Špaletová okna se vracejí na scénu. S moderním zasklením nemají konkurenci

Kastlová nebo také špaletová okna se používala převážně v minulých stoletích. Od poloviny 20. století je začala vytlačovat velkoformátová jednoduchá okna opatřená izolačním dvojsklem a později trojsklem. Investoři se však dnes k těmto oknům vracejí pro jejich jedinečné vlastnosti.

V posledních desetiletích se kastlová okna vyrábějí většinou jako repliky historických oken, kdy jejich použití vyžadují památkáři z důvodu zachování původního vzhledu i funkce budovy. Pro někoho možná překvapivě se objevují i v novostavbách. Důvodem je fakt, že, při osazení moderními izolačními skly, odpadá jejich slabina spočívající v nedostatečných tepelně-technických parametrech. Hovoříme-li o nových kastlových oknech, lze u nich správným sklem docílit takových parametrů, které jsou pro jednoduchá okna nesplnitelným snem. Vylepšit pomocí nového izolačního skla se navíc dají i stará kastlová okna. Podmínkou je jen to, aby nebyly jejich dřevěné rámy prohnilé.

Výrazný architektonický prvek

S oknem se někdy pracuje jako se sériovým výrobkem, jenž se co nejlevněji nakoupí a osadí se jím dům nebo celé sídliště. Okno je ale výrazný architektonický prvek, který by měl být kus od kusu pozorně navržen s ohledem na své umístění, užití a správnou funkci. Vedle toho, že přináší do obydlí světlo, vzduch a sluneční energii, pracuje okno i s vlhkostí. Tu by měl projekt důsledně řešit.

V dnešní moderní době plné velkoformátových oken a celých prosklených stěn to zní možná archaicky, ale málokteré okno poskytne takový komfort jako špaletové. Ten oceníte většinou až po letech používání, zvláště máte-li možnost srovnání s běžnými okny, u kterých po čase začnete vnímat jejich diskomfort.

Vynikající ochrana před hlukem

Žádné jednoduché okno na světě neumí poskytnout takový hlukový útlum, jako okno kastlové. I když jej vybavíte superakustickými skly, tak přes rám, nebo spíše přes jeho ostění – tedy okolo rámu – proniká do místnosti zvuk sousedovy sekačky na trávník, slyšíte motorovou pilu, projíždějící automobily atd. Před rámusem zvenčí se navíc není kam schovat. Když vám vadí světlo, zatemníte si okna. Pokud je vám horko, pořídíte si klimatizaci. Jenže kam chcete utéci před hlukem? Na dopravním podniku těžko uspějete s žádostí, aby tramvaje po vaší ulici jezdily až po vašem odchodu do práce, a ne už ve tři hodiny ráno...

Správná volba stínicí techniky – důležitá součást projektu

Stínicí technika je už běžnou součástí staveb. Ne vždy je ale řešena vhodně, výběr stínících prvků bývá podceňován či opomenut často až do chvíle nastěhování. Stínění, jeho druh,…

Vynikající schopnost tlumit hluk je v případě špaletových oken dána nejen dvojicí rámů, ale i tím, že celá konstrukce okna je mnohem hlubší, často přes většinu tloušťky zdi, která zvuk velmi dobře absorbuje. Navíc se jeho montáž nedá tak snadno ošidit, jako u jednoduchých oken. Pro představu, při osazení dvojicí izolačních skel – jak ve vnitřním, tak i ve vnějším křídle –, lze dosáhnout u špaletového okna zvukového útlumu na úrovni 46-47 dB. To je o několik dB více, než u jednoduchých oken, ať už s dvojskly, nebo trojskly.

Poznámka: Z hlediska akustiky je největším problémem takzvaná předsazená montáž do tepelné izolace, nebo do polystyrenové vložky, která eliminuje tepelné mosty a brání přestupu tepla okolo okna. Zde prakticky mizí veškerá hmota, jež může zvuk pohltit, a je dost složité v takových případech zajistit, aby okno nebylo spíše k zlosti, protože tyto lehké materiály dobře přenášejí zvuky.

Pozor na rosení

Při výběru zasklení do „špaleťáků” je však potřeba vědět, co děláte. Dvě totožná dvojskla, která izolují stejně, by mohla celé okno nenávratně poškodit. Důvodem je fakt, že v prostoru mezi vnitřním a vnějším křídlem se nenachází inertní plyn, nýbrž normální vzduch s podílem vodní páry. Pokud budou obě dvojskla totiž izolovat stejně, řekněme standardní dvojskla s U_g = 1,1 W/(m²K), rosný bod se bude často nacházet v prostoru mezi oběma křídly. Vnější skla budou studená, v dutině se bude srážet kondenzát a od něj vzniknou další problémy.

Rosení oken. Proč vzniká a jak mu předcházet

Okno bývá nejslabším tepelněizolačním prvkem domu. Dnes standardní okenní dvojsklo Ug = 1,1 W/(m2K) i ve velmi kvalitním dřevěném či plastovém rámu se za tuhých mrazů může stát…

Vzhledem k výše uvedenému je důležité dostat rosný bod co nejvíce do exteriéru, respektive tam, kde kondenzát nemůže vzniknout – tedy do dutiny vnějšího izolačního skla. V praxi to znamená osadit venkovní křídla mnohem lépe izolujícím sklem (např. dvojsklem s pokovem a fólií uvnitř s U_g = 0,6 W/(m²K)) a naopak u vnitřních křídel použít pouze obyčejné dvojsklo s U_g = 2,8 W/(m²K). Touto kombinací se navíc díky fólii ve vnějším izolačním skle posílí i tak vynikající zvukový útlum.

Pasivní sluneční zisky

Největší energetický efekt mají kastlová okna orientovaná na jih s vnitřním křídlem osazeným pouze jednou tabulí čirého nepokoveného skla. V zimě, kdy je slunce na obloze nízko, lze otevřít vnější křídla a nechat sluneční paprsky procházet dovnitř pouze přes vnitřní křídla a zdarma tak vyhřívat interiér. Do místnosti vniká až devadesát procent sluneční energie, což je splněný sen každého „pasiváře”. Naopak, protože jsou vnitřní křídla stále zavřená a sklo zahřáté nad teplotu vnitřního vzduchu, neuniká žádné teplo ven. Jakmile slunce zajde, vnější perfektně izolující křídla se opět zavřou a máme znovu dokonale izolující okno.

Letní horka v ČR překračují i subtropické teploty. Proč?

Hlavní příčinou letních veder je horké sluneční záření a přirozený skleníkový efekt, realizovaný hlavně vlhkostí atmosféry, která brání sálání od sluncem rozpálené země do vesmíru…

V létě, kdy je slunce na obloze vysoko, se jeho paprsky od vnějšího reflexního skla odrazí. Co pod ostrým úhlem skrz zasklení přece jen projde, je už jen zlomek energie, která však neohřívá interiér, protože je vnitřní sklo dostatečně vzdáleno od vnější hrany fasády a dopadá pouze na rám okna mezi křídly. Mírně pootevřenými vnějšími křídly lze toto případné teplo z prostoru okna snadno vyvětrat.

Závěr

Špaletová okna jsou v porovnání s jednoduchými o něco dražší. Na druhou stranu ale lépe tlumí zvuk zvenčí a v zimních slunných dnech s nimi lze „bezplatně” vytápět interiér. Pokud si je navíc necháme vyrobit s vnějšími křídly, které se otevírají ven, mohou být co se týká rozměrů i docela velká. Zkrátka máme tu důvody, proč nad nimi má smysl uvažovat i v případě novostaveb.o

Související články

• Jak izolují okna, když jim rozumíte
• Okno jako tepelná ochrana i zdroj energie
• Rosení oken zvenku