Visuté konstrukce u keramických stropů

Železobetonové stropy s keramickými vložkami MIAKO bývají i odbornou veřejností vnímány jako jednoduché řešení konstrukčně nenáročných staveb typu rodinného domku. Ve skutečnosti se však jedná o plnohodnotný trámový jednosměrně pnutý strop, umožňující (v menší míře) i dosažení efektu křížem vyztužené desky.

V článku uvádíme příklady použití těchto stropů v bytové výstavbě včetně vícepodlažních objektů s konstrukčně náročnými řešeními, jako jsou například rohové balkony v kombinaci s poměrně kvalitním oddělení interiéru a exteriéru vloženou tepelnou izolací.

Bytový dům Kroměříž

Při zpracovávání prováděcí dokumentace na tento bytový dům měl dodavatel i investor přání realizovat budovu s použitím keramických výrobků v maximálním rozsahu, a to včetně keramobetonových stropů MIAKO. Protože vznikla pochybnost, zda vůbec lze tuto dispozičně poměrně členitou stavbu (rohové balkony a okna bez sloupků, zatížení stropu obvodovým zdivem podél teras apod.) takto realizovat, obrátil se na nás projektant s žádostí o technickou pomoc při projektování i realizaci takto zatěžovaného stropu.

Po prostudování stavební části jsme se nakonec rozhodli dokumentaci v rámci technické pomoci našim zákazníkům zpracovat osobně. Jedná se o pětipodlažní objekt a s výjimkou jednoho sloupku jsou všechna nadzemní podlaží realizována z cihelných bloků POROTHERM a stropů MIAKO. Objekt je zejména po obvodě velmi členitý s řadou vystupujících konstrukcí (obr. 2). Poslední podlaží je ustupující s terasami po obvodě domu.

Pokud bylo možné realizovat balkon či římsu pouhým protažením a vykonzolováním trámečků přes obvodovou zeď, bylo to tak navrženo i realizováno s vložením tepelné izolace mezi trámečky na plnou výšku desky (obr. 3). Pokud však poloha vykonzolované konstrukce neodpovídala orientaci trámečků, navrhli jsem podél balkonu uložit tepelnou izolaci a trámečky „zavěsili” na železobetonová žebra či ocelové konzoly, popřípadě na kombinaci obojího.

Kombinace ocelových prvků se železobetonovými

Tuto kombinaci jsme použili např. při řešení konstrukce desky balkonu současně s rohovým oknem bez sloupku. Vzhledem k tomu, že rohové okno bylo možno řešit spolehlivě pouze jako jednu konzolu s vyložením 2,2 m (kratší končila na sloupku) a současně bylo nutné vyřešit konstrukci navazujícího balkonu, navrhli jsme jako hlavní nosný prvek vykonzolovaný válcovaný profil HE 200 B (obr. 4).

Na tento profil byly z levé strany uloženy trámečky POT 250/902, které byly na druhém konci zavěšeny na skryté žebro tvořené vázanou výztuží (Obr. 5: Řez 21–21). Z druhé strany pak byly na HE 200 B uloženy přímo trámečky stropu uložené na obvodové zdi (obr. 5: Řez 27–27). Tím byl vytvořen samonosný strop nad rohovým oknem a nadpraží bylo realizováno dobetonováním v požadovaném tvaru. Celá konstrukce balkonu byla důsledně oddělena od interiéru vkládáním tepelné izolace (obr. 3). Je tím dosažen minimální rozsah tepelných mostů – na kontaktní délku 6 m je celková plocha tepelných mostů (průřez želbet. žeber a HE 200 B) pravděpodobně menší, než by byla plocha procházející výztuže případných ISO nosníků.

Konzoly se skrytými železobetonovými žebry

Některé balkony rovnoběžné se stropními trámečky šlo i realizovat jen s použitím vázané výztuže. Opět pro minimalizaci tepelných mostů byla podél trámečků vkládána tepelná izolace. Na obr. 7 je i vidět „přiteplení” stropu pod terasami vložením polystyrénových desek na nízké vložky.

S výjimkou ocelových nosníků u balkonů výše popsaných byl zbytek všech stropů proveden jen ze systému POROTHERM a to i u vynášení nosného obvodového zdiva ležícího na stropě nad 4. NP. Balkony byly prováděny v nižší tloušťce než interiér (40 mm) pro zjednodušení skladby navazujících podlah.

Řadový dům Praha

Při řešení rohového balkonu pro řadový domek v Praze jsme s kolegyní Ing. Dobešovou navrhli rohový balkon s „nosnou” konstrukcí čistě z ocelových prvků (obr. 9). Díky tomu mohlo dojít prakticky po celém obvodě k oddělení interiéru pomocí vložené tepelné izolace. Tepelné mosty zde byly pouze 2 ocelové HEB nosníky. Trámečky byly buď uloženy do ocelových nosníků, nebo na zeď, kde byly vložením tepelné izolace „odděleny” od interiéru. Na obr. 10 je již balkon vidět po realizaci.

Závěr

Z výše popsaných řešení je zřejmé, že možnosti keramobetonových stropů jsou často ze strany projektantů nevyužity, a to jak ke škodě jich samotných, tak i vlastní výstavby (dokumentace i realizace je jednodušší).

Fotogalerie