YTONG - stavební materiál slučitelný s přírodou

Mezi informacemi o tzv. ekologické výstavbě z hlíny, slámy a surového dřeva zůstal skoro nepovšimnut fakt, že jedním z ekologicky nejšetrnějších materiálů je pórobeton prezentovaný v České republice výrobcem Xella Porobeton CZ s.r.o. Má prakticky neomezené zdroje surovin, při výrobě nízkou spotřebu energie a nulový únik CO₂, pokud nepočítáme emise při výrobě malého podílu cementu. Výroba je nanejvýš efektivní - z 1 m³ surovin se vyrobí 5 m³ finálního produktu. Bezproblémová je rovněž recyklace a deponování.

Mezi nejrůznějšími stavebními materiály má pórobeton jednu z nejnižších hodnot tzv. zabudované energie, což je celková energie vynaložená pro výrobu a realizaci staviva do stavby. Z větší části jde přitom pouze o energii potřebnou pro transport, těžbu surovin a stavební pracování, kterou je třeba vynaložit vždy u každého, jakkoliv ekologicky šetrného výrobku.

Ochrana životního prostředí

Každá lidská činnost ovlivňuje přirozenou rovnováhu životního prostředí. Následky jsou buď očividné, např. změna původní neporušené nebo jen zemědělsky využité krajiny v obytnou nebo průmyslovou aglomeraci se sítí kompletní územní infrastruktury (komunikace, produktovody, telekomunikační stavby), nebo jsou na první pohled málo patrné, např. znečistění krajiny, vod a ovzduší pevnými odpady, prachem a sazemi, škodlivými plyny atp. Důsledkem je, že komplikovaný a na některé podněty velice citlivý systém životního prostředí je narušován a to stále často až nevratně.

Venkovní a vnitřní omítky YTONG

Systém YTONG je známý přesnou tepelněizolační zdicí tvárnicí Lambda YQ, s níž postavíme i pasivní dům bez dodatečné vrstvy tepelné izolace. Stěny zakončíme už jen systémovými…

Ne vždy dokážeme na první pohled určit příčinu poškození životního prostředí a často i samotné poškození objevíme příliš pozdě. Je důležité zacházet citlivě s přírodou i s námi samotnými, jako její součástí. Ve stavebnictví to konkrétně znamená snížit zatížení životního prostředí při výstavbě i využívání objektů na co nejnižší možnou míru. Tento proces začíná již u surovin pro stavební materiály, pokračuje při jejich vlastní výrobě, zabudování a končí užíváním stavebního objektu.

YTONG je úspěšně zavedená obchodní značka stavebních materiálů, jejíž výrobce se od samého začátku zabývá ekologickými otázkami. Výsledkem jsou propracované stavební systémy, které ve všech fázích chrání naše životní prostředí, a konkrétní opatření, která jeho zatížení snižují.

YTONG šetří naše životní prostředí

Již samotné rozhodnutí pro určitou stavební hmotu má široký dopad na ekologickou oblast. Začíná těžbou vlastní suroviny a končí recyklací nebo deponováním stavebniny. Materiál YTONG se vyrábí z přírodních surovin, které tvoří 81 % zemské kůry a jsou prakticky nevyčerpatelné. Jeho hlavními komponenty jsou písek a vápenec. Výroba je zde proti obvyklým stavebním materiálům podstatně méně energeticky náročná. Úspory pokračují i při dopravě, neboť tato masivní stavebnina je relativně lehká. Zbytky vznikající při výrobě materiálu YTONG se v plném rozsahu vracejí zpět do výrobního procesu. Objekty realizované z tohoto materiálu není nutno dodatečně izolovat, nízké ztráty tepla snižují náklady na vytápění a tím i emise skleníkového plynu CO₂ do ovzduší. Materiál je bez problému recyklovatelný.

YTONG je plně slučitelný s přírodou

Ať už se jedná o rodinný dům nebo vícepodlažní výstavbu, YTONG nabízí vedle kompletního stavebního systému i odborné poradenství a promyšlené koncepce, jako například pasivní a nízkoenergetický dům, a tím poskytuje řadu možností, jak stavět v souladu s přírodou. Každý stavebník by se měl informovat o způsobu, jak se stát aktivním účastníkem ochrany životního prostředí. YTONG nabízí řešení, jak mnohé změnit k lepšímu.Tuto šanci bychom neměli nechat nevyužitou.

Nízkoenergetický a pasivní dům YTONG

Stavět dům s nízkou spotřebou energie se vyplatí. Nízkou provozní spotřebou energie se snižuje se spotřeba neobnovitelných zdrojů energie, zvyšuje se ochrana životního prostředí a kvalita samotného bydlení. Nejpozději od okamžiku vzniku ropné krize v první polovině sedmdesátých let se lidstvo začalo vědomě vypořádávat s tématem úspor energií. Lidé sami pocítili, že neobnovitelné suroviny a přístup k nim mohou být nejen ekonomickým, nýbrž i politickým zdrojem nátlaku. Tehdy začalo přehodnocování tradičního myšlení, které změnilo i sektor soukromé výstavby domů; postupně tak vznikly pojmy »nízkoenergetický« nebo »pasivní« dům a jejich praktické realizace. Nízkoenergetický, pasivní a až nulový dům podle dnešního chápání nešetří pouze náklady na vytápění, nýbrž značnou měrou přispívá i k udržení našich životních podmínek. Méně intenzivní vytápění znamená nižší emise a napomáhá v boji proti obávanému skleníkovému efektu.

Systém Ytong nabízí řešení celé stěny

Stavební systém Ytong nabízí kromě komponentů pro hrubou stavbu také prvky pro kompletní řešení stěny včetně omítek, které byly vyvinuty speciálně pro tepelněizolační řadu tvárnic…

Přestože definice nízkoenergetického, pasivního a podobného domu se v jednotlivých evropských zemích liší, jejich společným východiskem je spotřeba topné energie na m² užitné plochy a rok. Odvíjí se v podstatě od hodnoty U_k), tedy součinitele prostupu tepla obálkových konstrukcí domu, tj. obvodových stěn a střechy.

Jde o hodnotu, která je nesprávně spojována pouze se zdivem - směrodatná není pouze hodnota U pro specifický stavební materiál, nýbrž hodnoty U pro všechny obálkové konstrukce domu, což je střecha, obvodové zdi, podlaha a samozřejmě okna.

Pokud stavebník použije pro výstavbu vlastního domova stavební materiál YTONG, vyplatí mu stavět pasivní či nízkoenergetický dům dvojnásob: nejen že bez problémů vyhoví požadovaným na potřebu tepelné energie, které platí po daný typ domu a které většinou významně předčí, ale využije předností tradičního jednovrstvého zdění, které je rychlé, levné a v neposlední řadě v našich podmínkách velmi oblíbené. Cenu přitom mají však nejen konkrétní výhody pro stavebníka, nýbrž také vědomí, že prostřednictvím vlastních čtyř stěn můžeme aktivně přispět k ochraně životního prostředí. A to hned po několik generací.

Velmi podstatné také je, že stavebník touto volbou minimalizuje riziko realizačních vad a vzniku tepelných mostů, které mohou znehodnotit i velmi dobře navrženou stavbu s tepelně izolačním opláštěním nosného obvodového zdiva, jestliže je realizována málo zkušeným stavebníkem a bez přísného stavebního dozoru.

Dotazy a odpovědi

Dotaz: V panelovém domě chci nahradit sklolaminované DTD příčky (»jádro«). Stačí tloušťka 100 mm, vzhledem k tomu, že v kuchyni chci na příčky zavěsit skříňky kuchyňské linky? Mohu v této příčce proříznout drážku pro vodu + elektro?
Odpověď: Příčka tloušťky 100 mm by měla stačit pro uchycení skříněk kuchyňské linky. Doporučujeme značku pórobetonu P4 - 700. Pro vlastní uchycení je nutné použít dostatečný počet hmoždinek (podle předpisu o únosnosti dle výrobce hmoždinek), pokud jsou skříňky hodně masivní, použít montáž prošroubováním a uchycením přes stěnu na kotevní destičku. Instalační drážky je možné zhotovit a následně zazdít, ale nesmí přitom dojít k ohrožení stability konstrukce.

Dotaz: Jaký je nejvhodnější způsob kotvení příčky YTONG k obvodovému cihelnému zdivu? Je nutno nějakým zvláštním způsobem ošetřit spáru v místě napojení, abychom zamezili případnému praskání?
Odpověď: Příčky YTONG je možné kombinovat s nosnými zdmi z cihel. Napojení se provádí kotvením každé druhé řady (vrstvy) porobetonových příček do cihelného zdiva pomocí nerezových kotevních pásků (ocelový pásek ve tvaru L) a jejich připevněním pomocí vrutů a hmoždinek nebo nerezovými hřebíky. Příčky se zakládají na kluzné podložce (stačí asfaltová lepenka) a spodní vrstva se osadí a vyrovná na »klasickou« maltu a až další vrstvy se zdí na tenkovrstvou zdicí maltu. Mezi příčkou a cihelným zdivem se ponechává mezera cca 0,5 až 1 cm, která se vyplní minerální vatou nebo montážní pěnou. V omítce se styk ošetří cca 2 mm spárou vyplněnou pružným stavebním tmelem nebo vyztužením omítky síťovinou (oka 4 × 4 mm) s přesahy min. 10 cm na každou stranu.

Výhody velkoformátových tvárnic Ytong Jumbo a Silka Tempo v praxi

Velkoformátové prvky pro vnější obvodové stěny Ytong Jumbo, Silka Tempo a příčkové panely Ytong uspoří čas ve fázi projekt i během výstavby, nižší jsou také náklady na stavbu a na…

Dotaz: Mám dům postavený z YTONGu. Byl jsem v srpnu postižen záplavou - 40 cm v domě bez podsklepení, voda tam stála max. 2 dny. Dům pak velice rychle (za 1 měsíc) vyschl. Nyní po zimě se mi začaly objevovat vlasové praskliny ve zdech a sádrokartonech v podkroví. Můžete mi prosím říci, jak váš materiál reaguje při zasažení vodou? Je zdivo již nějak narušené?
Odpověď: Pórobeton díky tomu, že obsahuje systém makro a mikro pórů, pomaleji než ostatní materiály nabírá vodu, ale také pomaleji vysychá. Nebezpečí trvalého snížení pevnosti se může vyskytnout pouze v případě, že by byl zcela nasáklý pórobeton opakovaně vystaven působení mrazu a došlo by k popraskání materiálu (jako každý jiný materiál), což v srpnu nepřipadá v úvahu. Pórobeton se expeduje při vlhkosti 30 % a jeho celková nasákavost je podle vyráběné značky max. 70 %. To znamená, že vlivem vytvořených mikropórů během výroby, je schopen ještě pojmout zhruba 40 % vody do úplného nasycení a až teprve při úplném nasycení vodou může dojít k popraskání tvárnic vlivem zvýšeného objemu ledu.
Při úplném nasáknutí vodou dochází k poklesu pevnosti o max. 20 %, ale tlaková pevnost je vždy ještě vyšší, než minimálně garantovaná hodnota. Po vyschnutí se pevnost vrátí na původní úroveň, takže ze statického hlediska nemusíte mít z chování pórobetonu žádné obavy.