Změna vytápění. Vyplatí se čekat na dotace?

Díky změně systému vytápění si můžeme zajistit výraznou finanční úsporu, ke změně nás může „popohnat“ i dotace na takovýto zásah. Je ale vždy výhodné čekat na impulz v podobě dotace a čekat kvůli němu na změnu systému vytápění i několik let?

Již mnohokráte jsme byli svědky, jakým magickým slovem jsou „dotace.” Často bývá první otázkou návštěvníka veletrhu na naší expozici týkající se vytápění, zda je daný kotel registrován pro daný dotační titul. Dotace jistě mohou být a mnohdy jsou účinným nástrojem pro podporu rozvoje určitých záměrů, a pokud jsou nastaveny smysluplně a následně využity, je to jen dobře. Je však dobré vědět, že pro realizaci efektivního projektu nemusí být vždy bezpodmínečně nutné. Postupem času jsme také svědky toho, jak se snižují balíčky financí pro jednotlivé dotační tituly. Např. při posledním kole „Kotlíkových dotací” v jednotlivých regionech byly alokované prostředky vyčerpány tak rychle, že pokryly pouze zlomek celkového počtu zájemců. Díky tomu mnohdy nastává situace, že potenciální zájemce o nový systém vytápění pouze čeká na další vyhlášené dotační kolo.

Často platí, že pořízením nového moderního systému vytápění okamžitě získají lidé více, než kdyby čekali mnohdy i několik let na získání dotace. Navíc nejsou pak zatíženi žádnými omezeními a byrokracií.

Původní hodnoty odběru tepla
	odběr tepla (GJ)	celkové náklady (Kč bez DPH)	náklady (Kč/GJ)
sezona 2015	897	550 750	614
sezona 2016	941	561 923	597
leden–únor 2017	234	153 724	657
Modelové srovnání nákladů na palivo v případě vytápění štěpkou
	cena štěpky dodané do kotelny (Kč/prm)	celkové náklady (Kč bez DPH)	náklady (Kč/GJ)
nákup štěpky (2017)	503	70 397	176
vlastní štěpka – odhad	350	49 000	123

Systém vytápění Domova mládeže při SLŠ Hranice

Dovolte mi představit příklad z praxe, na kterém jsme se podíleli jako subdodavatel technologie vytápění značky Hargassner. Na podzim roku 2016 byla zahájena přestavba systému vytápění Domova mládeže při Střední lesnické škole v Hranicích. Během školního roku zde bývá ubytováno cca 160 žáků školy. Původní systém vytápění byl řešen dodávkou tepla z centrální plynové kotelny ze sousedního areálu. Realizace nového systému vytápění obnášela instalaci nové technologie na vytápění štěpkou, nové rozvody v kotelně a výstavbu nového objektu skladu štěpky s plnícím systémem na štěpku. Rozvody tepla v objektu zůstaly původní. Celková výše investice včetně stavebních částí byla necelé 3 miliony Kč. Jako nový zdroj tepla zde byl instalován kotel na štěpku značky Hargassner ECO-HK o výkonu 150 kW. Tento kotel splňuje svými parametry podmínky 5. emisní třídy, jeho účinnost se pohybuje na úrovni cca 95 % a zaručuje fungování v plně automatickém režimu s minimálními nároky na obsluhu. Jistě je též vhodné zmínit, že významná část investice připadla právě na vybudování nového skladu štěpky s plnícím systémem. V tomto případě to bylo nejpraktičtější řešení. Mnohdy je však možno využít k vybudování skladu štěpky stávající prostory objektu a tím tato část investičních nákladů odpadá.

Přepojení systému vytápění a spuštění kotle na štěpku proběhlo v únoru 2017. Nyní při dobíhající části první topné sezony s novým systémem je možné provést první rámcové porovnání ekonomiky.

Po přechodu na vytápění štěpkou bylo za období od únoru až do poloviny června 2017 spáleno 140 prm (prostorových metrů) štěpky, což obnáší cca 35 tun. Při výhřevnosti štěpky 12 GJ/t a účinnosti dané technologie cca 95 % dostaneme z tohoto množství materiálu hodnotu 400 GJ tepla.

Bilance úspornosti

Při zahájení provozu nakupoval provozovatel dřevní štěpku od externího subjektu. Díky omezené nabídce jím byl pilařský provoz v dané oblasti. Tomu byla poplatná i „nepotřebná” vyšší kvalita štěpky (bílá pilařská štěpka), čemuž odpovídala i vyšší cena. Pro následující topné sezóny plánuje provozovatel používat štěpku vyrobenou ve vlastní režii na svém Školním polesí z vhodných těžebních zbytků. Tímto krokem uzavře finální podobu celého logistického řetězce. Další potenciální výhodou je předpoklad nadprodukce štěpky, kterou je možné prodávat dalším subjektům a která tak může přinášet provozovateli další provozní zisk.

Při rozpočtení celkové investice na dobu min. životnosti technologie 20 let dostaneme hodnotu cca 163 Kč na GJ vyrobeného tepla. Celková nákladová cena tepla (investice + palivo) tedy vychází 286 Kč/GJ. Při roční potřebě cca 920 GJ nám tedy vychází roční úspora cca 293 000 Kč proti původní centrální dodávce tepla. V tomto případě tedy vychází návratnost investice z úspor bez dotace na cca 10,2 roku. Při obdržení dotace se tato lhůta zkrátí.

Tyto výsledky naplnily předpoklady a potvrdily původní záměr této změny sytému vytápění. Tím bylo zlepšení ekonomiky provozu, úspora nákladů na vytápění a také získání soběstačnosti a nezávislosti na dalším subjektu v dodávkách tepla. To vše s technologií šetrnou k přírodě.

Závěrem

Navraťme se však k úvodní otázce, zda s dotacemi, nebo bez nich. Pokud je pravděpodobnost obdržení dotace s výhledem 1 rok vysoká, je vhodné se o dotační titul ucházet. V opačném případě je mnohdy smysluplnější přistoupit ke změně systému vytápění i bez využití případného dotačního titulu, jelikož okamžitě získané úspory v nákladech na palivo při každé topné sezoně mohou být dostatečně vysoké na to, aby zajistily zajímavou návratnost investice do nové technologie. Rozhodnout se nakonec musí každý sám, dle svých konkrétních podmínek.

Přeji Vám dobrý výběr při řešení Vašeho vytápění.