Stínicí technika a budoucnost bydlení

Dnešní výstavba míří až k nulové energetické spotřebě, ale téměř přehlíží sluneční energii. Ukážeme si, že sluneční energie, kterou dům absorbuje, řádově převyšuje jeho celoroční tepelné ztráty. V energetice budovy je proto vedle dobré architektury velmi důležitá stínicí technika. Ta chrání v létě dům před přehříváním a v zimě maximalizuje sluneční energetické zisky, abychom vytápěli minimálně nebo vůbec.

Při stavbě domu by byla škoda nedotáhnout projekt do konce kvůli špatnému či nedomyšlenému výběru stínicí techniky a dalších ochranných prvků,” dočítáme se na internetu. Toto zdánlivě reklamní tvrzení si nyní doložíme tvrdými fakty.

Sluneční energetika domů

Pro energetickou spotřebu domu je klíčová tzv. obálka domu, a speciálně pak jeho střecha, fasáda a okna (včetně vchodových dveří). Čili plochy, které sousedí s atmosférou a míří do Vesmíru, jsouce za dne přímo osluňovány a) horkým přímým slunečním zářením o intenzitě až 1100 W/m2, nebo rozptýleným slunečním zářením pronikajícím zpoza oblačné oblohy. V noci je pak povrch domu sálavě exponován chladným Vesmírem o teplotě -270 °C, který atmosféra a zemské tepelné záření prohřeje na "přízemní" sálavou teplotu od cca -60 °C výše.

Dalším teplosměnným médiem je vzduch (atmosféra), který také ovlivňuje energetickou bilanci domu a se kterým (a pouze s ním) pracují oficiální stavební teplovzdušné výpočty.

Referenční klimatický rok. Jde o hodinová klimatická data pro zvolenou lokalitu podle požadavku normy ČSN EN ISO 15927-4. Stavebnictví z nich využívá hlavně údaje o hodinových teplotách vzduchu, z nichž odvozuje prostupy tepla okny, zdmi a střechou.

Důležitější jsou hodinová data o sluneční aktivitě, která zaujmou svou nápadnou mohutností. Energie přímého a difuzního (rozptýleného) slunečního záření, která celoročně zaplavuje naše domy, nápadně převyšuje to, co stavební tepelná technika nazývá ztrátami tepla prostupem.

Poznámka. Když si sluneční energii správně uvědomíme a začneme s ní pracovat, otevřou se nové možnosti na cestě k energeticky soběstačnému domu, navíc bez zbytečného letního přehřívání. Vyžaduje to ale víc zapojit do hry stínicí techniku a také architekturu, tzn. pracovat s povrchovými barvami, tvarem domu a orientací stěn a oken vůči světovým stranám.

Užitečné sluneční výpočty

1. Celodenní sluneční energie dopadající na sklonitou plochu
2. Intenzita a úhel dopadu slunečního záření, které dopadá na vodorovnou rovinu, střechu nebo fasádu

Pro účely tohoto příspěvku byl zvolen referenční klimatický rok 2016 v lokalitě Hradec Králové-Kluky se zeměpisnými souřadnicemi 50.178185N a 15.8401175E.

Zpracování klimatických dat. Na základě geometrie této úlohy jsme přepočítali intenzity přímého sluneční záření, které dopadá na vodorovnou plochu, na intenzity dopadající na svislou či šikmou plochu s různou orientací ke světovým stranám. Podobně jsme upravili i „směrové” intenzity rozptýleného záření, a to na základě toho, že difúzní záření, přestože je všesměrové, vykazuje nejvyšší intenzity právě ze strany, odkud svítí slunce.

Testované obvodové konstrukce. Předmětem našeho zájmu jsou okna, vodorovná střecha, obvodová stěna a jejich energetické chování. V případě oken jsme vybrali tři zástupce se součiniteli prostupu tepla na úrovni UW1 = 1,2 W/(m2K), UW2 = 0,9 W/(m2K), což představuje doporučení pro pasivní dům, a konečně energeticky luxusní okno s UW3 = 0,6 W/(m2K). Solární faktor všech oken je g = 0,5. To znamená, že polovina energie slunečního zážení, které dopadá na okno, jím projde do interiéru.

Stěnu a vodorovnou střechu jsme pro jednoduchost zvolili na jednotné úrovni U = 0,15 W/(m2K), tzn. na úrovni doporučení pro pasivní dům.

Celoroční energetická bilance

Tabulka níže popisuje roční a měsíční energetické bilance vybraných oken, stěn a vodorovné střechy, zakomponovaných do skutečných podmínek roku 2016 v Hradci Králové, které popisuje výše citovaný klimatický rok. Bilancí zde myslíme rozdíl mezi sluneční energii, kterou dům pohltí, a energií, kterou dům ztrácí prostupem tepla (počítaným z rozdílu teplot vzduchu venku a uvnitř), to vše za uvedený časový úsek.

Okna. Všechna zvolená okna, ať míří kamkoliv, včetně vodorovného střešního okna, mají díky expozici sluncem vysoce kladnou celoroční energetickou bilanci. Nejslabší okno UW1 = 1,2 W/(m2K) vykazuje pro severní orientaci nejnižší celoroční energetický zisk 229 kWh/(m2·rok) po odečtení celoroční ztráty tepla prostupem 114 kWh/(m2·rok). Největší zisk z této trojice dává okno UW3 = 0,6 W/(m2K) při azimutu 185° (5° na západ od jihu) s celoročním ziskem 576 kWh/(m2·rok) po odečtení 57 kWh/(m2·rok) ztráty tepla prostupem. Zdůrazněme, že celoroční sluneční energetické zisky mnohonásobně převyšují tepelné ztráty.

Tabulka: Průměrné roční a měsíční hodnoty přímého oslunění (INSO), globálního záření (GLO), dále měsíční tepelné ztráty prostupem zvoleným oknem a obálkovou konstrukcí (KCE) s různými orientacemi ke světovým stranám a z toho odvozené výsledné energetické měsíční a roční bilance pro okno, stěnu a vodorovnou střechu. Vnitřní teplota byla zvolena 20 °C, v létě 25 °C. Všechny číselné údaje jsou ve kWh/m2 . Autor využil dat z referenčního klimatického roku 2016 v lokalitě Hradec Králové-Kluky.
Bilance
kWh/m2
INSOGLOtep. ztrátyBILANCE: Okno UW = 0,6 W/(m2K)BILANCE Zeď/Střecha U = 0,15 W/(m2 K)
OknoKCESVJZstřechaSVJZstřecha
leden5,712,2–10,2–2,6–5,60,7–1,52,27,44,013,09,915,222,6
únor11,125,2–7,2–1,8–2,710,410,612,620,312,423,523,726,437,5
březen25,659,5–7,1–1,816,925,834,628,241,332,445,157,848,667,4
duben55,4107,5–4,5–1,133,041,771,344,163,952,564,8107,268,396,6
květen84,3154,1–2,5–0,653,258,7103,462,081,878,986,8150,791,5119,8
červen82,9154,6–1,1–0,360,961,6102,864,680,288,289,3148,093,6115,8
červenec67,2137,4–0,9–0,256,257,092,559,072,881,482,4133,185,3105,0
srpen63,6125,6–0,7–0,244,752,387,756,175,264,775,5126,281,0108,2
září39,376,5–2,8–0,78,633,150,937,654,537,150,675,957,081,1
říjen15,734,7–4,8–1,223,717,419,719,930,017,930,433,834,148,4
listopad4,012,0–6,7–1,7–1,04,51,96,09,46,414,310,516,421,3
prosinec2,25,0–8,9–2,2–6,9–3,8–5,3–3,1–1,00,65,12,96,19,0
rok 2016430847–57–14286359569389536476581880624833

Měsíční energetická bilance

Okna. Do energetické bilance oken je započtena dopadající sluneční energie, která oknem projde do budovy (ta je dána slunečním faktorem, např. g = 0,5) nebo je oknem pohlcena. Odražené záření, které jsme zvolili na úrovni 30 % celkové dopadající energie, neuvažujeme. Absorbovaná sluneční energie v létě řádově přerůstá ztráty tepla prostupem i pro ty nejchladnější měsíce. Absorpce vždy a nutně zvýší venkovní povrchovou teplotu okna. Na to se sníží prostup tepla ven, nebo, hlavně v létě, se tok tepla otočí a okno začne vytápět.

Stěny a střecha. Energetická bilance stěn a střechy je stanovena obdobně; zde předpokládáme, že veškeré dopadající sluneční záření je jimi pohlceno, žádné se neodráží, ani neprochází dovnitř. Pohlcené záření se tím stává součástí energetiky budovy. Ohřeje exponovaný povrch a protepluje celou konstrukci; následně se sníží (jako u okna) tok tepla ven nebo se otočí jeho směr a stěna (střecha) vytápí.

Základy letní tepelné ochrany budov

Tabulka říká, že vysoká tepelněizolační schopnost obvodových stěn, střechy a oken nás sice chrání před zimou, ale nikoliv před letním horkem. Horko totiž nepřináší teplý vzduch, ale vydatný sluneční svit s energetickou intenzitou až 1 000 W/m2, k němuž se přidává difúzní záření. Nebýt akumulace, slunce by rozpálilo povrchy až na 91 °C! Intenzivní letní záření nevyřeší jakkoliv mohutná tepelná izolace, ale pouze stínicí technika.

Stínicí technika v létě účinně chladí

Sluneční záření o intenzitě až 1100 W/m2, které dopadá na dům. odcloníme na oknech venkovními stínicími předměty, ideálně s bílým nebo reflexním povrchem, které odrážejí sluneční záření a tudíž se jím neohřívají. Fasádu i střechu je ze stejného důvodu vhodné natřít odrazivým, jiskřivě bílým nátěrem. Dobře účinkují také široké střešní přesahy, jinde venkovní markýzy. Pak i v nejteplejších letních dnech venkovní povrchy domu chladí: např. jižní okno uvedené v tabulce zaznamená místo květnového tepelného zisku 103,4 kWh/m2 ztrátu 2,5 kWh/m2. Základem je stav myšlení, kdy všichni účastníci výstavby chápou stínicí techniku jako nezbytnou součást tepelné ochrany budov.

Architekti, projektanti, stavitelé i uživatelé by měli od výrobců rolet, žaluzií a další stínicí techniky požadovat řešení, kterým účinně předejdou letním horkům v interiéru.

Stínicí technika v zimě

Stínicí technika dobře funguje i v zimě, kdy snižuje tepelné ztráty způsobené sáláním a přispívá tak k zimní tepelné ochraně. V noci, kdy je venkovní roleta, žaluzie ap. stažená, o třídu zlepšuje tepelněizolační schopnost okna. A ve dne, když je vytažená, nechá výše popsaným způsobem vytápět interiér přímým a difúzním slunečním zářením. Provoz stínicí techniky lze přitom plně automatizovat.

Venkovní stínění obsluhuje ještě jeden chladivý tepelný zdroj, který stavební tepelná technika ještě nezaznamenala, totiž sálání chladné noční oblohy. Jde o chladné záření, které v zimě vykazuje teplotu až do –60 °C, v létě cca –20 °C a které nejvíce ochlazuje zejména střechu a následně prostor pod ní. Vhodné stínění nechá v létě tento chladný zdroj pracovat, v zimě ho významně odstíní.

Závěr

Sluneční záření je v ČR vydatným energetickým zdrojem. Bez jeho pochopení, akceptování a bez účinného zapojení stínicí techniky nelze dobře vykládat tepelnou ochranu budov, natož ji provádět ke spokojenosti uživatelů.

Autor: RNDr. Jiří Hejhálek
Foto: Archiv firmy