Prodej cihel – cihláři v ČR čelí rostoucím dovozům
Volba nového předsedy představenstva Cihlářského svazu Čech a Moravy (CSČM), jeho úvodní projev směřovaný také k 15. výročí vzniku CSČM, hodnocení posledního vývoje na trhu s cihlářskými výrobky, zpráva o činnosti a hospodaření svazu, vyhlášení a ocenění osobností na rozvoj cihlářství a další příspěvky byly náplní jarní valné hromady Cihlářského svazu Čech a Moravy.
Na zasedání se cihláři již tradičně sešli v působivém prostředí gotické tvrze v Čejkovicích na Hodonínsku, založené na konci 13. století rytířským řádem templářů, později přebudované na rezidenci jezuitů a v nejnovější době na hotel. Přestože se psal 20. březen 2008, čas jarní rovnodennosti, Česká republika se probírala z mrazivé sněhové a dopravní kalamity, jež zasáhla i tento teplý kraj. Masivní, robustní zdi tvrze skýtaly pro jednání příjemné prostředí, nezávislé na rozmarech počasí.
Zároveň symbolizovaly tradiční hodnoty, které nese i cihlový dům – stálost, jistotu, bezpečí, ochranu před silami přírody i násilníky a nedegradující majetek.
Jiří Matějka prezidentem svazu na další období
Prvním bodem programu byla volba nového představenstva a předsedy představenstva Cihlářského svazu Čech a Moravy (dále také Svaz) na další tříleté funkční období. Obě volby proběhly hladce, předsedou Svazu byl opět zvolen Ing. Jiří Matějka, CSc.
Josef Kotek, nově zvolený místopředseda představenstva Svazu a zároveň generální ředitel a předseda představenstva společnosti Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. vyzdvihl dosavadní výsledky Jiřího Matějky v této funkci již od roku 1993 a také skutečnost, že je nezávislý a nereprezentuje žádného výrobce.
Bohatá cihlářská historie
Své úvodní slovo zaměřil nově zvolený prezident Svazu krom jiného k 15. výročí vzniku Svazu v souvislostech bohaté tradice cihlářské výroby na území dnešní republiky. Výstavba z pálených cihel se na území dnešní republiky zabydlela velmi pevně. V minulosti vzniklo množství provozů, které z místních zdrojů a úsilím místních živnostníků a pracovní síly zásobovaly blízké obyvatelstvo žádaným stavebním materiálem. Také výnosy z této aktivity ve velké míře zůstávaly v místě. Dnes je tento princip mnohými lidmi považován za základ udržitelného bytí, nezávislosti a svobody.
Ještě v roce 1948 existovalo na našem území 540 cihelen, transformovaných na národní podniky, které spadaly pod správu Čs. keramických závodů. Převážně se vyráběly cihly, ale také střešní tašky. V roce 1950 se objevil první formát děrované cihly CDM a zároveň byla zrušena výroba pálené krytiny. V období 1958 až 1963 bylo 130 cihelen zavřeno. V roce 1960 došlo ke změně organizační struktury cihelen podle nového krajského uspořádání, celé odvětví zastřešovaly Čs. cihlářské závody. Cihelny se v této době pouštějí i do výroby vápenopískových cihel a betonové krytiny. Znovu se ale rozjíždí výroba pálených střešních tašek.
Po roce 1989 dochází k privatizaci a zrušení oborového členění. V roce 1992 vznikají u nás první velkorozměrové formáty cihel. V roce 1993 zakládají cihlářské firmy Cihlářský svaz Čech a Moravy.
Podle Jiřího Matějky proběhla privatizace a transformace cihlářství u nás celkem dobře. Odvětví funguje, nabízí bohatý sortiment kvalitních výrobků s vysokou užitnou hodnotou, úspěšně konkuruje jiným stavebním materiálům. Také účinkování Svazu po 15 letech ohodnotil jako dobré. „Je to fungující organizace, která plní účel. Instituce, profesní, správní i politické, berou CSČM vážně a respektují ho," řekl.
Cihlářský svaz Čech a Moravy dnes sdružuje 13 řádných členů s 37 závody, 11 přidružených členů, z toho dva ze zahraničí a šest čestných členů.
Cihláře nejvíc trápí dovozy
Až do roku 2004 se trh s cihlami obešel v České republice bez importů, naopak po nástupu výroby formátů podle německé normy DIN šly cihly dobře na odbyt třeba v Německu, které tehdy žilo obnovou nových spolkových zemí. Doma však podle Jiřího Matějky naši cihláři podcenili propagaci porozitovaných cihel s vysokým tepelným odporem a usnadnili tak u nás vstup necihelných stavebních systémů na trh.
I tak se prodej cihlářských výrobků zvyšoval, v letech 2001 až 2003 i přes pokles výstavby bytů. V letech 2004 až 2007, které patří k mimořádně úspěšným, prodali cihláři celé vyrobené množství (cca 2,3 mil. až 2,4 mil. m3) i za ceny vyšší, než měly cihly z okolních zemí, zejména z Německa a Rakouska. Česká republika zažívala stavební rozmach, jaký neměl po roce 1989 obdoby. Jen výstavba nových bytů vzrostla z 21 tis. v roce 2004 na 48 tis. v roce 2007. Vysoká poptávka a spěch investorů však ještě víc otevřely prostor jak pro necihelná staviva, tak cihly z okolních zemí.
Mluví se o nástupu dřevostaveb nebo mnohavrstvé výstavby z betonu a tepelné izolace. Většina cihlářů však považuje pozici všech cihelných staviv za stabilizovanou a dobrou. Větší rozruch mezi nimi zavinily cihly z okolních zemí EU, zejména z Německa, které jsou k dostání levněji než zdejší produkce. „Cihlami pro nás jen vytěžují kapacity, aby provoz nestál, a vydělávají jen na domácích prodejích, které tvoří třeba je několik desítek procent vyrobeného objemu. U nás jen kazí ceny," nechal se mimo oficiální program slyšet jeden z cihlářských předáků. Přitom, aby se náš cihlář stejným způsobem prosadil v Německu nebo Rakousku, je málo schůdné. „Brání tomu jak místní patriotismus (který je u Čechů naopak asi nejnižší v Evropě), ale i přísné požadavky na vlastnosti výrobků použitých v tamních stavbách. „Naše zákony jsou povolnější a zahraniční výrobci mají odvahu deklarovat i vlastnosti opsané z katalogů českých cihlářů," popsal situaci tentýž zdroj.
Co cihláře čeká?
„Rostoucí ceny pozemků a ceny bytů. Zateplovací lobby bude ubírat cihlu a nahrazovat ji tepelnou izolací. Čekejme i další překážky, politické a jiné," prohlásil na závěr svého vystoupení staronový prezident CSČM Jiří Matějka.
Ocenění osobností za rozvoj cihlářství
Josef Kotek, člen představenstva Svazu a zároveň generální ředitel a předseda představenstva společnosti Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. využil slavnostní příležitosti k další, společensky hodnotné akci.
Veřejně poděkoval šestici vybraných osobností českého cihlářství za přínos k rozvoji oboru. Pozoruhodný úspěch, vážnost a síla současného českého cihlářství je výslednicí i jejich dlouholeté odborné a manažerské práce. Ocenění a poděkování získali:
Jan HANETŠLÉGR, který se narodil v roce 1922 a v oboru pracoval od roku 1960 až do roku 1985. V letech 1960 až 1974 byl podnikovým ředitelem Jihočeských cihelen a značně se zasloužil o výstavbu závodů Číčenice, Týn a Lety. Stál u vzniku nové éry cihlářství, nových cihel a nové technologie tunelových pecí. Potom až do roku 1980 pracoval na Generálním ředitelství ČSCZ, vč. pozice generálního ředitele. Do roku 1986 byl náměstkem ministra stavebnictví.
Ing. Rudolf JURÁSEK, narozen 11. července 1931. V oboru pracuje od roku 1958, letos plných 50 let. Začínal v Hodonínské cihelně, kde pracoval jako vedoucí technického rozvoje, hlavní mechanik a výrobně technický náměstek. Od roku 1971 přešel na GŘCZ Brno jako výrobně-technicko-investiční ředitel. Od roku 1979 byl podnikovým ředitelem ve Stavebním strojírenství Brno, od roku 1992 až do r. 2006 ředitelem v nástupnické organizaci STAST spol. s r. o. a PVM STAST spol. s r. o. V současnosti je technickým poradcem v PKI-Teplotechně Brno.
Ing. Dimitrij PUME, DrSc., který v oboru pracuje od roku 1956, letos celkem 52 roky. V roce 1961 obhájil disertační práci „Vzpěrná pevnost zdiva" a získal vědeckou hodnost CSc. v oboru teorie navrhování zděných konstrukcí. Od roku 1965 je stálým expertem ČNI pro obor „zdivo a zděné konstrukce". V letech 1998 až 2006 se autorsky podílel na evropských normách pro „Navrhování zděných konstrukcí". Od roku 2007 je nositel čestného uznání ČSNI za mnoholetou vzornou činnost ve funkci Předsedy celostátní normalizační komise TNK 37 ČNI.
Vojtěch STOKLÁSKA, narozen 21. června 1940. V oboru pracuje od roku 1958, zejména ve výrobě pálené krytiny, letos celkem 50 let. Po ukončení studií na Střední průmyslové škole v Hodoníně začínal jako směnový mistr, později byl vedoucím výroby a od roku 1966 ředitelem v závodu Libčice nad Vltavou. Od roku 1972 byl ve funkci ředitele v závodu Dolní Jirčany a od roku 1979 pracoval jako výrobně-technický náměstek Pražských cihelen, n.p. V roce 1987 nastoupil jako generální ředitel CIDEM Hranice. Od roku 1992 až do současnosti je ředitelem společnosti TONDACH Česká republika.
Jan SUCHAN, narozen 3. ledna 1938. V oboru pracoval od roku 1967 do roku 2005, celkem 38 let. V letech 1967 až 1971 byl vedoucím výstavby závodu Číčenice, po jeho uvedení do provozu zde byl do roku 1975 ředitelem. Potom pracoval až do roku 1979 jako ředitel závodu v Dolním Bukovsku, odkud přešel na pozici výrobního náměstka Jihočeských cihelen, kde setrval do r. 1990. V roce 1992 nastoupil jako obchodní ředitel ve společnosti HELUZ Cihlářský průmysl, v.o.s. Jan Suchan se aktivně podílel na práci CSČM, kde pracoval v letech 1999 až 2001 jako předseda dozorčí rady.
Ing. Karel ZAHRADNÍK, narozen 10. dubna 1943. V oboru pracuje od roku 1966, celkem 41 rok. V roce 1965 vystudoval VUT Brno, obor keramika. V letech 1966 až 1968 pracoval v podniku Pražské cihelny, n.p. Od roku 1969 až do r. 1995 působil v Cihlářském ústavu v Brně ve funkcích technolog – projektant, technolog HIP a technický náměstek. V roce 1996 nastoupil jako technický poradce u společnosti Wienerberger CP, a.s., pro něhož po odchodu do důchodu nadále poskytuje technický servis. Vedle toho zároveň pracuje až do současnosti v Technické komisi CSČM.
