Jedna z pravidelných nostalgických jízd parní lokomotivy na Jizerské zubačce

Převýšení 235 metrů na sedmi kilometrech a stoupání až 58 ‰. To je česká nejstrmější železniční trať

Na přelomu 19. a 20. století byla za účelem propojení regionů Liberecka a Jablonecka s oblastí hornoslezských uhelných pánví zbudována železniční trať. Stavba probíhala v letech 1899 až 1902 a vyžádala si proražení 4 tunelů, několika skalních zářezů a výstavbu hned několika mostů. I přes pád jednoho pole do údolí Jizery, ke kterému došlo krátce před dokončením (trať řeku v podobě Jizerského viaduktu protíná), došlo v říjnu 1902 k úspěšnému zahájení pravidelného provozu.

Nesouvislý provoz dráhy

Zpočátku sloužila dráha mezi Tanvaldem a Harrachovem pouze pro účely nákladní dopravy (uhlí, textil a další). Frekvence nákladních jízd přitom neustále stoupala, a proto došlo v roce 1923 k elektrifikaci tratě. Leč s koncem druhé světové války byla zastavena doprava přes hranice a provoz na trati byl na dlouhá léta přerušen (poslední vlak zde projel v listopadu 1945). Postupně došlo i k odstranění elektrického vedení (bylo odvezeno do Sovětského svazu). Provoz byl obnoven až v květnu 1963, kdy trať začala sloužit i k dopravě osobní (pod správou Československých státních drah). K dalšímu zastavení vlakové dopravy z Kořenova do Harrachova došlo ještě na krátkou dobu hned dvakrát v roce 1997 a na několik měsíců v roce 2015.

Technická památka

Dráha Tanvald–Harrachov patří k nejkrásnějším českým železničních tratím. Doposud na ní panuje pravidelný provoz i občasné výletní jízdy parními vlaky. Pozoruhodné je zejména převýšení trati, které dosahuje 235 metrů (na pouhých 7 kilometrech) a zahrnuje stoupání až 58 ‰. Obě hodnoty jsou ve své kategorii českými rekordy. Proto byla dráha dovybavena dvoupásovou ozubnicí instalovanou v ose koleje (dvojitá Abtova ozubnice položená ve třech sekcích s celkovou délkou 4744 m). Na druhé straně hranice bylo převýšení vyřešeno jinak – tehdejší Prusko instalovalo soustavu ramp. Ozubnicový provoz na trati byl ukončen až v roce 1988, kdy začaly na dráze jezdit nové adhezní lokomotivy. V současnosti jsou ozubnicové lokomotivy využívány jen příležitostně při nostalgických jízdách.

Dobová fotografie zachycuje jízdu parního vlaku na trati Tanvald-Kořenov.

Jizerský viadukt

Trať Tanvald-Harrachov též prochází Harrachovským tunelem, kterému předchází Jizerský viadukt nacházející se u obce Kořenov (s památkově chráněným vlakovým nádražím). Tento čtyřpolový železniční most, překračující řeku Jizeru a přilehlé Údolí naděje ve výšce 26 metrů a dosahující délky 116 metrů, je národní technickou památkou. Vytváří přirozenou hranici Jizerských hor a Krkonoš (v době stavby tratě po ní běžela i státní hranice). Most tvoří oblouk o poloměru 202 metrů s nulovým vodorovným převýšením. Ocelová konstrukce se spodní parabolou je podepřena zděnými pilíři tvořenými žulovými kvádry. Současným vlastníkem je Správa železniční dopravní cesty.

Kromě výše zmíněného Harrachovského tunelu se v oblasti nachází i tři další. Nejznámější je Polubenský tunel, který se může chlubit délkou 932 metrů. Je tak nejdelším jednokolejným tunelem v našich zemích. Na jeho stavbu bylo použito 20 tun dynamitu a zapotřebí bylo nezřídka současně až 900 pracovníků.

Abtova ozubnice, která byla a dodnes občas je na Jizerské trati používána, rozkládá síly ozubeného kola hnacího vozidla železnice tak, aby vždy jeden zub zabíral do ozubeného pásu na kolejích.

Rekonstrukce 2015

Poslední rekonstrukce, kterou trať Tanvald – Harrachov prodělala, proběhla v roce 2015. Šlo o stavební úpravy Harrachovského tunelu a Jizerského viaduktu, jejichž hlavním účelem bylo zvýšení traťové rychlosti a odstranění nutnosti zavádění pomalé jízdy v dotčeném úseku. Došlo k odvodnění hlubokého oboustranného zářezu v masivu libereckých žul a rekonstrukci Jizerského viaduktu. Byly zesíleny mostní ocelové prvky, uloženy nové mostnice a doplněny ocelové podlahy, rekonstruováno zábradlí a sanována spodní stavba. Ocelová konstrukce byla též opatřena protikorozním nátěrem a mnoho dalšího. Mimo to bylo za použití technologie montáže deštníkové izolace zamezeno průsakům spodních vod v tunelu. Řízenými odstřely skalního masivu byl zregulován přítok vod, které do té doby v zimních měsících zamrzaly a bránily bezpečnému průjezdu vlaků. Byla zřízena bezstyková kolej.

Kořenovská výtopna

Turisticky atraktivní je také železniční muzeum v obci Kořenov. Patří do něj i dlouhá léta chátrající budova bývalé výtopny, která byla v roce 2016 velmi umně a v návaznosti na původní plány zrekonstruována dle návrhu Ing. arch. Ivana Lejčara. Nyní slouží objekt k uložení historických kolejových vozidel.

Zdroje:

https://www.cd.cz/cd-v-regionech/liberecky-kraj/cd-liberecky-kraj/-13958/
www.zubacka.cz
https://www.strabagrail.cz/databases/internet/_public/content30.nsf/web30?Openagent&id=8E134F2F3C0A3332C12583B3004AD8AE&men1=5&men2=undefined&sid=510
Krásné mosty České republiky, Václav Mošna, Jan Rendek, vyd. Slovart, Praha, 2012

Související články

Fotogalerie

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: Shutterstock, Youtube