Strop bez nadbetonávky – plnohodnotná novinka pro jednodušší realizace stropů

Po dlouhé době se na českém trhu objevuje nový druh stropu, a to keramobetonový strop bez celoplošné nadbetonávky. Jedná se o novinku od firmy Wienerberger nesoucí s sebou řadu výhod. Jmenujme například kvalitní tepelnou ochranu budovy, výbornou akustiku či jednoduchý způsob zabudování, který zvládnou i ti z nás, kteří se rozhodnou stavět svépomoci.

Ve skutečnosti se dá říci, že se vlastně tak zcela o novinku nejedná – v zahraničí, zejména v SRN se tyto stropy vyrábějí a realizují již několik desetiletí. Jde tedy o již vyzkoušenou technologii a je překvapením, že se u nás tato varianta keramobetonových stropů objevila až nyní.

Konkrétně jde o rozšíření stropního systému Porotherm s vložkami MIAKO (obr. 1). Používají se stejné stropní trámy a stejná osová vzdálenost nosníků (500 a 625 mm). Nová je pouze stropní vložka MIAKO BN 50 a MIAKO BN 62,5 PTH (obr. 2). Výhoda je jasná – možnost kombinovat oba stropy, tj. využívat systémová řešení komínových výměn, balkónů, kolmých napojení apod. Nová řada se vyrábí pouze v jedné výšce a to 25 cm. U „klasického” stropu Porotherm MIAKO to odpovídá vložce MIAKO 19/50 (62,5) PTH s nadbetonávkou 60 mm.

Některé z předností keramobetonového stropu

Nový typ stropu je vhodný především pro stavby svépomocí a rekonstrukce. Dochází tu totiž ke zmenšení objemu betonové zálivky a vynechání betonářských sítí. To samozřejmě zlehčí transport a i zpracování betonu. Další výhodou je totiž i možnost pohybu rovnou po položených vložkách ještě před zabetonováním (minimální únosnost dle ČSN EN 15037-3 je 3,5 kN od osamělého břemena, při zkouškách byly dosahované skutečné únosnosti 5 až 6 kN). Není tedy nutné pokládat fošny či podlážky pro roznášení zatížení při pohybu osob. A neopomenutelná výhoda je i vynechání celoplošné pokládky sítí, a to nejen z hlediska montáže, ale i ceny. Stavebník jistě ocení i skutečnost, že může bez obav přerušit betonáž po vybetonování žebra nad trámem po celé délce.

Správný způsob zabudování

Stropní trámy se ukládají na nosné zdivo do 10 mm tlustého lože z cementové malty. V případě zdění z cihelných bloků řady Profi či Profi Dryfix lze klást stropní nosníky přímo na těžký asfaltový pás (viz text níže). Délka uložení je na každém konci trámu nejméně 125 mm.

Jako opatření pro vyloučení vzniku vodorovných trhlin v místě napojení desky na stěnu a minimalizaci šíření hluku v budovách ve svislém směru doporučujeme použít těžký asfaltový pás, který se položí na nosné zdivo, a to pouze do míst pod budoucí ztužující věnec či železobetonovou stropní desku.

Trámy je nutno podepřít provizorními podporami (např. vodorovnými dřevěnými hranoly se sloupky) již při ukládání na nosné stěny symetricky tak, aby vzdálenost mezi podporami nebo podporou a nosnou stěnou byla maximálně 1,8 m (obr. 3, 4).

Provizorní podpory musí být zavětrovány, podloženy a podklínovány, osová vzdálenost sloupků ve směru podpor (hranolů) nesmí překročit 1,5 m. Zhotovují-li se stropy ve více podlažích, musí stát sloupky svisle nad sebou. Únosnost podpor (průřezy hranolů a sloupků) musí být stanovena ve statickém výpočtu. U stropů od světlosti 3,75 m se doporučuje při montáži nastavit vzepětí trámů rovné 1/300 rozpětí (obr. 5).

Stropní vložky MIAKO BN (jednotná délka vložek 250 mm pro osové vzdálenosti trámů 625 a 500 mm) se kladou na sucho na osazené a podepřené trámy v řadách rovnoběžných s nosnou stěnou postupně od jednoho konce trámů ke druhému (obr. 6 a 7). Při kladení vložek musíme dbát na polohu ztužujících žeber dle projektu a zde klást doplňkové vložky výšky 80 mm (ztužující žebro je vždy předepsáno s minimální osovou vzdáleností žeber 2,5 m).

Doplňkové stropní vložky výšky 80 mm pro ztužující žebra a komínové výměny (obr. 8) není dovoleno zatížit jinak než zálivkovým betonem při vlastní betonáži. Celkové plošné montážní zatížení stropu osobami a materiálem nesmí překročit 1,5 kN/m² (navíc k zatížení vložkami a rozprostřeným betonem). Při betonáži je nutné zabránit hromadění betonu na jednom místě.

S betonáží lze započít, až když jsou vložky uloženy po celé délce trámů včetně veškeré dle projektu předepsané výztuže ve ztužujících žebrech a věncích. Současně musí být provedeny i navazující konstrukce – tepelné izolace, věncovky apod. Po navlhčení celé konstrukce se mezery nad trámy mezi stropními vložkami, příp. nad plochými vložkami u příčného ztužení či konstrukčních výměn, vyplní předepsaným betonem dle projektové dokumentace, vždy ale betonem minimálně třídy C 20/25 měkké konzistence, čímž se vytvoří nosná betonová žebra. Zároveň se žebry se betonují také ztužující žebra, věnce a navazující železobetonové konstrukce (překlady, průvlaky). Stropní konstrukce se betonuje v pruzích nad trámy. Betonáž pruhu nad jednotlivým trámem nelze přerušit, pracovní přestávku lze provést pouze mezi trámy uprostřed ztužujících žeber. Technologická spára nesmí v žádném případě procházet betonovým žebrem nad nosným trámem.

Po zhotovení stropu je nutno udržovat beton ve vlhkém stavu až do zatvrdnutí, aby se eliminoval vznik smršťovacích trhlin (běžně stačí sedm dní). Podpory nosníků lze odstranit, až když beton stropní konstrukce dosáhne normou stanovené pevnosti, která je mu pro příslušnou třídu betonu předepsána. Při odstraňování podpor se postupuje vždy od horního podlaží ke spodnímu (obr. 9).

Závěr

Z výše popsaného je zřejmé, že na trhu se objevila zajímavá modifikace stropů, které svou jednoduchostí přesvědčí váhající, že „těžký” strop nejen stabilizuje dům z hlediska statiky mnohonásobně oproti dřevěným variantám střech doplněných zavěšenými podhledy, ale i z hlediska tepelné techniky a akustiky (Obr. 9). Tím se podstatně zvýší pohoda v interiéru a to zejména v letních měsících.

Fotogalerie