Zahrady za doby první republiky: keře s růžemi, altány i pergoly

Na období první republiky se vzpomíná jako na zlatou éru našeho státu.  Právě v průběhu 20. a 30. let minulého století zaznamenala zahradní a krajinářská architektura dosud nevídaný rozvoj.  Jak vypadaly zahrady za první republiky a jak se změnily po roce 1948?

V prvních desetiletích 20. století a za doby první republiky byly rodinné zahrady nejčastěji zakládány z formálních a reprezentativních důvodů. V zahradách byste našli velké množství rostlin a drobnou zahradní architekturu. Zahrady byly funkčně děleny pravidelnými cestičkami a vybraná místa byla opticky odcloňována živými tvarovanými ploty, špalíry z ovocných dřevin nebo za pomoci drobné zahradní architektury, jako byly ploty, zdi či pergoly.

Prvorepublikovým zahradám vévodily doplňky a drobné stavby, jako pergoly, zahradní lavičky či sochy. Zdroj: Alessandro De Maddalena, Shutterstock

Mezi nejznámější zahradní architekty tohoto období patřili Josef Vaněk, Josef Kumpán a Josef Miniberger, kteří svým projevem zasáhli celé tehdejší Československo. Kromě nich působila na našem území i celá řada dalších osobností jako Alois Josef Kulišan, Julius Krýsa či Zdena Košáková. Nelze opomenout ani řadu stavebních architektů, kteří společně s vilou navrhovali často i zahradu. Zahradní kultura českých zemí byla v této době také silně ovlivňována německou zahradní tvorbou. [1]

Kolotoče se zvířecími motivy i romantické altány

Tvorba tehdejších zahradních architektů je dnes považována za jeden z dokladů národní kulturní identity. Podíleli se na soukromých realizacích i veřejných zakázkách. Zahrady za doby první republiky byly jedním slovem stylové. Charakteristické byly zakládáním velmi náročných vegetačních a technických prvků – růžoven, kašen nebo promenád. V typických prvorepublikových zahradách obyčejně nechyběly ani romantické altány, houpačky, rozličné lavičky či dokonce historické kolotoče se zvířecími motivy [2].

Z hlediska tvůrčího záběru jsou dnes prvorepubliková díla zahradních architektů považována za neodmyslitelnou součást vývoje zahradního umění. Zdroj: Zolotareva Natalia, Shutterstock

Co pěstovaly naše babičky

Co se týče rostlin, zahradám vévodily pnoucí a keřové růže či mnohé trvalky. Za módní byly kromě klasických růží považovány také jasmíny a sloupovité buky. Mezi typickou dekoraci patřily tzv. skleněné koule nejrůznějších barev a provedení. Sluneční svit a kombinace různých barev na kouli zahradu prozářila a dodala jí nový rozměr.

Josef Kumpán vyprojektoval celou řadu vilových a zámeckých zahrad i veřejných parků. Šlo například o Růžový sad na Petříně. Květinové a zejména růžové záhony byly tehdy v módě a nemohly chybět v žádné zahradě. Zdroj: Iven O. Schloesser, ShutterstockFoto: Dietmar Rauscher, Shutterstock

Zlom ve 30. letech

Zlomovým momentem ve vývoji zahradní kompozice byla proměna dřívějšího chápání zahrady jako prostředku reprezentace majitele s poměrně komplikovanými doplňky (sochařská výzdoba, drobná zahradní architektura). Zahrada začala reagovat na aktuální společenské potřeby, které vycházely ze změny životního stylu obyvatel. Zahrady začaly být více obytnými a pomalu mizela zdobnost. To vše bylo mimo jiné ovlivněno hnutím Bauhaus. Právě nečekaný rozvoj architektury a stavebnictví podle moderních zásad bydlení zasáhl také do kompozičního výrazu zahrad. V  této době bylo možné pozorovat charakteristický odklon od reprezentativně až slavnostně založených zahrad k přirozeněji působícím zahradám.

Autoři revitalizace zahrady pražské Müllerovy vily se snažili znovu osázet prostor dle původních plánů, což se jim až na několik vybraných původních odrůd podařilo. Typická je zde především modelace svažitého terénu včetně opěrných zdí a schodišť. Foto: Dietmar Rauscher, Shutterstock

Další zlom v zahradní architektuře nastal po roce 1948, kdy přestávaly udržované reprezentativní zahrady sloužit původnímu účelu, pro který byly budovány. Mnohé vilové areály byly po roce 1948 využity pro umístění různých ústavů a státních institucí. V lepším případě se objekty využívaly k reprezentaci prominentů tehdejšího režimu [1]

Zahrady odrazem blahobytu společnosti

Rozdíl mezi dnešní a prvorepublikovou zahradou lze pozorovat především ve vybavenosti tohoto venkovního prostoru. V dnešní době jsou zahrady velmi internacionální a skoro v žádné nechybí bazén, který si před sto lety mohli dovolit jen továrníci. Tedy i současné zahrady jsou výrazem toho, v jakém blahobytu dnešní společnost žije, [3].

Jak se bydlelo za první republiky: honosné vily i sériová produkce

První republika měla nepochybně své kouzlo, a to v mnoha směrech. V architektonickém i interiérovém designu byl kladen důraz na tvarovou jednoduchost a uplatňování národního…