Vliv klimatických faktorů na výskyt vad plastových dveřních výplní

Otázka vhodnosti či nevhodnosti plastových (ABS, PVC) dveřních výplní pro použití v České republice bývá spojována s podnebím, které u nás panuje. Míra vlivu středoevropského klimatu na výskyt některých vad a následných reklamací plastových dveřních výplní je prezentována velmi rozdílně a jak je dobrým zvykem, nechybí ani katastrofické scénáře. K bližšímu osvětlení této problematiky byl ve firmě VP trend s.r.o. vypracován dále uvedený rozbor.

Vzhledem k tomu, že firma VP trend dlouhodobě dodává zhruba 80 % své produkce plastových dveřních výplní zákazníkům v tuzemsku, lze výsledky rozboru považovat za dostatečně vypovídající.

Důležitá fakta

Podíl plastových dveřních výplní s jednostranným, nebo oboustranným (dřevo) dekorovým povrchem činil v letech 2001–2005 ve firmě VP trend necelou polovinu z celkově vyrobeného a prodaného množství. Za léta 2006–2010 činil tento podíl již plné dvě třetiny.

Údaje o průběhu klimatických vlivů na území České republiky byly získány od firmy Meteopress s.r.o.

Údaje o výskytu reklamací v jednotlivých letech pocházejí z evidence řízení jakosti firmy VP trend a kritéria posuzování reklamací jsou dlouhodobě konzistentní.

Dodavatelé rozhodujících materiálů jsou dlouhodobě beze změn a rovněž tak jejich podíl na dodávkách.

Záruční doba dveřních výplní VP trend je pět let.

Nejčastějí vady

Za hlavní vady plastových dveřních výplní, související s klimatickými vlivy, jsou považovány povrchové praskliny a dále odlepení svrchní plastové vrstvy s její následnou deformací. Vztah obou těchto vad ke klimatickým vlivům je proto předmětem bližšího posouzení.

Klimatické vlivy, které mohou významně ovlivnit vady plastových dveřních výplní jsou především:

• absolutní dosahované letní a zimní teploty,
• doba trvání slunečního svitu a tím i přímého ohřevu povrchu výplní,
• doba trvání vysokých teplot v létě a vysokých mrazů v zimě,
• výkyvy teplot během relativně krátkých časových úseků, zvláště spojené s působením slunečního svitu v zimním období, kdy přes den dochází k poměrně značnému ohřevu povrchu výplní a v noci jsou vystaveny působení mrazu.

Tyto faktory a jejich průběh mohou nejvíce ovlivnit míru a průběh tepelného a tím také dilatačního namáhání povrchu i korpusu dveřních výplní a jsou proto právem považovány za hlavní příčinu výskytu shora uvedených vad.

Zkoumané období 2005–2010

Charakteristika počasí na území České republiky v letech 2005–2010: Ze získaných podkladů vyplynulo, že z pohledu ovlivnění vad plastových dveřních výplní by měly být za nejrizikovější období od roku 2005 považovány: zima 2005/2006, léto 2007, zima 2008/2009, léto 2009 a zcela jistě také zima 2009/2010.

Výskyt zkoumaných vad v letech 2005 až 2010 : V první tabulce je uveden prostý výskyt celkem přijatých resp. oprávněných reklamací v jednotlivých letech, bez ohledu na konstrukci výplní a bez ohledu na rok jejich výroby. Výskyt je vztažen k celkovému objemu roční výroby, tj. jedná se o klasické průběžné hodnocení.

Trvale sestupná tendence rozlepování bílých výplní jednoznačně souvisí především s průběžným zlepšováním technologie výroby, přičemž nejvýznamnější opatření byla zavedena a začala účinkovat v polovině roku 2006.

Totéž platí i pro rozlepování (dřevo) dekorových výplní. Určitou stagnaci příznivého vývoje mezi lety 2008 a 2009 lze bezpochyby připsat na vrub poměrně tvrdé zimy 2008/2009 a také na vrub nadprůměrně teplého léta roku 2009.

Praskliny na bílých barvách vykazují bez ohledu na úpravy výrobní technologie zřetelně největší závislost na tvrdosti zimního období. Zvýšený výskyt oprávněných reklamací bez výjimky kopíruje rizikové zimy 2006, 2009 a 2010. Výskyt prasklin se přitom v praxi váže především na výplně v základním konstrukčním provedení PLAST-XPS-PLAST a na výplně s ocelovou či hliníkovou vnitřní výztuhou a jen mizivě na výplně v provedení s výztuhou TPR 10 mm (viz též následující tabulka).

Praskliny dekorů naproti tomu mají přes svůj nevelký výskyt vzestupnou tendenci a to víceméně bez ohledu na charakter počasí, snad s výjimkou rizikové zimy 2010. Popravdě řečeno, ve firmě panuje statisticky těžko ověřitelný názor, že nárůst spíše souvisí se ztrátou obav zákazníků z problémů s dekorovými plastovými výplněmi VP trend. Zákazníci se stále méně obávají instalovat je na teplotně i mechanicky vysoce exponovaná místa. Jinak i zde – podobně jako u bílých výplní – platí, že výskyt prasklin je vázán především na konstrukční provedení bez výztuhy TPR 10 mm.

Kontrolní porovnání

Aby nedošlo ke zkreslení předchozích údajů (a z nich plynoucích závěrů) celkovým množstvím a strukturou výplní, vyrobených a dodaných v letech před výchozím rokem hodnocení, vývojem struktury prodeje, vývojem konstrukce výplní, různými technologickými změnami atd., byl rozbor doplněn o kontrolní tabulku. V ní je uveden průběh výskytu vad a z nich plynoucích reklamací u jediné konstrukční varianty, u výplní s výztuží TPR 10 mm. Jelikož toto konstrukční provedení bylo uvedeno na trh v září 2006 a jeho technologie výroby zatím doznala jenom malých změn, jeví se pro kontrolu jako ideální.

Na jedné straně prostý pohled na kontrolní tabulku prozradí, že výskyt zkoumaných vad u konstrukce plastových výplní s výztuhou TPR 10 mm je tak malý, že se pohybuje v oblasti statistické náhody a proto z něj dost dobře nelze usuzovat. Na druhé straně – a to je důležité a pro rozbor podstatné – údaje kontrolní tabulky nezpochybňují tabulku předchozí.

Zhodnocení a závěr

Za průkazné závěry plynoucí z rozboru lze proto považovat tato zjištění:

• Nejvyšší závislost na počasí, v tomto případě na tvrdosti zimního období, zejména na opakovaném a dlouhodobém výskytu extrémních mrazů, vykazují povrchové praskliny výplní, zvláště u výplní v bílé barvě a bez výztuhy TPR 10 mm. Absolutní množství povrchových prasklin však je u výrobků VP trend vcelku zanedbatelné.
• Pokud se týká odlepování svrchní vrstvy výplní, pak u dekorových povrchů lze vysledovat určitou závislost na počasí, avšak u výplní s bílým povrchem jen stěží. Navíc celkové množství případů trvale dramaticky klesá a od roku 2008 resp. 2009 je jejich celkový výskyt dokonce nižší, než výskyt prasklin.
• Možná nejzajímavější poznatek z celého rozboru však je, že vzato z hlediska celkového výskytu vad, připisovaných působení klimatických vlivů, má na jejich množství daleko větší vliv technická a technologická úroveň výroby, nežli klimatické faktory samy o sobě.

Jinými slovy: není-li technologie výroby plně zvládnuta, popř. plně dodržována, nebo není-li dokonce vhodně zvolena, pak logicky nelze očekávat dostatečně kvalitní výrobek. Pokusy o zamlžení tohoto faktu obviňováním použitých materiálů, nebo sváděním na počasí, namísto přiznání vlastních chyb nejen, že nejsou korektní, především však nic neřeší a ve svém důsledku poškozují trh i zákazníky.