Proměna starého bytu ve stylové bydlení pro mladou rodinu

Průběh této rekonstrukce by se dal přirovnat k některému z televizních pořadů o bydlení, na jehož konci dochází k odhalení díla a jeho předání překvapenému majiteli. Přibližně tak se totiž odehrávala i modernizace jednoho pražského bytu ve vlastnictví mladého páru. Ten přenechal architektonickému studiu volnou ruku. Výsledkem je působivý interiér, jemuž vévodí masivní dubová podlaha v kombinaci s moderní hexagonální dlažbou.

Hlavním důvodem pro kompletní rekonstrukci byla potřeba přizpůsobit byt potřebám rozrůstající se mladé rodiny. Mezi přáními majitelů se objevila také interiérová infrasauna. To vše i mnohem více se autorům návrhu podařilo splnit. „Častým nešvarem při postupné rekonstrukci bytu ve stylu 'místnost po místnosti' je rozdílná forma návrhu i zpracování, která se mění na prahu dveří. Je dobré pamatovat na to, že dveře budou věčně otevřené a průhledy do ostatních prostor se spojí do jednoho vizuálního celku,” vyjadřuje se k začátkům realizace Eva Eisenreichová, jedna z autorů návrhu rekonstrukce.

Byt ve čtvrtém nadzemním podlaží zděného bytového domu disponuje užitnou plochou 90 m² a balkonem. Rekonstruován byl celý interiér, jen nosné konstrukce a okna zůstaly původní. Byt byl funkčně rozdělen na dvě hlavní části: společenskou denní a noční. Zádveří je definováno sníženým podhledem, který zachovává vzdušnost prostoru, ale přitom ho jasně vizuálně odděluje. Plochu za vstupními dveřmi opticky zvětšuje zrcadlo.

Obytná část

Denní prostory zahrnují „potkávací” kuchyni a obývací pokoj, jenž byl v rámci interiéru záměrně umístěn v koncové části bytu, aby poskytoval uživatelům maximum soukromí. Od kuchyně je oddělen prosklenými dvoukřídlými posuvnými dveřmi, které se povedly po řemeslné i estetické stránce. Obě místnosti jsou vizuálně propojeny dřevěným trámem, který je opatřen stmívatelným osvětlením a roletami. Ty lze v případě potřeby stáhnout a ukrýt za nimi minitělocvičnu a rozkládací pohovku, jež může posloužit návštěvám.

Kuchyně byla vybavena dřevěnými šedomodrými skříňkami, které vyrobil truhlář na míru. Pracovní ostrůvek uprostřed zde plní funkci jakéhosi těžiště a rovněž opticky odděluje varnou zónu od pobytové. Optický předěl místnosti zprostředkovává také použitá dlažba v místech, v nichž organicky prorůstá do původní dřevěné podlahy, která po renovaci vypadá jako nová.

Přeměna podkroví historického domu v unikátní třípatrový loft

Téměř tříletá rekonstrukce horních pater památkově chráněného objektu na pražském Novém Městě vedla k vytvoření nevídaného bytového prostoru – loftu. Monolitické betonové…

Soukromé pásmo

Soukromá část, tedy ložnice a dětský pokoj, je umístěna na protilehlé straně bytu a od kuchyně s obývacím pokojem je separována technickým jádrem bytu. V něm našla své místo i vytoužená sauna s přímým napojením na koupelnu. Ta je ozvláštněna netradičními betonovými umyvadly a vybavena nejen prostornou vanou, ale i takzvaným walk-in sprchovým koutem. Toaleta je navržena samostatně, přičemž mezi ní a koupelnu se architektům dokonce podařilo vměstnat prostor pro prádelní skříň, díky níž nedochází k průniku hluku z pračky do obytných místností.

V ložnici na první pohled zaujmou velké úložné prostory, jejichž objem však nezasahuje do plochy pokoje. Bílé skříňové dveře jsou ozvláštněny výraznými liniovými úchytkami. V sousední bílé skříni bez madel je umně zakomponován i plynový kotel, provětrávání probíhá v horní i dolní části dveří. Výsledkem je minimalistický funkční design.

Dlažba a dřevo ruku v ruce

Celý interiér určuje barevná paleta šedé a dřeva. Odráží se i na podlahové krytině z olejovaného přírodního dubu, která je zároveň jedním z designových prvků, pomocí nichž byl byt rozdělen do zón. Jako kontrast k dřevěné podlaze byla pro namáhanější prostory zvolena hexagonální dlažba v odstínech šedi, která je hlavním zdobným prvkem i pojítkem jednotlivých zón. Dle umístění se liší množství tmavých dlaždic, tedy například pod varnou zónou se jich nachází více, zatímco v koupelně jde spíše o světlejší dlažbu a je zde použito více dekorovaných kusů. Přechody mezi dřevěnou a dlážděnou částí podlahy jsou tvořeny spárou vyplněnou tekutým korkem (tmelem z korkové drtě a elastického pojiva, který se používá jako alternativa k PU pěnám). Eisenreichová k tomu dodává: „Nejsložitější bylo vytvořit podlahy v hexagonálním napojení a pak vybrousit stávající podlahu. Celá hexagonální dlažba je totiž spojitá z obýváku přes koupelny až ke vchodu do bytu. Vše zdárně dopadlo 'už' na druhý pokus.”

Celkový výraz je posílen betonovou stěrkou s metalickými odlesky, která se při osvícení umělým světlem mění před očima. Vedle klasického teplovodního topného systému a zdroje tepla v podobě plynového kondenzačního kotle bylo v bytě rovněž instalováno elektrické podlahové vytápění. Jak jsme již naznačili na začátku, spokojenost s realizací, jež trvala půl roku, byla jak na straně architektek ze studia Foreva ve spolupráci s Ing. arch. Ondřejem Žákem, tak na straně investorů. Přesvědčte se sami ve fotogalerii.

Fotogalerie