Uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trh, technické požadavky na stavební výrobky při jejich zabudování do staveb v České republice
Od května 2004 je Česká republika členem Evropské unie. Vstupem přestal de iure existovat »český trh«, dovozci výrobků ze zemí EU se změnili na distributory a změnila se pravidla pro umísťování výrobků na území ČR. Na stavební výrobky vyrobené v EU mimo ČR a uvedené v EU na trh nemusí výrobce vydat prohlášení o shodě ve smyslu nařízení vlády č. 163/2002 sb. Je plně na stavebníkovi nebo zhotoviteli, aby si vhodnost daného stavebního výrobku pro konkrétní aplikaci výrobku ve stavbě ověřil sám.
Obecné technické požadavky na stavební výrobky stanoví Směrnice č. 89/106 EHS vydaná již v roce 1989. Směrnice stanoví postupy posuzování shody stavebních výrobků a podmínky označovaní stavebních výrobků značkou CE. Uvedená Směrnice byla zavedena do českého právního řádu nařízením vlády (NV) č. 190/2002 Sb. ze dne 10. dubna 2002, „kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, označované značkou CE“. Nařízení vlády je prováděcím předpisem zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění, „o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů“.
I přes to, že Směrnice č. 89/106 EHS je platná již 15 let, zdaleka ne všechny stavební výrobky mohou být označovány značkou CE. To proto, že Směrnice přímo nestanoví technické požadavky na stavební výrobky, ale stanoví technické požadavky na stavby, které musí stavební výrobky zabezpečit. Technické požadavky jsou konkretizovány evropskými harmonizovanými normami (hEN) nebo evropským technickým schválením (ETA). V současné době je platných a účinných cca 120 evropských harmonizovaných norem a 145 ETA. Je tedy zřejmé, že obdobný počet typů výrobků musí být označován značkou CE s odkazem na příslušnou hEN nebo ETA. Tím je těmto výrobkům zajištěn volný pohyb na jednotném evropském trhu. Mezi tyto výrobky patří např. tepelně izolační výrobky, desky na bázi dřeva pro použití ve stavebnictví, potěrové materiály a podlahové potěry, přísady do betonu, malt a injektážních malt, kamenivo apod.
Stavební výrobky, které nemohou být označovány značkou CE, protože na ně se teprve harmonizované normy zpracovávají, nebo si výrobce na takovéto výrobky dobrovolně a na své náklady nenechal zpracovat evropské technické schválení, spadají obvykle pod „národní režimy“ ověřování vlastností výrobků, posuzování shody apod. a vztahují se na ně i nadále národní technické požadavky uvedené v národních technických předpisech, popř. normách. Mezi takovéto výrobky náleží i okna, dveře, vrata, výrobky pro technická zařízení budov, podhledy, zdicí materiály a další převažující řada stavebních výrobků.
Výčet těchto stavebních výrobků stanoví v ČR příloha č. 2 NV 163/ 2002 Sb. ze dne 6. března 2002, „kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky“. I toto nařízení vlády provádí zákon č. 22/1997 Sb. Je tedy zřejmé, že na stavební výrobky, jako na jediné, se vztahují dvě nařízení vlády.
Vstupem ČR do EU se změnily zásady distribuce stavebních výrobků na území ČR původem ze zemí EU, které z výše uvedených důvodů nemohou být zatím označovány značkou CE ovšem mimo výrobků vyrobených a uváděných na trh v ČR.
Na stavební výrobky vyrobené v ČR, na které se nevztahují hEN nebo ETA, se nadále vztahuje nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kdy český výrobce je povinen provést, popř. nechat si autorizovanou osobou provést posouzení shody a vydat o tomto prohlášení, že stavební výrobek splňuje všechny požadavky technických předpisů. Bezpečnost staveb v rozsahu šesti základních požadavků je v tomto případě zajištěna na stejné úrovni jako před vstupem ČR do EU.
Na stavební výrobky vyrobené v EU mimo území ČR, na které se nevztahují hEN nebo ETA, a proto nemohou být ještě označovány značkou CE, ale které již byly uvedeny alespoň jedou na trh v libovolné členské zemi EU, se ale již nařízení vlády č. 163/2002 Sb. obligatorně nevztahuje. Výrobce by se měl sám ujistit, že distribucí svého výrobku nebude ohrožena bezpečnost majetku (staveb) zdraví a životního prostředí (tzv. oprávněný zájem) na území ČR, ale není povinen provést posouzení shody postupy podle NV 163/2002 Sb. ani není povinen následně vydat prohlášení o shodě nebo vydat jiný jakýkoliv dokument. Vhodnost těchto stavebních výrobků pro výrobcem určené použití na území ČR musí být tedy ověřena ve většině případů až stavebníkem nebo zhotovitelem stavby při zabudování stavebního výrobku do stavby. Pouze v případě, kdy tyto subjekty budou provádět posouzení shody věcně v rozsahu technických požadavků nařízení vlády č. 163/2002 Sb., bude i v tomto případě zajištěna požadovaná bezpečnost stavby v rozsahu stavebního zákona. Je samozřejmé, že i v tomto případě platí jako ve všech ostatních případech odpovědnost výrobce za škody způsobené vadami výrobků, ale je známo, že ve stavebnictví je prokazování této odpovědnosti velmi zdlouhavé, důkazně náročné a proto neoperativní.
Pro posílení důvěry ve vlastní výrobek, že tento neohrozí oprávněný zájem (to je v rozšířené interpretaci tohoto pojmu bezpečnost stavby) a pro významnou úsporu času na straně zhotovitele/stavebníka, může si nechat provést i „zahraniční výrobce“ posouzení shody a následně vydat prohlášení o shodě k požadavkům NV č. 163/ 2002 Sb. Posouzení shody je oprávněna provést i v tomto případě Autorizovaná osoba k činnostem státního zkušebnictví na žádost výrobce/distributora stavebních výrobků postupy stanovenými v NV 163/2002 Sb. v návaznosti na příslušná ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., tedy i v návaznosti na požadavky § 47 Stavebního zákona.
Akreditovaný certifikační orgán pro výrobky může provést v návaznosti na požadavky § 47 Stavebního zákona certifikaci stavebního výrobku v souladu se specifickými požadavky zhotovitele vázané na konkrétní požadavky uvedené v projektové dokumentaci stavby, popř. požadované investorem. Certifikát výrobku je dokladem vydaným podle § 10 zákona č. 22/1997 Sb. dokládající, že stavební výrobek, určený pro dané použití, je v souladu s technickou specifikací uvedenou na certifikátu.
Tedy i po vstupu ČR do EU existují nástroje zajišťující nezávislé posouzení shody stavebních výrobků neoznačených značkou CE s českými technickými předpisy, pouze s tím nemalým rozdílem, že u stavebních výrobků s původem v zemích EU a uvedených v EU na trh, mimo výrobků vyrobených českými výrobci, je posouzení shody výrobcem dobrovolné.
Doplněk:
Základní obecné pojmy (viz zákon č.22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002 Sb.)
Stavební výrobek je každý výrobek určený výrobcem nebo dovozcem pro trvalé zabudování do staveb, pokud jeho vlastnosti mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby, kdy trvalým zabudováním výrobku do stavby je takové zabudování, při kterém se vyjmutím nebo výměnou výrobku trvale mění vlastnosti stavby, přičemž vyjmutí nebo výměna výrobku jsou stavebními nebo montážními činnostmi.
Uvedením výrobku na trh je okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání, nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. (Z pohledu zákona a jeho terminologie tedy neexistuje „český trh“, stejně tak jako polský, německý atd. Správná je např. formulace, že výrobek byl umístěn na (evropském) trhu na území České republiky).
Výrobce je osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, za který odpovídá podle zákona č.22/1997 Sb. a který hodlá uvést na trh pod svým jménem.
Dovozce je ten, kdo uvede na trh výrobek a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek, z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje.
Distributorem je ten, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení výrobku na trh, tedy výrobek uvedený na trh dále distribuuje.
Notifikovanou osobou je právnická osoba, která byla členským státem Evropské unie oznámena orgánům Evropského společenství a všem členským státům Evropské unie jako osoba pověřená členským státem Evropské unie k činnostem při posuzování shody výrobků s technickými požadavky.
