Záhadné stavby světa a jejich české alternativy: od Stonehenge po pyramidy!

Odkryjte s námi tajemství tří starověkých megastaveb, které dodnes fascinují celý svět. Jakou technologií byl postaven Stonehenge, jaký účel měly pyramidy a jak je to se svahovými sesuvy na Machu Picchu?

Na světě se nachází spousta zajímavých staveb, které dodnes fascinují nejen širokou veřejnost, ale i odborníky z řad archeologů a historiků. V tomto článku se vydáme na objevnou cestu ke třem unikátním dílům, vytvořených starověkými civilizacemi, jež v mnohém předčily svou dobu.

Začneme v Anglii u nejproslulejšího prehistorického monumentu Stonehenge, pokračovat budeme odhalováním záhad pyramid v Gíze a nakonec se podíváme na pozůstatky skalního města Machu Picchu. Cestou si neodpustíme zastávky na různých místech České republiky – prozradíme vám, kde najdete obdobné verze těchto staveb!

Za Stonehenge nemusíte až do Anglie. Novodobá replika megalitické stavby stojí poblíž Resortu Svatá Kateřina – autorem kamenného kruhu druidů je Ing. Pavel Kozák, psychotronik a uznávaný český odborník v oboru energie krajiny. Zdroj: Resort Svatá Kateřina, www.katerinaresort.cz

1. Stonehenge: záhada pradávného kamenného kruhu

O mystickém kamenném kruhu v polích u anglického města Salisbury Plain slyšel snad každý. Tato impozantní kamenná konstrukce, stojící na Salisbury Plain v jižní Anglii, vznikala v několika fázích mezi lety 3100 až 1900 př. n. l. O tom, k čemu toto místo vlastně sloužilo, se dodnes vedou neustálé spory. Někteří jej považují za pohřebiště, jiní mu přikládají význam astronomické observatoře. Stejně tak mohlo jít o místo léčení nemocných a zraněných. Otazníky se vznášejí i nad tím, jakým způsobem Stonehenge vlastně vznikl. Ačkoliv milovníci záhad považují komplex menhirů a kamenných kruhů za dílo mimozemšťanů a čarodějů, mezi odborníky převažoval dlouhou dobu názor, že kameny byly převáženy loděmi po řece Avion [1]. Teprve nedávno přišli archeologové se zjištěním, že pradávní stavitelé tahali kameny po zemi pomocí jakýchsi dřevěných „sáněk“ [2].

Zastavení v domě U Slona

Kamenná zoologická zahrada v Písku - tak trefně nazval básník Karel Sýs celkem 52 domovních znamení v jihočeském městě Písku. K jednotlivým znamením napsal verše. My jsme se…

2. Pyramidy v Gíze: stavitelské mistrovství starověkých Egypťanů

Velkou pyramidu v Gíze tvoří 6.5 miliónů bloků kamene o průměrné hmotnosti jedné tuny. Přestože o ní již bylo napsáno mnoho publikací, vědci se stále nedokáží shodnout na mnoha otázkách týkajících se její stavby. [5] Zdroj: El Greco 1973, Shutterstock

Pyramidy v Gíze, včetně Velké (Cheopsovy) pyramidy, jsou jedním z největších architektonických počinů starověku. Tato ojedinělá díla, postavená před více než 4 500 lety, dodnes přitahují pozornost nejen svým precizním zpracováním, ale i rozsahem. O tom, jaké konstrukční techniky používali staří Egypťané při stavbě pyramid, existuje spousta hypotéz. Řada odborníků se shoduje na tom, že megalomanské kamenné bloky byly vytesány ze skály měděnými nástroji a následně byly přesunuty na místo stavby a vyzdviženy do nynější pozice. Badatelé se ale neshodují na technice, jakou byly kameny přemísťovány [4]. Odpověď na tuto otázku nedávno zjišťovali i čeští fyzici Dominik Vít a Michal Tichý, kteří došli pod vedením Ing. Vojtěcha Svobody, CSc. k závěru, že pro tahání kamenů po poušti bylo nejvhodnější použít dřevěných saní na dřevěných kolejnicích – obdobně jako u Stonehenge [5]. Co se týče účelu, královské pyramidové komplexy měly kromě náboženského významu také význam politický. Organizace těchto staveb vyžadovala existenci přísně organizované byrokracie. Odhaduje se, že na pyramidových projektech se podílela až 1/5 všech obyvatel země. Do tzv. pyramidových měst bylo soustředěno hospodářské a personální zázemí celého kultu [6].

Pokud se vám za pyramidami nechce až do Mexika, můžete vyrazit na jižní Moravu – V Dolních Dunajovicích se nachází "pyramida" Slunečná, která z dálky připomíná stupňovitou pyramidu dávných Mayů. Její tvar byl však vymodelován traktorem. Zdroj: Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, z.s.p.o.

3. Machu Picchu: tajemství ztraceného města Inků

Jihoamerické Machu Picchu, často označované jako "Ztracené město Inků", je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť na světě. Starověká citadela, postavená v 15. století na úpatí horského hřebenu ve výšce přibližně 2 430 metrů nad mořem, byla objevena až v roce 1911 americkým historikem Hiramem Binghamem. Celý komplex se rozprostírá na ploše 1,3 km čtverečních. Také okolo tohoto místa existuje stále mnoho nezodpovězených otázek, které se týkají zejména jeho účelu – vědci se většinou shodují na verzi, že místo sloužilo k uctívání Slunce. Tuto teorii podporuje několik staveb na Machu Picchu, jako je Sluneční věž nebo El Torreón, kamenná stavba využívaná jako observatoř. Spekulace se vedou také o důvodech opuštění tohoto místa – mezi možné důvody se řadí zemětřesení, požár nebo epidemie [7]. V roce 2010 se Machu Picchu dostalo do centra zájmu kvůli sesuvům půdy, které zde uvěznily tisíce turistů. Svahové pohyby zkoumali i čeští vědci pod vedením doc. RNDr. Víta Vilímka, CSc. a RNDr. Jiřího Zvelebila, CSc. Provedená měření započatá v roce 2001 ukázala, že památka není bezprostředně ohrožena v takové míře, jakou se předpokládalo. „Skalní bloky se na Machu Picchu pohybují v řádech milimetrů ročně (či méně). Podle expertízy došlo k obrovskému zemětřesení ještě dávno před postavením inckého města, jehož vlivem se rozpadl vrchol hory. Potenciálním zdrojem menších sesuvů mohl být i incký vodovod, přivádějící vodu z hor do města.“ [8]. České Machu Picchu můžete vidět na Šumavě u Kašperských Hor. Pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad, patří k nejvýznamnějším keltským kultovním místům na území naší republiky [9]. Obdobu Machu Picchu také najdete uprostřed Slavkovského lesa, kde leží ruiny středověkého Kostela sv. Mikuláše ze 13. století [10].

Machu Picchu, spadající pod UNESCO, patří k nejnavštěvovanějším peruánským památkám Jižní Ameriky, kterou denně navštíví přes 4000 návštěvníků. Zdroj: Sharan Prasad Anumolu, Shutterstock

Zdroje:

[1] Kdo postavil Stonehenge? Stonehenge.cz [online]. [cit. 2024-03-10].
[2] Sourozenci Stonehenge. Objevte tajemství méně známých megalitů. iDNES.cz [online]. [cit. 2024-03-10].
[3] KOMÁREK, Petr. Stonehenge: legenda a pravda. Hvězdárna Barona Autura Krause [online]. 8.12.2004 [cit. 2024-03-10]
[4] Konstrukční technologie pyramid. Pyramidy.org [online]. [cit. 2024-03-10].
[5] VÍT, D. a M. TICHÝ. Tajemství pyramid očima fyzika. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská [online]. Praha 1 [cit. 2024-03-10]
[6] BÁRTA, Miroslav. Život a smrt ve stínu pyramid: staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Praha–Litomyšl: Paseka, 2008. 373 s. ISBN 978-80-7185-941-3. S. 318
[7] DAVIDOVÁ, Veronika. Nových sedm divů světa. Online, Bakalářská práce. Praha: Univerzita Hradec Králové, 2019. [cit. 2024-03-11].
[8] Tisková zpráva. Sesuvy na Machu Picchu [online]. Praha, 2019 [cit. 2024-03-11]. PřF Univerzity Karlovy.
[9] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-03-11]. Výšinné opevněné sídliště – hradiště Obří hrad, archeologické stopy. Památkový katalog.
[10] České Machu Picchu ještě před 20 lety skoro nikdo neznal. Dnes jde o perlu Slavkovského lesa. Online. Český rozhlas Radiožurnál. 2020. [cit. 2024-03-21].