Probarvené strukturální omítky

Mnozí si ještě vzpomenou na dobu, kdy břizolit byl jedinou šlechtěnou vrchní omítkou a barevně řešená fasáda byla výjimkou. Dnešní široká nabídka probarvených omítek a fasádních barev, do které velkou měrou přispívá i značka Cemix, umožňuje vtisknout každému objektu jeho osobitou tvář a charakteristický výraz.

Hitem posledních let se při úpravách fasád rodinných domů, ale i dalších objektů občanské či průmyslové výstavby, staly tzv. strukturální omítky. Tyto omítky se ve většině případů nanášejí jako povrchové vrstvy vnějších kontaktních zateplovacích systémů, ale lze je použít také pro úpravu fasád bez předchozího zateplení či je dokonce aplikovat v interiérech.

Typy strukturálních omítek

O strukturálních omítkách toho bylo již napsáno mnoho, a tak snad jen pro připomenutí. Jedná se o omítky dodávané většinou v tzv. pastovitém stavu v kbelících, kde jsou již přichystány k přímému použití. Omítka po nanesení vytvoří díky kamínkům ve zvolené zrnitosti zatíranou nebo rýhovanou strukturu – proto jsou nazývány strukturální (obr. 1 a 2).

Někdy je možné se setkat také s názvem šlechtěné omítky. To proto, že obsahují další zušlechťující přísady vylepšující vlastnosti omítek, a sice jejich pružnost, paropropustnost, vodo odpudivost, odolnost proti povětrnostním vlivům, odolnost proti biotickému napadení apod.

Vlastnosti omítek jsou však dány zejména pojivem obsaženým v omítce. Podle pojiva rozdělujeme strukturální omítky na akrylátové, silikátové a silikonové. Jako novinka na trhu se objevují také omítky silikonsilikátové (obr. 3).

Omítka Cemix akrylátová je vysoce vodoodpudivá, pružná, se schopností překlenout vlasové trhliny v podkladu. Omítka je omyvatelná a snadno udržovatelná. Její výhodou je vynikající barevná stálost a možnost probarvit ji do téměř neomezené barevné škály. Těchto vlastností je dosaženo díky akrylátovému pojivu.

Variantou akrylátové omítky je Cemix Mozaika určená na exponovaná místa jako jsou např. sokly, schodiště apod. Jedná se o vysoce dekorativní a mechanicky odolnou omítku. Pro ještě lepší aplikační komfort jsou v omítce obsaženy nanodisperze (obr. 4).

Omítka Cemix silikátová se díky pojivu obsahujícímu vodní sklo vyznačuje zejména výbornou paropropustností a samočistící schopností. Je určena zejména pro podklady, které musí volně dýchat.

Nejvíce užitných a funkčních vlastnosti má omítka Cemix silikonová, která kombinuje přednosti předchozích typů omítek. Omítka je paropropustná s nízkou nasákavostí, vysokou odolností proti povětrnostním vlivům a schopností překrýt vlasové trhlinky v podkladu. Je velmi mikroporézní a používá se na všechny běžné minerální podklady.

Novinkou pro rok 2009 je omítka Cemix silikonsilikátová, jejíž velkou předností je poměr kvalita/cena. Kombinuje v sobě vlastnosti silikátové a silikonové omítky. Stejně jako u silikátové omítky, je možné její použití jako povrchové vrstvy sanačních omítkových systémů. Omítka má také vysokou odolnost proti znečištění.

Akrylátová a silikonová omítka jsou dodávány také se zimní úpravou pod názvem COOL. Ne všechny omítky se však hodí na každý podklad a vždy je lepší se o vhodnosti použití poradit s odborníkem. V neposlední řadě je možné kromě zrnitosti, struktury a pojivové báze omítek vybírat také jejich barvu. Omítky jsou nabízeny v nepřeberné škále barev a pro usnadnění výběru je možné provést vizualizaci fasády, tzn. zrealizovat návrh barevného řešení buď na typovém objektu, nebo dokonce na vašem domě na základě doručené digitální fotografie.

Nanášení omítek

Na stavebním trhu se pohybuje řada firem zabývajících se fasádními pracemi. Jak už to ale v takových případech bývá, liší se jejich kvalita. Strukturální omítka vypadá po nanesení zkušenou rukou velmi pěkně a dá objektu slušivý kabát. Naopak na omítce nanesené rukou neumělou jsou ihned viditelné všechny vady a spokojenost s odvedenou prací nebude valná. Dovolujeme si proto připojit několik rad a tipů, jak tyto omítky nanášet.

Za prvé je nutné mít dobře očištěný a připravený podklad. Omítka se nanáší pouze v tloušťce o velikosti zrna a každá nerovnost podkladu by byla na fasádě viditelná. Proto je nutné podklad řádně srovnat nejlépe stěrkovací hmotou a následně napenetrovat speciálním penetračním nátěrem, který sjednotí savost podkladu a ulehčí nanášení a strukturování omítky. Vynechání penetrace je chybou. Omítku promícháme v kbelíku a na stěnu ji nanášíme nerezovým hladítkem (obr. 5).

Nanášení je nutné provést v jednom pracovním kroku na barevně ucelené části stěny, od nároží po nároží, od střechy až po sokl. Napojování omítky je možné provádět pouze systémem „mokrá do mokré”. Napojení do zaschlé omítky bude v ploše viditelné. Nanášení provádíme za teplot od +5 do +25 °C. Nižší i vyšší teploty zásadně ovlivňují zpracovatelnost omítky. Omítku nenanášíme na přímo osluněné a zahřáté plochy, ani ji nenanášíme za silného větru, či před očekávaným deštěm. Ten by mohl z nezatvrdlé omítky vymýt zrna kameniva či dokonce barevné pigmenty.

Strukturování omítek

Po mírném zavadnutí omítky provádíme její strukturování plastovým hladítkem či hladítkem z tvrzeného polystyrenu (obr. 6 a 7). Mezi nanesením a strukturováním nesmí být dlouhá prodleva, aby omítka nezaschla a bylo ji vůbec možné upravit.

Zatíraná a rýhovaná struktura se provádějí odlišným způsobem. Rýhovanou omítku nelze zatočit, stejně tak, jako nelze zatíranou omítku vyrýhovat. Proto pozor na výběr omítky. Důležitý je také jednotný rukopis strukturování, především u rýhované struktury. Sehraná parta fasádníků dokáže fasádu vyrýhovat rýhami stejné velikosti, ale u party bez potřebných zkušeností bude každá rýha vypadat jinak.

To jsou jen základní rady pro zdárné provedení fasády ze strukturálních omítek. I tady platí, že žádný učený z nebe nespadl a není ostudou kontaktovat výrobce a nechat si poradit tak, aby výsledek byl co možná nejdokonalejší (obr. 8)

.