Stezka v oblacích (vyhlídková věž)

Koncem roku 2015 byla na Dolní Moravě dostavěna výjimečná dřevěná stavba, která nese název Stezka v oblacích. Jak již název napovídá, má tato vyhlídková věž návštěvníkům přinést jedinečnou možnost procházky přímo ve shluku mračen. Nabízí rovněž unikátní výhledy a jak říká architekt Zdeněk Fránek, konstrukce této stavby je svojí složitostí prakticky vrcholem v dřevostavbách.

Když přijíždíte ke Králickému Sněžníku, spatříte již z dálky na úpatí hory Slamník zvláštní objekt. Čím blíže jste, tím více se odhaluje komplexnost této stavby, která zde během půl roku vyrostla. Sky Walk, jak se rovněž Stezce v oblacích (a zároveň věži) říká, se nachází v nadmořské výšce 1 116 m n. m. a měří bezmála 58 metrů.

„Výjimečnost stavby je v rozsahu použití dřeva na stavbě těchto rozměrů. Také v tom, že vytvoří nový druh zážitku, kde si člověk lépe uvědomí svou skutečnou maličkost v lůně přírody. Neznám dřevostavbu s ocelovými prvky podobných rozměrů a účelu. Podobně velké stavby jsou, ale ta naše má abstraktní formu připomínající let nočního motýla, létajícího zdánlivě chaoticky. Nabídne nekonečné množství pohledů, situací a momentů, kdy se nepatrná lidská figura vnořuje do nitra a vynořuje na okraj této přírodní struktury.” Prozrazuje pan architekt Zdeněk Fránek.

Začátky stavby

Samotný nápad či prvopočátek Stezky v oblacích byl poměrně jednoduchý. „Všechno začalo tím, že mi jednoho dne zavolal investor, jenž chtěl postavit vyhlídkovou věž. My jsme tam s kolegy zajeli, celé si to prošli a on nám ukázal některé své představy, které se týkaly zejména toho, co by zde rozhodně nechtěl.” Pokračuje pan architekt a říká, že jedním z hlavních záměrů investora bylo odlišit se od všech vyhlídkových věží, které v České republice již jsou. Být originální.

Foto: BoysPlayNice

„Když navrhuji stavby, snažím se o nich určitou dobu přemýšlet. Pak jdu a stavbu rovnou nakreslím nebo udělám model.” Prozrazuje Zdeněk Fránek a říká, že v tomto případě udělal právě model, jehož zhotovení zabralo přibližně 2 hodiny. Do Stezky v oblacích chtěl vnést i určitou racionalitu. Prvky, od kterých by se realizační firma neměla odchýlit a díky nimž by tato stavba byla unikátní. Jedním z těchto prvků se stalo pravidelné stoupání. „Nechtěl jsem tam žádné hrby či něco podobného,” vysvětluje pan architekt a dodává, že druhým prvkem jsou poloměry, podle kterých se stezka točí a tím vytváří unikátní výhledy.

„Když o stavbách přemýšlím, snažím se je v mysli procházet a představovat si, jak uvnitř budou vypadat. Tahle stavba nebyla výjimkou. Jediný rozdíl byl v tom, že jsem neprocházel vnitřkem, ale po věži. Dovedl jsem si tak představit jednotlivé cesty. Trasu, na níž by návštěvníci mohli v určitém okamžiku zažít dva kontrasty. Velké prázdno a úžasný výhled nebo naopak přehuštěný prostor mezi spoustou prvků dřevěné konstrukce. Co jsem nechtěl, byly určité stezky neustále nad sebou jako u jiných věží.”

Modelace stavby probíhala ve 3D

Velkou zásluhu měl na celé stavbě i pan Miroslav Kukrál, který Stezku v oblacích modeloval ve 3D. Tento model si pak neustále vyměňoval se statiky firmy TAROS NOVA s. r. o. „Celá konstrukce měla neuvěřitelně složité detaily, které neměly s tesařinou prakticky nic společného. Jednalo se spíše o strojařinu.” Říká pan Fránek s uznáním ke všem lidem, kteří se na tomto díle podíleli.

Stezka v oblacích nebo stezka odvahy?

Zajímavý pohled má na celou stavbu i Radek Ondruch a Aleš Gebauer. Zakladatel a ředitel realizační firmy TAROS NOVA, s.r.o. „Když se podíváte už jenom na skicu stavby, je vám jasné, že takhle složitou stavbu bez odvahy nepostavíte. Architekt nám dal základní linku a my jsme doufali, že to podle ní zrealizujeme. Ba co víc, právě ta prvotní neuchopitelnost v podstatě abstraktního díla byla strašně lákavá. Opravdové dobrodružství ale přišlo až s vytvářením projektu a realizací samotnou. Pracovali jsme už na různých výzvách, ale až tady jsme zjistili, jak hodně se ještě musíme učit. Bylo to úplně jiné stavění, s novými zkušenostmi a zcela nepoznanými pocity. Pro nás doslova stezka odvahy, jejíž úspěšným absolvováním jsme se jako firma i jako lidé posunuli o pěkný kus výš.”

Zajímavosti

• Na stavbu se spotřebovalo celkem 380 tun oceli, 300 m³ modřínového lepeného lamelového dřeva a 250 m³ hoblovaných hranolů. Modřín pochází z Rakouských Alp a roste v nadmořské výšce nad 1 000 m. n. m.
• Věž je kotvená pomocí patek a mikropilot, které jsou zapuštěny až 6,5 m do skalního masivu.
• Věž odolá vichřici o síle až 200 km/h.
• V případě dobrých povětrnostních podmínek může být ve věži rovnoměrně rozmístěno až 4 000 lidí.
• Stezka je dlouhá 750 m, chodníky se různě prolínají a končí stavbou s vyhlídkou, která je vysoká 55 m.
• V horní části je lávka zavěšená na ocelových táhlech o celkové délce 600 m.
• Název Stezka v oblacích vznikl proto, že zde bývají nízko mraky. Často se tak stane, že není vidět na vrchol stavby, nebo naopak, když vyjdete nahoru, nevidíte spodek. I proto bylo původním záměrem věnovat stavbu mračnům, jež zde budou vyobrazená. Kromě odlitků oblak tu měly být i meteorologické stanice. Od tohoto návrhu se však i kvůli finančním důvodům odstoupilo.

Fotogalerie