Tepelně izolační pěna Icynene ve vztahu k mikroklimatu nízkoenergetických a pasivních domů

Vzhledem k tomu, že dřevostavby reprezentují především stavby nízkoenergetické a pasivní, je zřejmé, že z hlediska energetických úspor je důležité materiálové řešení a skladba obvodových plášťů budov s ohledem na dosažení maximálního tepelně izolačního standardu, ale především také na maximální neprůvzdušnost obvodových plášťů [3].

Vliv vnitřního prostředí na lidské zdraví

V souvislosti s nevyhovujícím vnitřním prostředím budov se často zmiňují plísně a s nimi související alergické reakce a astma. Výskyt plísní je přímým důsledkem vnitřního klimatu vyznačujícího se dlouhodobě vysokou relativní vlhkostí vzduchu (dlouhodobé hodnoty > 60 %). Neméně závažným, ale podstatně méně uváděným problémem je však také trvale nízká relativní vlhkost vzduchu (dlouhodobé hodnoty << 40 %). Nízká relativní vlhkost vzduchu způsobuje vysychání sliznic především horních cest dýchacích, které jsou pokryty řasinkami, jejichž prvotní funkce je filtrace vdechovaného vzduchu a zabránění prostupu virů a bakterií do organismu (obr. 2).

Největší pokles výskytu mikroorganismů ve vzduchu je v rozmezí 35–55% relativní vlhkosti vzduchu. Z tohoto důvodu je optimální mikroklima charakterizováno relativní vlhkostí vzduchu v rozmezí 40–60 %. Podstatným faktorem z hlediska interního mikroklimatu je také koncentrace CO₂ ve vnitřním prostředí budovy. Oxid uhličitý produkuje člověk dýcháním a řadí se mezi nejběžnější kontaminanty vnitřního prostředí. V interiérech je vždy zastoupen více než venku. Se zvyšováním koncentrace CO₂ stoupá i koncentrace vodní páry v ovzduší a tím i relativní vlhkost vzduchu. Jedinou ochranou je dostatečné větrání [2].

Poruchy obvodových plášťů

V rámci nízkoenergetické a pasivní výstavby je podstatné sledovat nejen vysoký tepelně izolační standard obvodových plášťů budov, ale současně je třeba dosahovat maximální neprůvzdušnost přes obvodové pláště. Průvzdušnost obvodových plášťů způsobuje nárůst tepelných ztrát budov oproti výpočtovým předpokladům ve stadiu zpracování projektu a tvoří 15–50 % celkových tepelných ztrát budov, je tedy podstatným měřítkem z hlediska energetické bilance budov.

Neprůvzdušnost obvodových plášťů dřevostaveb je nejčastěji zajištěna parotěsnou fólií. Funkčnost parotěsné fólie je zaručena pouze tehdy, je-li zcela neporušená. Porušení parotěsné fólie v rozsahu 2 % snižuje její funkčnost téměř na nulu. Porucha parotěsné (resp. vzduchotěsné) vrstvy s sebou přináší (viz obr. 3):

• degradaci tepelně izolačních materiálů
• snížení tepelně izolačních vlastností izolací
• nárůst tepelných ztrát
• vznik plísní v tepelně izolační vrstvě
• průvzdušnost obvodových plášťů – riziko vzniku kondenzátu

Tepelně izolační pěna aplikovaná nástřikem

Řešení požadavku na vysoké kvalitní izolační vlastnosti obvodových plášťů nízkoenergetických a pasivních domů a zároveň na splnění požadavku neprůvzdušných skladeb obalových konstrukcí budov přináší tepelně izolační pěna Icynene. Jedná se o tepelně izolační materiál aplikovaný nástřikem a je určen pro zabudování do konstrukcí (obvodových stěn, stropů, krovů apod.). Tepelně izolační pěna Icynene je především charakterizována vlastnostmi:

• nenasákavá tepelná izolace
• vytváří neprůvzdušnou vrstvu (vzduchotěsná bariéra)
• neumožňuje vznik kondenzátu
• nepodporuje vznik plísní
• prostor skladby konstrukce vyplňuje beze zbytku, bez netěsností
• vykazuje skvělou přilnavost ke všem běžným stavebním materiálům
• zachovává objemovou stálost, nesmršťuje se, neslehne a přitom je schopná přenášet pohyby a dotvarování stavby a jednotlivých konstrukčních prvků

Tepelně izolační pěna Icynene je určena k aplikaci do rámových konstrukcí, a to jak dřevěných, tak ocelových. Je vhodným řešením pro novostavby i rekonstrukce stávajících objektů.

Závěr

Izolační pěna Icynene aplikovaná nástřikem navržená v jednotlivých skladbách obvodových plášťů budov zajišťuje vzduchotěsnou obálku, což je přínosem z hlediska energetické bilance budov, kdy tepelné ztráty exfiltrací přes obalové konstrukce se na celkových tepelných ztrátách budov podílí v rozsahu 15–50 %. Požadavek na neprůvzdušné pláště budov je primárně sledován u nízkoenergetické a pasivní výstavby, kde z hlediska minimalizace tepelných ztrát a správného fungování jednotek nuceného větrání je neprůvzdušnost obvodových plášťů zásadní.

Tepelná izolace v podobě izolační pěny Icynene přináší na evropský trh efektivní řešení tepelně izolační a vzduchotěsné vrstvy a doplňuje tak chybějící element v segmentu tepelně izolačních materiálů. Vlastnosti a chování izolační pěny Icynene se dají popsat jako „zázračné”, v Kanadě a USA je tepelně izolační pěna Icynene již mnoho let úspěšným a běžným izolačním materiálem.

Literatura

[1] JOKL, Miloslav, Prof., Ing., DrSc., Teorie vnitřního prostředí budov, vydání dotisk – Vydavatelství ČVUT, Praha, 1993, 261 stran, 177 obrázků, ISBN 80-01-00481-3
[2] Kolektiv autorů, Vnitřní prostředí budov, první vydání, EXPO DATA spol. s.r.o., Brno, 2001, 126 stran, ISBN 80-7293-023-0
[3] PÁTKOVÁ, Zuzana, Ing., Mikroklima nízkoenergetických domů a systémy TZB, pojednání k disertační práci, VUT v Brně, 2004
[4] LIKO-S, a.s. – podklady firmy