr. 2: Pohled na dřevěné konstrukce 4. podlaží.

V dalších letech docházelo k úpravám v objektu a pořízení nového strojního zařízení. V průběhu II. světové války zde byl sklad zásob pro Wehrmacht, který byl po válce vystřídán ubytovnou pro sovětské vojáky. V roce 1948 byl právovárečný pivovar i sladovna znárodněny a staly se komunálním podnikem města Písek. V roce 1953 sladovnu převzal národní podnik Pošumavské pivovary Protivín a při reorganizaci v roce 1958 pak Jihočeské pivovary n. p. České Budějovice.

Cíl rekonstrukce: sloužit lidem

Když se dostala sladovna opět do majetku města, vypsalo město Písek výběrové řízení na zhotovení návrhu rekonstrukce bývalé sladovny s tím, že další využití objektu bude jako okresní archiv. Z tendru vyšla vítězně společnost Adlatus z Českých Budějovic, se kterou město Písek uzavřelo smlouvu o dílo na předprojektovou a projektovou přípravu rekonstrukce sladovny.
Nejprve byla vypracována studie využití objektu, nebo. nabídnuté řešení okresního archivu využívalo nejvíce 45 - 50 % ploch objektu. Pro město Písek i objekt je velmi důležité, aby se do rekonstruovaného objektu vrátil život a aby jeho využití přinášelo užitek. Bylo tedy rozhodnuto řešit v budově další samostatné funkční celky (vedle okresního archívu také divadelní sál, galerii, část Prácheňského muzea, městský archiv a expozici sladovnictví, která by dokumentovala na dochovaném technologickém zařízení tehdejší technickou úroveň výroby sladu a pivovarnictví).

Obr. 3: Rozsáhlou dřevěnou konstrukci střechy bylo nutno v některých místech opravit výměnou poškozených dřevěných prvků za nové.

Atypická stavba = netradiční řešení

Stavebně konstrukční řešení rekonstrukce a provozně dispoziční řešení nových funkčních celků vycházelo z požadavku památkové péče zachovat veškeré stávající stavební konstrukce po nezbytných výměnách poškozených prvků. Jde hlavně o klenuté konstrukce, svislé nosné konstrukce, ale také o dřevěné konstrukce stropů ve vyšších patrech budovy a rozsáhlou a také původní dřevěnou střešní konstrukci s hambálkovým krovem o mimořádně velkém rozponu.

Obr. 4: Detail na jednu ze sond, pomocí kterých byla do zdiva sousedícího s podložím tlakově injektována jílocementová směs.

Největším problémem bylo najít řešení pro požární bezpečnost objektu. Současné obecné požární normy nelze v tomto případě plně uplatnit. Řada jednání s Hasičským záchranným sborem v Písku vyústila nakonec v závěr, že je nutno navrhnout individuální řešení požární bezpečnosti objektu na základě expertizy. Vypracování expertizní zprávy bylo zadáno Ing. Vladimíru Reichelovi DrSc. z Expertizního střediska požární bezpečnosti staveb v Praze Hostivaři. Ve zprávě byla navržena řada náhradních opatření např. dvě chráněné únikové cesty z každého požárního úseku, zásahové cesty, stabilní hasicí zařízení, opatření pro urychlenou evakuaci osob apod.

Rozsáhlé průzkumné práce byly realizovány cílem určit podrobný stavebně technický stav budovy. Speciálně šlo o měření vlhkosti a salinity zdiva, zejména u dvorní zdi na straně odvrácené od řeky, která je 9,5 m pod úrovní dvora.
V rámci průzkumných prací byla pod dvorem a bočním křídlem sladovny objevena stoka jejíž špatný stav se podílel na pronikání vod do částí objektu pod úrovní dvora.

Obr. 5: Půdorys třetího podlaží - stav před zahájením rekonstrukce. Stropní konstrukci tvoří soustava klenebných pásů a ploché klenby zvané "Česká placka".

Ačkoliv už v lednu 1997 byla hotova potřebná dokumentace pro územní rozhodnutí i stavební povolení, byly následně přípravné práce přerušeny. Stavební povolení bylo vydáno až 29. 5. 2000 s tím, že rekonstrukce sladovny bude realizována souborem několika staveb, jejichž věcný rozsahu bude upřesněn prováděcími projekty.

Změna užití "za pochodu"

Prováděcí projekt na 1. stavbu byl vypracován v květnu r. 2000. Jeho předmětem byly přípravné a zabezpečovací práce směřující k zamezení pronikání spodní a srážkové vodz do objektu s cílem zastavit další devastaci objektu. Další část stavebních úprav zahrnovala sanační práce a úpravy v těch částech objektu, kde již hrozila havárie konstrukcí (dvorní přístavek, zastřešení hvozdu a obvodové zdivo půdního prostoru pod komíny). První stavba byla zahájena v červnu 2000 a ukončena v roce 2001.
V polovině roku 2001, byla v zastupitelstvu města projednávána myšlenka nového využití původně uvažovaného funkčního celku "Okresní archiv" novým funkčním útvarem "Centrum dětské ilustrace v Písku". Autorem nového záměru je Mgr. Kotrbová a kolektiv. Po zpracování ověřovací studie na změnu využití objektu v srpnu 2001 bylo přistoupeno ke zpracování změny dokumentace pro stavební povolení a následně prováděcího projektu 2. stavby rekonstrukce sladovny nazvané "Stavební úpravy nosných konstrukcí".

Obr. 6: Detail klenuté konstrukce po sanaci.

Věcnou náplní 2. stavby byly především zásahy do nosných konstrukcí objektu vyvolané novým využitím objektu a řešením požární bezpečnosti objektu tj. dělení do požárním úseků, zřízení únikových a zásahových cest navržených v expertizní zprávě, statické zajištění objektu a kompletní rekonstrukce zastřešení, střešního pláště a šachty evakuačních výtahů. Druhá stavba byla zahájena na podzim 2001. Práce byly krátce přerušeny povodní v srpnu 2002, kdy došlo k zatopení 1. podlaží objektu do výše cca 4,5 m. Po opadnutí vody zjistila následná prohlídka, že povodeň mimořádného rozsahu nezpůsobila na objektu prakticky žádné statické poruchy ani škody. Práce na 2. stavbě by měly být ukončeny v dubnu 2004.

Obr. 7: Pohled na dřevěné konstrukce 5.

Rada města rozhodla o pokračování rekonstrukce sladovny třetí stavbou, jejíž prováděcí projekt by měl být zpracován během února až dubna 2004.

V dosavadním průběhu přípravy, projektování i vlastního provádění bylo nutno řešit řadu technických i technologických problémů a hledat nestandardní řešení konstrukcí, stavebních úprav i postupů prací.
S ohledem na rozsáhlost a technickou náročnost některých problémů bychom chtěli čtenáře seznámit s navrženými a realizovanými řešeními v některém dalším čísle tohoto časopisu.

Obr. 8: Pohled na rekonstruovanou střechu tzv. hambálkového typu. Z původních dílců byly nejvíce poškozeny pozednice a obecně všechny dřevěné prvky, které jsou ve styku ze zdivem.

Autor článku je ředitelem společnosti Adlatus spol. s r.o., a spoluautorem řešení využití sladovny a řešení její konstrukce. Druhým spoluautorem je Ing. arch. Petr Šíma.