Světový den Habitat: co můžeme v roce 2003 v bytových otázkách oslavovat?

Organizace spojených národů vyhlásila v roce 1985 poprvé Světový den bydlení, který by se měl slavit (je-li co!) nebo dodržovat (je-li proč!) vždy na začátku října ve všech zemích světa. Je více než legitimní položit si v České republice otázku, co můžeme v bydlení a bytových otázkách oslavovat v roce 2003?

Každý den je co slavit, každý den je něčím významný, každý den by si měl každý člověk zapamatovat, protože ho již nikdy neprožije. Některé dny mají přiřazeny oblasti života, které by se měly toho dne oslavovat více, jak ve státech, tak na kontinentech, tak celosvětově. Je jím Světový den bydlení Habitat. Je nutné, alespoň v tento den, si připomenout, že bydlení je jedna ze základních lidských potřeb. V srdci Evropy zcela určitě, pro každého občana, bez výjimky. Je také minimálně nutné se zamyslet nad tím, v jakém stavu bydlení v ČR je a jaké bydlení lidé vlastně vyžadují a co jim jejich český stát, případně Evropa nabízí.

V roce 2003 by snad bylo v ČR lépe o Světovém dni Habitat raději pomlčet, protože pro rozvoj bydlení zde bylo provedeno několik kroků, které rozvoj bydlení spíše zbrzdí:
• byla snížena státní podpora pro stavební spoření;
• bylo rozhodnuto předehnat výši DPH stavebních prací v Evropě;
• nebylo rozhodnuto o jasných podmínkách pro stanovení nájemného v nájemních bytech;
• bylo navrženo, aby státní podpory pro výstavbu bytů byly přidělovány bytovým družstvům, které nesmějí podnikat;
• nebyly dosud stanoveny podmínky pro vznik obecně prospěšných bytových organizací;
• nebyl dosud změněn socialistický Občanský zákoník, který by jednoznačně určil práva a povinnosti občanů v bydlení;
• nebyl dosud jasně definován vztah občana a jeho trvalého bydliště a tím jeho vazba na byt;
• nebyly dosud jasně definovány ostatní vztahy občanů k bydlení, jako je vazba na likvidaci odpadů, vazba na dodávky a úniky energií pro byty;
• nebyly dosud vyjasněny vztahy v oblasti investic do bydlení, takže byty je možné stavět kýmkoli a v podstatě jakkoli, protože nejsou zákonem stanoveny technologické standardy stavebních prací v bytové výstavbě;
• z 1,2 milionu panelových bytů postavených na našem území uniká vinou špatných technologických podmínek teplo a zvyšuje se tak skleníkový efekt u 98 % těchto bytů.

Světový den Habitat by měl iniciovat v České republice více věcí než zpracování hlášení o stavu bytů v ČR pro OSN či do EU. Především by jej měly vzít na vědomí politické strany, které ve svých volebních a posléze vládních programech povznesou bydlení v ČR na světovou úroveň. Je však otázkou, zda bydlení ve světě je tím ideálem, kterého je třeba dosáhnout i u nás. V každém případě pro Českou republiku je nutné, aby politické reprezentace přestaly lidem lhát o tom, že bydlení u nás je ideální, případně jen jejich program jej změní k lepšímu.
V bytových otázkách nesmějí politické reprezentace soutěžit, ale hledat konsenzus nad programem bydlení, jak tomu bylo v ostatních evropských zemích. Konsenzus je základem dobré bytové politiky. Zatím žádná politická reprezentace po roce 1989 bydlení v ČR nezlepšila tak, aby již nebyla v tomto oboru žádná další práce. Za tu dobu se střídaly světlé okamžiky s takovými nesmysly, že změny se dějí jen velmi pomalu. Střídaly se tvrdohlavé názory jedné či druhé strany na řešení a zatím došlo vždycky pouze k prohloubení problémů.

Vzniklo sice stavební spoření, ale vede pouze ke kumulaci financí a nikoli k zlepšování bytového standardu. Vznikly sice hypotéky na byty, ale s hypotéčními zástavními listy se téměř neobchoduje. Začala sice privatizace bytů, ovšem podle nesmyslného zákona, který je dodnes špatný a působí vlastníkům jen potíže. Nezanikla sice bytová družstva, ale družstevníci jaksi nevzali na vědomí, že již skončil socialismus. Mluví se o trhu s byty, ale tento trh nemá jasná pravidla a černý trh s byty dosahuje v ČR gigantických rozměrů. Mluví se o vstupu do Evropy, ale jiný Evropan než Čech u nás nemá kvůli devizovému zákonu možnost získat legálně byt. Mluví se o lidských právech, ale obhajoba těchto práv v bytových otázkách u soudů trvá nekonečně dlouho.
Světový den HABITAT u nás kořeny nezapustil, což dokazuje i zájem médií v tento den (letos vyšel na 6. října - pozn. red.) a zejména pak nezájem politických stran o možnost v tento den nabídnout řešení pro budoucnost občanů. V České republice působí sice organizace, zabývajících se bydlením, ale tyto organizace působí v terciální sféře, která nemá podporu politiků a to je zásadně špatně.
Jen pro příklad ze sousedního Rakouska, kde se terciální sférou rozumí civilní a občanská společnost, družstevní sektor, neziskové organizace, odbory, kulturní a sportovní svazy, a obecně prospěšné bytové organizace. V Rakousku působí v této terciální sféře 38 000 organizací a společností. Terciální sféra v Rakousku přebírá úkoly, které by byly pro stát moc drahé a neefektivní a které trh neřeší, protože jsou příliš levné a neefektivní, zejména v oblasti sociální pomoci. Za to získává terciální sféra podporu od státu pro zajišťování těchto věcí. V oblasti bydlení se jedná o:
• Pomoc lidem bez přístřeší (34 spolků) – celkem je v Rakousku 12 – 20 tisíc lidí bez přístřeší. V celé EU se tento počet odhaduje na 1,5 – 3 mil. lidí.
• V bytovém poradenství (od výzkumu, přes energetické poradenství, ekologii až po právní poradny) jsou to organizace, které zajišťují spokojenost a snadnou dostupnost těchto služeb lidem.
• Obecná prospěšnost v bydlení (asi 200 soukromých společností, organizovaných ve Svazu. Spravují 650 000 bytů, ve kterých bydlí cca 2 miliony lidí, a ročně staví cca 15 – 20 tis. nových bytů - Rakousko má asi 8 milionů obyvatel).

U nás by bylo možné spočítat významnější organizace působící v terciální sféře v oblasti bytové na prstech a jejich výsledky jsou spíše lobbistické působení pro rozdělování financí ze státního rozpočtu, než rozvoj a ovlivňování koncepcí. Ke Světovému dni bydlení 2003 je možné konstatovat, že v České republice se není čím chlubit a je nutné zmnohonásobit úsilí na všech stranách naší společnosti.

1) Ing. František Nerad: místopředseda ČSRB, člen představenstva SMBD, místopředseda Strany pro otevřenou společnost.