Venkovní žaluzie Setta 65. Světlo, teploa pohoda

Venkovní žaluzie Setta 65 je úplnou špičkou na trhu v České republice. Dokáže za slunného dne odclonit ostré přímé slunce a dovnitř přivést jen příjemné venkovní rozptýlené světlo. S izolačním dvojsklem vytvoří při správném provedení sestavu, která chrání vnitřní prostředí před úniky tepla v zimě a před letním přehříváním lépe, než okna s trojskly. Jejím tvůrcem je společnost ISOTRA a.s.

Exteriérová stínicí technika vytváří optimální prostředí z pohledu světelných a tepelných podmínek a je významnou součástí stavby i z hlediska úspor energie. V tradičním pojetí plní exteriérové žaluzie stínicí a bezpečnostní funkci, v netradičním pojetí jsou zajímavým architektonickým prvkem administrativních budov a rodinných domů.

Správně zvolená venkovní žaluzie vytvoří s izolačním dvojsklem sestavu, která chrání před úniky tepla v zimě a před letním přehříváním často lépe, než okna s trojskly. Venkovní žaluzie Setta 65 s lamelami, které tvarem připomínají písmeno S, velmi dobře pracuje se slunečním zářením. Dokáže odclonit přímé sluneční paprsky, ale dovnitř vpustí rozptýlené denní světlo s malou energií. Uvnitř zůstává světlo, ale zásobení nežádoucím teplem je minimální.

Venkovní žaluzie Setta

Setta 65 je nejnovější model venkovní žaluzie, který rozšiřuje nabídku společnosti ISOTRA o výrobek s pozoruhodnými přednostmi. Doplňuje tak série Zetta a Cetta. Všechny typové názvy symbolizují tvar lamel. Cetta tedy reprezentuje stále oblíbenou „klasiku”. Modely Setta a Zetta umožňují lepší řízení zářivé energie, světla i tepelného záření, přímého nebo rozptýleného v atmosféře.

Setta představuje špičku ve venkovním zastínění z pohledu účelnosti a designu. Její lamely vytvářejí v zavřeném stavu dokonalou celistvou plochu. Termoregulační efekt zvyšuje guma vlisovaná po celé délce každé lamely.

Obr. 1: Žaluzie Setta 65 na rodinném domě

Setta 65 a tepelná ochrana

Zmíněné vlastnosti venkovní žaluzie Setta 65 mají významný vliv na tepelnou ochranu budovy. Podle normy ČSN EN ISO 6946 má nevětraná mezera tepelný odpor minimálně 0,17 m²K/W. Připočteme-li tedy k dvojsklu se součinitelem prostupu tepla 1,1 W/(m²/K) vzduchovou mezeru vzniklou mezi sklem a žaluzií, dostaneme se na hodnotu U = 0,92 W/(m²K).

Použijeme-li žaluzii Setta 65 v bílém provedení nebo v provedení matné stříbrné metalízy, dostaneme se i s dvojsklem pod hodnotu U = 0,74 W/(m²K). Pro srovnání součinitel prostupu tepla trojskla je 0,7 W/(m²K).

Poznámka: V současnosti probíhá odborná diskuze o přesnosti citované normy. Ta má počítat silnější vzduchové mezery, ohraničené alespoň jedním „stříbrným” povrchem (který odráží záření) hůře, než ukazuje experiment. Dvojsklo s žaluzií Setta 65 by tak mohlo mít až U = 0,69 W/(m²K).

Obr. 2: Žaluzie Setta

Obr. 2: Žaluzie Setta – detailní pohled

Další užitné vlastnosti

• Jedinečný estetický vzhled žaluzie Setta 65, který je dobrou protiváhou její eleganci.
• Hliníkové vodicí lišty pro stabilitu ve větru. Z toho plyne nižší hlučnost a lepší tepelně technické vlastnosti.
• Vlisovaná guma po celé délce žaluzie – další prvek snižující hlučnost i zimní tepelné ztráty.
• Žaluzie Setta 65 přispívá k zabezpečení domu před vloupáním.
• Možnost elektrického ovládání.
• Maximální garantovaná plocha 16 m².

Setta 65 a ochrana před světlem a tepelným zářením

Mnoho lidí, i odborníků na tepelnou ochranu, plně nedoceňuje, že žaluzie i ostatní stínicí technika řídí veškeré záření, se kterým se setká. Tzn. nejen viditelné sluneční světlo, ale také neviditelné sluneční i zemské tepelné záření. Zemské tepelné záření vyzařuje zemský povrch a všechna pozemská tělesa; málokdo si to dokáže dobře představit. Důležité je, že míra slunečního, ale i zemského záření o řád převyšuje konvenční toky tepla, počítané pomocí součinitelů prostupu tepla U.

Sluneční záření je tepelné záření tělesa o teplotě 5 800 K (≈ 5 530 °C), což je teplota na povrchu Slunce. Sluneční záření, které proletí atmosférou a dopadá na zemský povrch, má intenzitu 1 000 W/m², z toho plných 45 % představuje světelné záření a zbytek 55 %, tzv. blízké infračervené záření.

„Zemské” záření je tepelné záření tělesa o jeho okamžité povrchové teplotě. Např. těleso o povrchové teplotě 10 °C sálá teplo o intenzitě necelých 365 W/m² (další teploty: –20 °C – 233 W/m²; 0 °C – 316 W/m²; +30 °C – 450 W/m²; +60 °C – 700 W/m² a +100 °C – 1 100 W/m²). Těleso, které sálá teplo, chladne. Zároveň ale přijímá sálání od okolních těles a tím se ohřívá. V rovnováze mají všechna tělesa stejnou teplotu. To, co samy vyzáří, to od jiných zase získají. A tak to jde dokola.

I světlo hřeje

Lidé si často myslí, že je světlo studené a nehřeje. Není to pravda. Světlo, které dopadne na žaluzii, nábytek apod. a které se od nich neodrazí, je jimi pohlceno. Pohlcená energie se změní v teplo, které těleso ohřeje...

Jistě nás napadne, že lesklý světlý povrch (třeba zrcadlo), který většinu záření odráží, se světlem ohřívat nemůže, protože (skoro) žádné nepohlcuje. Naopak černý, matný povrch, který absorbuje skoro veškeré světlo, se ohřívá více a rychleji.

Jak pracuje žaluzie Setta 65

Zářivé toky, se kterými žaluzie pracují, jsou velké, pro mnohé až překvapivě. Obr. 3 ukazuje světelné toky za slunného letního dne. Slunce září pod úhlem 60 ° na okno osazené běžným dvojsklem U = 1,1 W/(m²K) o světlé ploše 1 m². Z celkového výkonu 1 000 W/m² představuje viditelná část 450 W/m²; to odpovídá, viz Wikipedia, 93 000 lm/m². Protože slunce nedopadá na zasklení kolmo, musíme vzít kolmý průmět okna na směr paprsku (0,862 m²). Na okno o ploše 1 m² tedy dopadá světelný tok cca 80 000 lm. 9 % z toho sklo odrazí (7200 lm), 28 600 lm pohltí izolační dvojsklo a 43 200 lumenů sklem projde dovnitř. Dovnitř vstupuje odrazem od okolních předmětů dalších zhruba 6 500 lumenů rozptýleného slunečního světla. Okno tak zásobuje místnost světelným tokem téměř 50 000 lumenů (dříve běžná žárovka 100 W dává světelný tok 1 200 lumenů). Takové množství světla vnímáme doma už jako nepříjemné.

Obr. 3: Za letního jasného dne dochází k nadbytečnému zásobení světlem, v tomto případě téměř 50 000 lumenů na jediné okno o ploše zasklení 1 m²

Ještě hůře snášíme teplo, které oknem přichází. Obr. 4 ukazuje, že z celého slunečního záření, které dopadá na zasklení, přímo projde dovnitř 305 W. Venkovní rozptýlené světlo dodává cca 70 W. Celkem 375 W na jeden m² okna. Další zdroj tepla je zasklení, které pohlcuje zhruba 470 W! Tím se ohřívá a stává se tepelným zdrojem, který sálá teplo do místnosti i ven. Okna se v létě běžně zahřívají na 35 °C, často mnohem víc.

Obr. 4: Za letního jasného dne prochází zasklením s U = 1,1 W/(m2K) o ploše 1 m2 teplo 350 W i více. Dalších 470 W ohřívá sklo, které taktéž následně vytápí interiér

Konvenčním prostupem pak „získáváme” tepelný příspěvek 1,1 W/(m²K) × 1 m²× (30 – 25) K = 5,5 W. Povšimněme si, že jde o příspěvek zcela okrajový (proti sálané složce 400 W). Je očividné, že izolační dvojsklo (ani trojsklo), nás před letními vedry neuchrání.

Setta 65 má mimořádnou účinnost a víc možností, jak dovnitř nevpustit přímé sluneční záření, ale vpustit rozptýlené. U žaluzií s povrchem, který odráží sluneční záření (bílé nebo stříbrné lamely), je účinek nejlepší. Tmavé lamely, které sluneční záření méně odrážejí a více pohlcují, se na slunci zahřejí o několik stupňů více, než světlé. A tím se mírně zvýší konvenční prostup tepla dovnitř skrze součinitel U.

Zářivý svazek o energetické hustotě toku 1 000 W/m² je na žaluzii odražen až ze 75 %. Z našeho okna, na které září slunce pod úhlem 60 °, se tedy odrazí 1 000 × 0,75 × cos(30 °) = = 650 W. Zbytek, 220 W žaluzie pohltí. Při správném naklonění lamel však dopravíme dovnitř rozptýlené světlo. Na obr. 5 to představuje nějakých 4 000 lumenů pro osvětlení. Konvenční teplo je při teplotě lamel 35 °C pouhých 11 W, což spolu s rozptýleným světlem činí cca 55 W. Viditelnou složku však můžeme přitom úplně zastínit uzavřením lamel žaluzie.

Obr. 5: Případ z předešlého obrázku s žaluzií. Ta způsobí, že místo 350 W energetického příkonu, který se v místnosti promění v teplo, proniká oknem dovnitř necelých 55 W.

Závěr

Předokenní žaluzie Setta 65 odráží za slunečného dne v létě podstatnou část světelné a infračervené složky slunečního záření a zbytek převádí na tepelné sálání, které izolační zasklení velmi dobře izoluje. Dodávka tepla do interiéru se tak sníží až na necelá 3 % ve srovnání s řešením bez žaluzie, číselně 11 W. Ukazuje to obr. 5. Při vhodném sklopení žaluzie zcela odcloníme přímé slunce, ale propustíme rozptýlené světlo od oblohy. Za žaluzií je tedy dostatek světla. Energetický tok je v tomto případě cca 55 W. Okno bez žaluzie zásobuje interiér teplem o výkonu přes 350 W, viz obr. 4. I v zimě nabízí roleta dobrou službu; tomu se budeme věnovat v dalším příspěvku.