V Bulharsku otevřeli novou linku metra. Projektovali ji Češi

V Sofii byla 26. 8. 2020 otevřena nová linka metra, která odlehčí dopravě v hlavním městě a umožní lidem cestovat rychleji a pohodlněji. Nová trasa doplnila dvě dosavadní linky. Třetí trasu metra zafinancovala ze svých prostředků Evropská unie. O technické návrhy trasy a stanic se postarali češi a na jejich práci poté navázali bulharští inženýři. Do provozu byla zároveň uvedena i nová vozidla, pro které též vzniklo nové depo.

V Sofii a okolí dnes žije přibližně 1,5 milionu obyvatel. Jedná se turisticky rušnou destinaci. Jde o jedno z nejstarších evropských měst, jež každoročně láká davy turistů nejen na své historické památky. Doprava v Sofii je velmi rozvinutá a na vysoké úrovni. Patří do ní nejen metro, ale i tramvaje, autobusy, trolejbusy a taxíky. Místní i turisté stále více upřednostňují právě jízdu metrem, které je rychlé, pohodlné a především cenově dostupné. První úsek zdejšího metra byl uveden do provozu 28. ledna 1998. Výstavba tratě od Obelja po letiště začala už v 80. letech, druhá linka z Obelja až do Vitoša byla uvedena do provozu v roce 2012. Místní metro je značeno modrým písmenem M na bílém poli se šipkou, která směřuje dolů.

Nová linka byla více než potřebná

V posledních několika letech se počet obyvatel Sofie i počet aut ve městě značně zvýšil, a tak bylo zapotřebí vybudovat novou linku zdejšího metra, která zlepší nabídku místní dopravy. Práce na hlavní části třetí linky sofijského metra započaly na přelomu let 2016 a 2017. Nově vystavěná linka propojila důležité dopravní tepny vedoucí do Sofie s hlavním vlakovým nádražím a letištěm. Pro cestující je nyní mnohem snazší kombinovat více dopravních prostředků: metro, autobus, vlak, letadlo. Náklady na projekt se vyšplhaly na 500 milionů eur, z čehož částka 350 milionů pochází z finančních prostředků Evropské Unie. Výstavba dočasně zaměstnala 2 100 pracovníků. Nyní má být vytvořeno až 600 stálých pracovních míst. Nová linka má navíc snížit objem dopravy a škodlivé emise až o 4 200 tun ročně. [1]

Český projekt

Prvních sedm stanic třetí linky slavnostně otevřela 26. srpna primátorka Sofie Jordanka Fandakova. Linka se v současné podobě nachází v samotném centru města. Metro se stavělo podle návrhu, jenž pro investora Metropoliten EAD zpracovala česká společnost Metroprojekt Praha a.s. Jde o největší zahraniční zakázku firmy v celé její historii. Nový úsek sofijského metra měří osm kilometrů. Součástí projektu byla i výstavba nového depa Zemljane. Aktuálně ještě probíhá stavba dalších čtyř stanic. Podle projektu by nakonec měla mít třetí linka po dokončení celkem 21 stanic. Metroprojekt Praha a.s. pracuje mj. také na projektu linky D metra v Praze. Práce na obou projektech začaly v roce 2010. Zatímco v bulharské Sofii se otevírají nové stanice, v Praze se ještě ani nezačalo stavět. [2]

Moderní technologie a preciznost

Novou linku obsluhuje 20 vlaků Inspiro od Siemensu. Vozové skříně jednotek Inspiro byly vyrobeny v rakouském závodě Siemens Mobility ve Vídni, zatímco podvozky se vyrábějí v závodě Siemens Mobility v Grazu. [3] Vozy řídí 70 vysoce kvalifikovaných řidičů, kteří prošli speciálními výcvikovými kurzy v novém depu Zemlyane. Nová trasa má ve srovnání s ostatními několik charakteristických rysů. Nové soupravy mají světlý moderní interiér, atraktivní osvětlení, moderní klimatizaci a sníženou hladinu hluku.  Stanice mají dveře na nástupišti. Nástupiště mají délku 105 metrů. Nová linka navíc využívá napětí 1 500 voltů, což je skoro dvakrát více než u ostatních linek. Napájení souprav se pak uskutečňuje skrz pantograf, nikoliv třetí kolejnici. S novými stanicemi má metro přepravovat přibližně 60 000 cestujících denně. Doba jízdy z centra Krasno Selo do centra bude trvat přibližně 7 minut. [4]

Související články

• Převýšení 235 metrů na sedmi kilometrech a stoupání až 58 ‰. To je česká nejstrmější železniční trať
• Nový most přes Labe na Pardubicku zefektivní silniční dopravu a umožní vyšší zatížení říčního koridoru lodní dopravou
• Organické tvary vládnou světové architektuře dopravních terminálů