Převýšení 235 metrů na sedmi kilometrech a stoupání až 58 ‰. To je česká nejstrmější železniční trať
Na přelomu 19. a 20. století byla za účelem propojení regionů Liberecka a Jablonecka s oblastí hornoslezských uhelných pánví zbudována železniční trať. Stavba probíhala v letech 1899 až 1902 a vyžádala si proražení 4 tunelů, několika skalních zářezů a výstavbu hned několika mostů. I přes pád jednoho pole do údolí Jizery, ke kterému došlo krátce před dokončením (trať řeku v podobě Jizerského viaduktu protíná), došlo v říjnu 1902 k úspěšnému zahájení pravidelného provozu.
Nesouvislý provoz dráhy
Zpočátku sloužila dráha mezi Tanvaldem a Harrachovem pouze pro účely nákladní dopravy (uhlí, textil a další). Frekvence nákladních jízd přitom neustále stoupala, a proto došlo v roce 1923 k elektrifikaci tratě. Leč s koncem druhé světové války byla zastavena doprava přes hranice a provoz na trati byl na dlouhá léta přerušen (poslední vlak zde projel v listopadu 1945). Postupně došlo i k odstranění elektrického vedení (bylo odvezeno do Sovětského svazu). Provoz byl obnoven až v květnu 1963, kdy trať začala sloužit i k dopravě osobní (pod správou Československých státních drah). K dalšímu zastavení vlakové dopravy z Kořenova do Harrachova došlo ještě na krátkou dobu hned dvakrát v roce 1997 a na několik měsíců v roce 2015.
Technická památka
Dráha Tanvald–Harrachov patří k nejkrásnějším českým železničních tratím. Doposud na ní panuje pravidelný provoz i občasné výletní jízdy parními vlaky. Pozoruhodné je zejména převýšení trati, které dosahuje 235 metrů (na pouhých 7 kilometrech) a zahrnuje stoupání až 58 ‰. Obě hodnoty jsou ve své kategorii českými rekordy. Proto byla dráha dovybavena dvoupásovou ozubnicí instalovanou v ose koleje (dvojitá Abtova ozubnice položená ve třech sekcích s celkovou délkou 4744 m). Na druhé straně hranice bylo převýšení vyřešeno jinak – tehdejší Prusko instalovalo soustavu ramp. Ozubnicový provoz na trati byl ukončen až v roce 1988, kdy začaly na dráze jezdit nové adhezní lokomotivy. V současnosti jsou ozubnicové lokomotivy využívány jen příležitostně při nostalgických jízdách.
Jizerský viadukt
Trať Tanvald-Harrachov též prochází Harrachovským tunelem, kterému předchází Jizerský viadukt nacházející se u obce Kořenov (s památkově chráněným vlakovým nádražím). Tento čtyřpolový železniční most, překračující řeku Jizeru a přilehlé Údolí naděje ve výšce 26 metrů a dosahující délky 116 metrů, je národní technickou památkou. Vytváří přirozenou hranici Jizerských hor a Krkonoš (v době stavby tratě po ní běžela i státní hranice). Most tvoří oblouk o poloměru 202 metrů s nulovým vodorovným převýšením. Ocelová konstrukce se spodní parabolou je podepřena zděnými pilíři tvořenými žulovými kvádry. Současným vlastníkem je Správa železniční dopravní cesty.
Kromě výše zmíněného Harrachovského tunelu se v oblasti nachází i tři další. Nejznámější je Polubenský tunel, který se může chlubit délkou 932 metrů. Je tak nejdelším jednokolejným tunelem v našich zemích. Na jeho stavbu bylo použito 20 tun dynamitu a zapotřebí bylo nezřídka současně až 900 pracovníků.
Rekonstrukce 2015
Poslední rekonstrukce, kterou trať Tanvald – Harrachov prodělala, proběhla v roce 2015. Šlo o stavební úpravy Harrachovského tunelu a Jizerského viaduktu, jejichž hlavním účelem bylo zvýšení traťové rychlosti a odstranění nutnosti zavádění pomalé jízdy v dotčeném úseku. Došlo k odvodnění hlubokého oboustranného zářezu v masivu libereckých žul a rekonstrukci Jizerského viaduktu. Byly zesíleny mostní ocelové prvky, uloženy nové mostnice a doplněny ocelové podlahy, rekonstruováno zábradlí a sanována spodní stavba. Ocelová konstrukce byla též opatřena protikorozním nátěrem a mnoho dalšího. Mimo to bylo za použití technologie montáže deštníkové izolace zamezeno průsakům spodních vod v tunelu. Řízenými odstřely skalního masivu byl zregulován přítok vod, které do té doby v zimních měsících zamrzaly a bránily bezpečnému průjezdu vlaků. Byla zřízena bezstyková kolej.
Automatická ventilace a stínění střešních oken
Dálkově ovládaná střešní okna jsou nutným základem pro automatizaci vedoucí k pohodlnému zajištění zdravého vnitřního prostředí. Dnes mají zákazníci společnosti VELUX k dispozici…
Kořenovská výtopna
Turisticky atraktivní je také železniční muzeum v obci Kořenov. Patří do něj i dlouhá léta chátrající budova bývalé výtopny, která byla v roce 2016 velmi umně a v návaznosti na původní plány zrekonstruována dle návrhu Ing. arch. Ivana Lejčara. Nyní slouží objekt k uložení historických kolejových vozidel.
Zdroje:
https://www.cd.cz/cd-v-regionech/liberecky-kraj/cd-liberecky-kraj/-13958/
www.zubacka.cz
https://www.strabagrail.cz/databases/internet/_public/content30.nsf/web30?Openagent&id=8E134F2F3C0A3332C12583B3004AD8AE&men1=5&men2=undefined&sid=510
Krásné mosty České republiky, Václav Mošna, Jan Rendek, vyd. Slovart, Praha, 2012